jak se žije v klášteře

Včera jsem slíbila, že vás trochu provedu po bývalém kapucínském klášteře, dnešním sídle muzea v Mělníku. Muzeum zvenku již někteří z vás znají z mého příspěvku, takže dnes půjdeme trochu dovnitř. Procházka není nějak ucelená, fotila jsem, co mě zaujalo a co vzhledem k prostoru a světlu šlo.

Výstava Vánoční ozdoby, o které jsem včera psala, je ve velkém sále v druhém patře, který zřejmě sloužil ke společnému setkávání mnichů. Arkýř, který je původní, byl pravděpodobně vybudován jako další zdroj světla z prvního patra. 
Anebo ke sledování...  
Ne ne, dole vidíte sochu svatého Antoníčka.
Bylo tam přidáno sklo, páč návštěvníci házeli věci arkýřem dolů.

Po straně sálu jsou schody, které vedou ke zvonici. Ta už se samozřejmě z této strany nepoužívá, na půdě je kancelář a uprostřed vede provaz od zvonu a smály jsme se s průvodkyní, že kdyby byla krize, kolegyně může zvonit na zvon. Zvonice patří vlastně sousedícímu kostelu, který byl pevně spjat s kapucínským klášterem. 

V prvním patře je v malém sále výstava železnice, kterou jsem představila včera. 
Do sálu se dostanete přes prostory, kde teprve dýchá duch minulosti.
 Samé krásné klenby, které kupodivu v malém prostoru vynikají a člověk má pocit, že se každou chvíli objeví nějaký mnich. První patro je věnováno kromě malého sálu, kde se expozice a výstavy střídají, stálým expozicím.  Expozice věnované vinařství, jak jinak, jsme ve vinařském regionu, královskému městu jako takovému, různým artefaktům rychtáře, který předcházel starostovi, uložená míra loket a další. Vše se fotit nedalo, není tam moc místa a v některých koutech dost tma a já nesnáším blesk.

Od vinařství vede cesta do dlouhé úzké chodby. Zde jsou expozice věnované bohatství a historii tohoto kraje. Co mě zaujalo, je stolička mamuta. Jsou tady naleziště pozůstatků mamutů. Mamuti prý tudy táhli, tedy přes region Mělnicko, do Francie, když utíkali před velkou písečnou bouří.

Z chodby mě zaujal pohled z okna na nádvoří, kde je muzejní kavárna. 
Tam už jsem vás zavedla ve výše zmíněném příspěvku. 

A tady moje malé nahlédnutí končí. Jsme zpět ve vstupní hale muzea.