posbírané 9

Tak jsem opět tady. Na úvod dávám článek s názvem Ne tyhle věci vám proti koronaviru opravdu nepomohou. Je až k nevíře, čemu všemu jsou lidé schopni uvěřit. Ne ani francouzský sýr ani banán či česnek fakt nepomáhá. A pozor na prodejce potravinových doplňků, kteří zneužívají virové pandemie a nabízí "úžasné" preparáty, které nás před virem údajně ochrání.
A bohužel to nejsou jen prodejci zaručených léků, kteří jsou schopni zneužívat jakékoliv situace. Za normálních okolností je to odporné, ale teď ani nevím, jak bych tohle konání měla pojmenovat. Nemám slov. Jen mě napadá název knihy od Emile Zoly Člověk bestie, i když to je samozřejmě o jiném tématu. Takže lidé bestie.
Tak to jsem dala jen na úvod a ani to varování není určeno pro vás, tady jsme díky bohu normální, ale je to jen zase pro zdokumentování, co všechno se dělo v koronavirové době.
Vtip v úvodu je v polštině, on by v češtině tak nevynikl a musím říct, že mě rozesmál. Rouška už je taková samozřejmost a stala se automatickou, že člověk na ni začíná zapomínat. Stejně třeba jako klíče od auta. Můj muž se teď častěji vrací právě pro tu zapomenutou roušku, rukavice či telefon.
Tahle fotografie není vtip, tedy vtip to asi má být, ale je to skutečnost. 
To nafotila moje sestra před pár dny a rozhodně to sem patří.

A teď, co jsem posbírala za poslední týden. A musím poděkovat Růžence, která už dvakrát přispěla vtipem, který já jsem neobjevila.
Dnes dávám příspěvek nezvykle pozdě, já vím. Ale měla jsem děsné ráno a dopoledne. Internet nešel, měla jsem dva rozepsané články a v deset jsem odjížděla nabrat si materiál a fotky na reportáž. Mezitím jsem furt komunikovala po telefonu, kdy internet opraví, že potřebuji pracovat. No už jsem konečně odeslala první článek a fotky a než půjdu na další, tak pouštím tento příspěvek.
Doufám, že váš den je lepší než začátek toho mého.