nepochopitelná anabáze aneb boj s molochem

Nejlepší je svalit vlastní neschopnost na nevinného.
Náš příběh není nikterak dramatický jako případy jiných, které jsem na blogu již zveřejnila. Ale myslím, že stojí za povšimnutí, páč opět ukazuje na neschopnost, neprofesionalitu a nedostatek empatie molochu jménem sociální správa.
Náš příběh, tedy spíše příběh mého muže musím uvést od začátku. Můj muž marodí již víc než rok a vlastně  na doporučení lékaře vojenské nemocnice oddaluje nutnou operaci zad a daný stav udržuje rehabilitacemi, nic jiného již nejde dělat. Snaží se, i když trpí velkými bolestmi, ale operace je prý konečná.
Ve svém životě, i když profesionálním řidičem byl jen poslední dva roky, najezdil víc než 1 800 000 km a to se samozřejmě podepsalo na jeho zdravotním stavu. Do práce se bohužel už nemůže vrátit a do důchodu mu chybí rok. Jelikož placeně můžete marodit jen rok, plánoval přejít na pár měsíců v polovině června na pracovní úřad a překlenout dobu, kdy se mu již do předčasného důchodu vyplatí jít.
Svůj plán změnil po té, co dostal ze sociálky návrh, že může požádat o prodloužení placené nemocenské o tři měsíce a pak o další tři atd. Jo byla to hezká představa.
Návrh přišel v dubnu s tím, že smí požádat až těsně před koncem. Rok končil v polovině června. Návrh vypsala ošetřující lékařka a byl zaslán na sociální správu 8.6. Po třech týdnech přišlo upozornění, že chybí nějaké podklady. Podklady byly dodány a místní sociální správa v Mělníku sdělila, že je vše v pořádku. Po 30 dnech ticha se můj muž začíná zajímat, co teda bude. Už mu samozřejmě od poloviny června neběží žádné nemocenské dávky. Bylo mu sděleno, že revizní lékař má jeho žádost v hromadě dalších, a že vlastně mají na vyřízení 60 dnů. 
Můj muž podotýká, že kdyby žil sám a neměli bychom žádné úspory, už chcípne hlady. A v tomto případě navíc o nic nejde, už mohl dát výpověď a pobírat dávky z pracáku a vybrat si spravedlivě, co do systému po celý pracovní život narval.
Po 60 dnech, tedy v pátek minulý týden přijde dopis s modrým či jakým pruhem, že řízení se přerušuje. 
A důvod?
Prý nedodal všechny podklady. Další telefonáty a zjišťování. Ano, vše je v pořádku, žádné doklady nechybí. 
To jen pracovnice mělnické sociální správy neposlala všechny potřebné doklady vyššímu orgánu a odjela na dovolenou. Jiná pracovnice zřejmě neznalá věci, asi neuměla číst, napsala na základě urgence návrh na pozastavení z viny mého muže. A běží nám dalších 60 dní.
Co na to proboha říct?
Peníze přišly naposledy za polovinu června a od té doby je můj muž doma zadarmo a neví, jak se rozhodnout dál.
No v pondělí odešlo naše odvolání.
Už nemáme ani vztek. Jen si říkáme, co fakt nějaký chudák, co nemá nikoho a ani úspory. 
Z čeho proboha žije?!

P.S Dnešní téma odlehčuji úvodní fotkou růží a již posledních pár dní tradiční pozvánkou na klobásy. 
Už se to blíží. A hezký den, když nejde o život, nestojí za to si kazit den.