Ježíšek versus Santa Klaus

Nevím, jestli se mi to jen nezdá, ale jako kdyby se k nám vrátil zase Ježíšek, symbolika českých vánoc. Jako kdyby ubylo Santa Klausů. Ta invaze těchto divných mužíků po revoluci mě docela iritovala. Samozřejmě každý podle svého, jen mi přišlo, že náš Ježíšek byl úplně zapomenut a všude se to 
o svátcích jen červenalo. 

Jako jej kdysi vytlačil Děda Mráz. Ten taky převzal vládu nad vánoci.

Ovšem tenkrát to mělo objektivní příčiny, které jsme jen těžko mohli ovlivnit.

Pro Santa Klause jsme se rozhodli svobodně.

A někdy čeho je moc, toho je příliš.
A objektivně vzato, Ježíšek má oproti Santovi nesporné výhody. Je především tajemný, nikde ho nevidíte šplhat s pytlem na zádech do prvního patra, nejede na svítících sobech na střeše domů a nevítá vás v každém krámu. Zachovává tajemství a kouzlo vánoc. 
A to tajemno podle mého k vánocům patří. 
Naleznete jej jen v podobě miminka v betlémech a každý si jej může představovat podle své fantazie. Betlémy mám moc ráda.

Dokonce jsme měli několik i doma, co se dalo tenkrát sehnat. 

Papírový, ten jsme myslím s dětmi vystřihávali sami, 

pak adventní svícen ze dřeva vyřezávaný jako betlém, jen byl hodně barevný, hodně červený.

A naše starší dcera nám kdysi dávno vyrobila, možná k vánocům, to už nevím, 
malinký kachel keramický betlém. 
Furt ho celoročně mám někde vystavený a přemýšlím, že ho možná zavěsím letos na stromeček.

A včera jsem jeden velký a krásný betlém potkala.

Vlastně, kam až moje paměť sahá, chodili jsme s dětmi o adventu na trhy na Staroměstské náměstí. 

Patřilo to k tomu čekání na Ježíška, k tomu tajemnu a kouzlu vánoc.

Později jsme chodili i jen sami dva s mým mužem, ale ne již tak pravidelně.

V Praze už nepracujeme a ani nebydlíme, takže již několikátý rok občas nakoukneme na adventní trhy v Mělníku. V sobotu právě začínaly a poběží až do Štědrého dne.

Můj muž protestoval, že přece v té chumelenici nepůjdeme na trh.

No chumelenice, smála jsem se, že padá asi tak pět malej prťavejch vloček za minutu a ani to nezůstalo na zemi. Vypravili jsme se tedy v neděli.

Trhy nás trochu zklamaly. Vzhledem k tomu, že tam bylo málo návštěvníků, tak polovina stánků byla zavřena. Prodejci to vzdali.

Nicméně mě uchvátil krásný vyřezávaný velký betlém a to bylo pro mě víc než otevřené stánky.

A vlastně jsem byla ráda, že je tam celkem prázdno a já ho můžu nerušeně obdivovat.

Replika historického kolotoče byla na trzích naprosto osamocená 

a vypadala jaksi nepatřičně bez dětí.

Pár stánků mě zaujalo, ale ne natolik, abych si něco koupila. 

Chyběly mi tam koledy a jedinou hudební kulisu zajišťoval flašinetář.

No snad to bude příště živější. Letos jsme přišli asi moc brzy. 

Ale Santa Klause jsem nepotkala ani jediného.