chrám

aneb babičko, to je krásný zámek!

Chrám sv. Petra a Pavla v Mělníku jsme navštívili asi před dvěma lety s Lolinkou, když byla u nás na prvních prázdninách. 
Ta druhá fotka mě i dnes pobavila, všimla jsem si, jak jde Lola vedle dědy až doma na fotce.

Tento kostel je jedním z nejstarších kostelů v Čechách. Trojlodní gotický kostel s vévodící věží, která má čtvercový půdorys s barokním zakončením, je dominantou města. První písemná zmínka o kostelu je z 12. století, kdy zásahem blesku vyhořel a na jeho místě byl postaven nový. 
Mělnický chrám je jednou z nejhodnotnějších staveb celých Čech a na chrámu lze nalézt románský, gotický, renezanční, barokní i historizující sloh. 
Otevřen je spolu s věží a kostnicí celý červenec a srpen.

Pod chrámem se nachází krypta s kostnicí. Vznik kostnice souvisí s dřívějším hřbitovem a v kryptě jsou ostatky 15 tisíc lidí a nebylo mi tam moc příjemně, dlouho jsem tam nevydržela.

Fotografie jsem posbírala z různých období, z různých návštěv. 
Na věž nahoru vylezl můj muž jen jednou a řekl: nikdy více. 
Takže fotky z věže na město jsou a už budou minulostí.
Včera tady byly veřejnosti ne úplně dostupné kostely. Dnes tento chrám. 
Snad se vám moje návraty líbí. 
Nejsem věřící, ale kostely navštěvuji ráda, ale vždycky jsem to tak neměla. 
Pocházím z rodiny částečně křesťanské a jako dítě jsem do kostela chodila na bohoslužby. V pubertě jsem se vzepřela a od té doby do kostelů nevkročila. Vlastně jsem jejich krásu opět objevila až s našimi malými dětmi při vstupu do Chrámu sv. Víta. 
Tady si vždycky vzpomenu na Neckářovu písničku: 
Chrám svatého Víta je gotiky chlouba...
Na konci je koláž zvonů ze zvonice, které nafotil můj muž.
Docela mě tento příspěvek potěšil. Povedlo se mi sesbírat fotky z různých příspěvků do jednoho.
A na tento nápad mě vlastně přivedla Jiřinka svými cestovatelskými návraty.
Pěknou neděli a další návraty zase někdy příště.