Novoroční předsevzetí si nikdy nedávám. Datum pro mě není ten správný impuls pro nějaké zásadnější rozhodnutí. V osobním životě ani nebilancuji a nehodnotím uplynulý rok, beru život, tak jak je, takže se mi k tomu ani předsevzetí nehodí. Samozřejmě, když se ohlédnu za tímto uplynulým rokem, vím, že profesně pro mě nebyl shovívavý, zažila jsem neúspěchy po předchozích mnoha úspěšných letech, ale vím, že jsem udělala pro nápravu vše, co jsem mohla a víc to neovlivním. Asi to tak má být, příliš dlouho jsem žila jen prací.
V osobním životě bylo dost radosti. Narodila se mi další vnučka, moc kouzelná holčička, moje nejmladší ratolest začala studovat doktorát v Paříži, přestěhovali jsme do nového krásného domu a přicházelo dalších spoustu drobných i větších radostných událostí. A upřimně, zažili jsem horší roky, takže na půlnoční přípitek si už neříkáme, ať je ten následující rok lepší. Byl přece dobrý.
Takže novoroční předsevzetí si fakt nedávám. Ne že bych si je nedávala vůbec, jen je nemám ohraničená datem.. Když už se pro něco rozhodnu, udělám to hned. No, tedy ne že bych to vždy splnila :-), jsem stejná jako většina lidí, ale pokusím se o to.
Vzpomínám si před lety na jedno rozhodnutí, tedy předsevzetí. Rozhodla jsem se, že začnu pravidelně cvičit (jsem naprosto nesportovní typ a tělocvik ani v dětství nebyl můj šálek čaje) a koupila jsem si rotoped. Impulsem nebylo snad hubnutí, ale moje už ne úplně mladé tělo začínalo tak nějak rosolovatět a už nebylo pevné. Nevím, zda by to nebyly vyhozené peníze za tento stroj bez slov mého muže: po pár dnech z toho bude stejně věšák na šaty! Několik týdnů jsem lezla, jinak se to říct nedá, s velkým odporem na ten "hnusný stroj" a chtělo se mi zvracet a říkala jsem si, panebože on bude mít pravdu! Proč proboha toto musím dělat? Strašně se mi nechtělo, ale vždy jsem si vzpomněla na ironickou poznámku mého muže a zatnula zuby a hnacím motorem pro mě bylo dokázat, že nebude mít pravdu.
Už je to více než 10 let a mám už k dispozici další cvičící potvory, které celkem pravidelně využívám, v novém domě mám tělocvičnu, která je zároveň galerií, takže ta nepoetická cvičící monstra jsou i přitažlivá. A už to není můj muž, který mě drží, ale vyzobaná slunečnice už tolik nevydrží a to ji štve, takže to dělám pro udržení a zlepšení kondice. Nic jiného v tom není a taky mě to trochu baví, jinak bych nemohla.
Takže novoroční předsevzetí ano či ne? Nemám na to vyhraněný názor, pro mě určitě ne, ale každý jsme originál, takže každý podle svého gusta. Ale nakonec člověk má zkusit všechno. Teď už to nestihnu. Tak možná příště?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.