Elza

Dobrý den, já jsem Elza.

Moje celá rodina, Tereza, Tomáš, Lola a Alan, odjela ve středu ráno na dovolenou do Honkongu a Číny, nebo kam. Musím přiznat, že středa byla báječná. Ta úžasná svoboda. Nikdo mě netahal, nemuchlal, nepusinkoval, nevozil v kočárku, nezavíral do různých skříní (já tam ale ráda zůstávám a hovím si), ale nemylte se, já to mám vlastně všechno moc ráda. Miluji děti a hlavně svoji paničku Terezu, která mě krmí, utírá zadek a můžu ji vzbudit o půlnoci vřískáním, páč mám plný záchůdek.

Ale zůstala jsem naprosto sama.

No, vlastně sama nejsem. Je tu ještě Popelka a Rybička. To jsou morčata.

Mají dvoupatrový bejvák s prolejzačkama, jídelním stolem, záchůdkem, prostě luxus.

Ležím nahoře na jejich kleci a pozoruju je a říkám si, nejsem tu sama, tak mě nikdo neopustil

Jo a ve čtvrtek tu byla nějaká příjemná holčina. Chůva. Bude se mnou trávit každý den. 
Dá mi najíst a vyčistí záchod. Čistý záchod je pro mě nejdůležitější. 

Musí být čistý, jinak tam fakt nejdu!!!

Je pátek a v zámku chrastí klíče.

To je chůva?!

Ježíš, přijela za mnou babička, hurá!!!

Běžím rychle k ní, nechám se chovat, pusinkuji jí a olizuji celý obličej a olizuji ruce.

Dává mě po přivítání na zem a říká, ať jdu papat. Poslechnu a jdu. Ona si ohřívá oběd, který si koupila. Fuj, neměla čas si uvařit nebo co? Jééé ona má segedin, to dědeček nejí, proto ho asi nevaří. Jdu se najíst. Potom si sedám na židli proti ní a pozoruji, jak obědvá. Jdu na stůl zjistit, jestli je to pro mě. Není. Tak si aspoň namočím tlapku v její sklenici s vodou a nabírám si vodu do pusy. Já vím, že mám svoji vodičku v mističce, ale ta její víc chutná. Babička je hodná, nechá mě u sebe na stole. Jsem přece ještě několika měsíční kotě, tak se mi to promíjí.
 No, nevím, panička Tereza se bude asi zlobit.

Tak už jsme se najedly obě a jde se na mazlení. Chodím za babičkou všude, kam se hne. Otvírá lednici a já koukám, co tam je. Ona vytáhne salát a mrkev a já si stoupnu na zadní. 
Babička nemůže zavřít. No, jo porád, už jdu. 
Jo, to je jídlo pro holky. Tak ok, jdeme krmit. Pozoruju, jak Popelka a Rybička jí. Babička si sedá do křesla v obýváku a já hned za ní. Mazlí mě a hladí. To je příjemné, to mi chybělo. Odkládá brýle, páč nový časopis, co si koupila, jí nedovolím číst. Chutnají mi.

. 

Voní po ní. A ona mě nechá. No co, stejně už dávno potřebuje nové...

A zase slyším klíč v zámku. Ježíš, babička je tady, že by to byly už děti?

Ne, je to včerejší chůva. No je tady babička, ale ze zdvořilosti ji přivítám. Je milá.

Ale se mnou už se pomazlila babička, tak si očichám a označkuji její boty a jdu. Na polici jsem objevila krásnou hračku na hraní. Lolinu gumičku do vlasů. Děda, který zrovna dorazil pro babičku a na tom místě zalévá kytky, říká, že tam rozhodně nemám překážet.

 Babička pochopí, že gumičku moc chci a dá mi ji na podlahu. Hraju si tak vehementně, a v podstatě s přimhouřením obou očí je to vlastně fotbal, že ji kopnu pod piáno a babička, říká, že tam fakt nepoleze, aby mi ji vyndala.

To nevadí, já jsem šikovná a vyndám si ji sama.

Babi, já si pořád hraju a ty už odcházíš? 

Broučku, ty moje sladká holčičko, přijdu v úterý a budeme opět pít vodu z jedné skleničky.

Babi, to vydržím. Jen přijď, i když chůva je taky milá a čistí mi záchod.

Zlatíčko s modrýma očima přijdu a těším se na tebe.