pondělí v detailu

Nemaje jiných výzev, blbu. Ne že bych se snad nudila, fakt nenudím, jen mi některé záležitosti chybí. V dubnu jsem napsala jen dva články do novin a zaplať pán bůh za ně. V březnu jen jeden. 
Chybí mi reportáže a výstavy a muzeum a vernisáže, zkrátka témata.

Za dobu karantény jsem zatím nic nenamalovala a to jsem si na začátku chtěla objednat další plátna, protože jsem měla jen dvě. A furt mám jen dvě. 
Nevím, proč mě teď vůbec malování neláká, i když každý den na to myslím, ale nemám ten správný impulz, to správné popostrčení, kdy mě lákají barvy, štětce a bílá plocha. Témata by byla, ty už v hlavě mám.

Tak chodím po zahradě a fotím detaily. Jistě mám velkou odvahu, či spíše drzost v takové konkurenci, jako je v našem malém bloggovém společenství. Nemohu fakt konkurovat Vendy, téměř profesionální fotografce, jejímž fotkami se fakt kochám a ani spoustu dalším z vás. Ale to mi nebrání stejně fotit.
Chybí mi právě i to focení k reportážím.

Zlatice pomalu odkvétá a začíná se zelenat.

Tohle je malá hruška v detailu. Vloni měla docela velkou úrodu, tak uvidíme letos. Na fotce vypadá trochu jako vetřelec. 
Vloni jsem ji celou ořezala, protože rostla divně a hrušky na ní zlomily tu největší větev.
Tak dnes opět barvy do pondělí, opět téma zahrada a ahoj zase zítra.