barevný svět

Teda barevný svět doma. Venku je mlha, že by se dala krájet a mrzne. 
Po pár slunečných téměř jarních dnech zase přituhlo a já přemýšlím, jestli se mi na dnešní akci vůbec chce jet. 

Naplánovali jsme si soukromě i pracovně, takže možná nás to za b) dnes vytáhne.

Karafiátky ve váze už drží druhý týden a růže koupil můj muž ve čtvrtek a jsou tak sladěné barevně a pořád k nim stáčím pohled, že jsem je musela nafotit.

Jo a ještě jedna změna.

Já vím, nemá to vůbec žádnou logiku, ale já jsem si nakoupila další pokojové rostliny. Já, lempl, který se doma o kytky vůbec nestará. Nevím, jestli mě nabudilo, že, i když jim nedávám téměř žádnou péči, tak občas něco kvete, anebo si potřebuji něco dokázat? Fakt nevím.

A protože mám ráda kolem sebe krásné věci, rozhodla jsem se, že si tu péči něčím zpříjemním. 

Nevím, teda jestli to pomůže, ale baví mě zatím brát do ruky skleněný rozprašovač , který jsem ke kytkám koupila. 

Ještě jsem hledala nějakou krásnou konvičku, která by mohla trůnit vedle kytek, ale nic mě neoslovilo, anebo když oslovilo, bylo to pekelně drahé. Víc než moje malá zahrádka v obýváku a zbytku domu. Nakonec jsem si vzpomněla na konvičku, kterou mi darovala moje kamarádka a spolupracovnice kdysi, když odcházela. Vlastně ji chtěla vyhodit a mně to přišlo líto. 

A mám ji už víc než deset let a zatím sloužila jako váza na sušené kytky. 

Tak jsem provedla zase otáčení baráku na jih a konvička je na okně. 
A je to konvička s příběhem a je to na ní vidět.

Dám vědět, jestli jsem se po těchto různých obstrukcích zlepšila a kolik kytek zase zařvalo. 
Mějte hezkou sobotu.

Čekám, až se vzbudí můj muž a rozhodne, zda se někam pojede či nikoliv. Rozhodnutí nechávám zbaběle na něm. Akce je totiž převážně venku.

P.S. Za tu dobu, co doma fotím a píšu, je mlha venku větší a větší a mrzne. 

Nejedu nikam práce nepráce, to by ani ty fotky nebyly asi použitelné.