brázdy a křižovatky

 

Včera bylo na facebooku, tedy některé z fotografií, tak dnes dávám i na blog. Včerejší moje ranní focení.

A přidávám text, který jsem k fotkám už napsala a pravděpodobně líp už bych to nevymyslela. K tomu létání za prací, naše Linda často léta do Francie právě za prací a nejen tam. Jako umělec dostává pozvánky na projekty i v jiným zemích. Takže jak být bez letadel...

Mějte pěknou neděli.

Nebeské brázdy a křižovatky dnes ráno. Už jsem slyšela názory, jak jsou stopy po letadlech na nebi hnusné, hyzdící a kéž by prý toho nebylo...

Já to beru jako součást civilizace a rozhodně mě takové nebe zaujme a přemýšlím, kdo a kam letěl, co se zrovna převáželo, exotické ovoce z Afriky? tulipány z Holandska? někdo letěl na dovolenou nebo možná za prací?

Jinak to přece nejde a patří to už dávno do našeho života. Mně se to dnes líbilo.

děti a zvířátka

 

Dnes vás pozvu do světa zvířat, jak jej ztvárnili druháčci ze základní školy. Ve čtvrtek byl Den středočeského kraje v muzeu a už jsem se o tom zmínila v tomto příspěvku a my jsme si tento den užili koncertem v chrámu Čtrnácti svatých pomocníků, o kterém už jsem na blogu reportáž dávala, tedy o tom chrámu. Koncert mělnického pěveckého sboru Chrapot byl úžasný, ostatně jako vždy, ale je nepřenosný, takže reportáž s fotkami bude jen v našem magazínu.

Nicméně ve vstupních prostorách Regionálního muzea Mělník je instalována krásná výstava, která za chvíli končí, tak jsem ji nafotila a malou propagaci si myslím zaslouží.

Tak pojďte se mnou na Cestu za zvířátky.

A místo koncertu jen pár detailů zmíněného kostela. Kdo se chcete dozvědět víc a prohlédnout si víc fotek z vnitřních prostor kostela, psala jsem dlouhou reportáž letos v září, tak si ji můžete třeba znovu připomenout.

Já sem dávám jen pár momentek, které jsem nafotila jen tak bez plánu při čekání na koncert.

Mějte pěknou sobotu.

dnes z jiného soudku

Tenhle článek, jehož téma je hodně alarmující, i když nevím, co se s tím dá dělat, jsem psala už před pár dny. 

Pojednává o kyberútocích na nemocnice, které si už vyžádaly lidský život. 

Vše jsem napsala v článku, i svůj názor na tento problém, i když slovo problém nereflektuje, co se skutečně děje, ale jiné slovo mě momentálně nenapadá, takže tady už je zbytečné se k čemukoliv vyjadřovat. 

Jo už jsem našla lepší slovo. Není to problém, ale zločin. Nechápu tyto útoky. Ne, že bych snad jiné zločiny chápala, ale přece jen víte, že jde o zisk, nenávist, moc a ovládnutí, ale o co jde v nemocnicích?! Co lze získat těmito útoky? Jak lze využít data onkologických či jiných pacientů? K čemu mohou být využity takové informace?

Fakt nevím.

I přes nelehké téma vám všem přeji pěkný den.

Kyberútoky na zdravotnictví mohou ohrozit život

Marta Dušková

Velitelství Kybernetických a Informačních sil zveřejnilo jeden smutný příběh. Kyberútoky na nemocnice znamenají nejen ztrátu techniky, přetížení personálu, ale už si vyžádaly první oběť.

„Dnešní příspěvek bude smutný. V těchto dnech vychází najevo, že kyberútoky na zdravotnictví si již vyžádaly první oběť.

Nemocnice jsou vděčný cíl vyděračských hackerů. Na rozdíl od běžných firem je jejich řemeslem zachráněný lidský život. Zabezpečení tomu však většinou neodpovídá. Zablokováním přístupů k lékařským záznamům či vyřazením některých systémů si útočníci vynucují výkupné, a pro lékaře se zatím rozehrává obtížný boj o zdraví svých pacientů.

V roce 2020 se takový útok stal osudným miminku ve Spojených státech. Hacker vyřadil moderní systém kontroly životních funkcí, který posílal informace o stavu pacientů přímo na ústřední obrazovku sesterny, a nechal zdravotníky odkázané pouze na obstarožní jehličkové přístroje přímo u jednotlivých lůžek. Pak již stačil jen lidský moment nepozornosti v nesprávný čas...

Kyberútoky na nemocnice nás zasáhnou tam, kde jsme nejvíc zranitelní, a kde je v sázce nejvíc. Braňme naše zdravotnictví“, zdroj Velitelství Kybernetických a Informačních sil | Facebook.

Kybernetickou a informační bezpečností nejen ve zdravotnictví se zabývá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Úvodní stránka (nukib.cz). Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví je jednou z jejich priorit a již byl proveden komplexní audit kybernetické bezpečnosti u 16 nemocnic. I další aktivity úřadu směřují ke zvyšování odolnosti kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví.

Názor redaktorky

Jakékoliv kyberútoky jsou za hranicí, odsuzuju je, a ještě dokážu rozumět, ne ovšem pochopit, této otřesné činnosti směrem k finančnictví, k bankám, ale proč proboha nemocnice?! Jaký je důvod? Nebo je to jen proto, že zabezpečení sítí v nemocnicích není prioritou a je snadné se tam nabourat?

Vždyť přece i tito zločinci musí vědět, že svým konáním mohou ohrozit a ohrožují životy a neumím si vysvětlit, jaký prospěch tímto sledují, či je to jen hra se společností, se světem? Dokazování moci či čeho? Lidský život má tak malou cenu?!

Já vím, žádná odpověď už nevrátí život miminku, které umřelo naprosto zbytečně, aniž začalo žít.

U nás byly zaznamenány útoky na české nemocnice vloni, a to v době pandemie a v roce 2019. K útoku v roce 2019 došlo v nemocnici v Benešově, minulý rok došlo k útoku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a psychiatrické nemocnici v Kosmonosech. Podrobnosti si můžete přečíst zde Nemocnice pod náporem hackerů: Jak proběhly nejznámější kyberútoky na české nemocnice? (avast.com)

výstava na takové to domácí dívání

Ano vím, že dnes je státní svátek, nicméně akce na oslavu se pořádají teprve dnes, tak nemám připravený žádný příspěvek. Teprve dnes si jdu užít koncert v kostele v rámci Dne středočeského kraje, který pořádá mělnické muzeum. Akce jsou od rána za symbolické vstupné do muzea 1 Kč, ale jak víte, právě toto muzeum znám opravdu dobře a navštěvuji jej často a mám tady i takové detašované pracoviště v muzejní kavárně, takže jsme si s mužem vybrali jen koncert, který vlastně celý den uzavírá.

Ale protože mám ještě ve foťáku nějaké výtvory Alánka z našich podzimních miniprázdnin, tak dnes malá domácí výstava. O úžasném vyškrabovacím notesu, který jsem koupila všem vnoučatům, jsem už tady psala v rámci oslavy narozenin. 

Alan, stejně jako většina dětí, zapomněl notes u nás, tak pokračoval dál a vytvořil dílka, která rozhodně stojí za prezentaci na blogu, už proto, že jednou si na blogu prohlédnou děti třeba v pozdějším věku vše, co se u nás odehrávalo. Tento archiv je jistější než uchovávání fyzicky. 

Já sice uchovávám vše a mám i díla našich tří dětí, když byly malé, a už jsem tady i něco kdysi ukazovala, uchovávám i dílka vnoučat, ale jsou to dílka, která pro nás vyrobily u sebe doma. 

To, co se vyrábí u nás se mnou, si děti odvážejí samozřejmě domů ukázat mamince. Stejně tak si odnesl Alan svůj notes, který už je plný. 

Takže dávám fotky na blog.

Mějte pohodový den.

P.S. Některé obrázky mi Alánek vysvětlil, tak předávám dál.

Babi, vidíš v té hrušce červy?

A namaloval jsem i kytky s kořeny.

A tady na tom obrázku je krb a televize, kde se u tebe díváme na pohádky.

Ty ostatní, myslím, vysvětlení vůbec nepotřebují.

Musím ty notesy koupit ještě jednou.

strašidelné tvoření s dětmi

Pondělní animování filmů s dětmi bude na blogu, až vyjde článek v magazínu, tak dnes pondělí přeskakuju a tady je malá reportáž z našeho strašidelného tvoření. Reportáž z animační laboratoře jsem měla v plánu, ale čekala jsem na děti, protože jsem jim slíbila, že půjdeme animovat film. 

Většinou to bývá obráceně, že jdu dělat reportáž a děti beru prostě s sebou.

Už v pondělí jsme se dohodli, že budeme v úterý tvořit, protože děti odvážel do Prahy můj muž už odpoledne, protože šly s maminkou na strašidelnou stezku, tak aby to stihly. A já už v pondělí večer vymýšlela téma tvoření, aby to nebylo stejné jako jindy. Napadl mě halloween a to bylo téma, které jsme ještě nikdy nedělali, tak jsem se na něj fakt těšila. A ráno, když jsem řekla dětem téma, byly nadšené.

Takže dnes fotoreportáž z našeho včerejšího tvoření. 

Děti jsou nafoceny vícekrát, protože: 

babi, musíš ty špejle vyfotit z obou stran. 

Lolinko, tak si stoupni tam, kde není vidět ten nepořádek, který jsme udělali. To fotit nechci.

Já babi, neudržím všechny tři najednou.

Já teda jo, povídá Alan.

Babi, nevíš, jestli jsem to už otočil?

Broučku, nevím, já to přes foťák nevnímám.

Babi, tady jsem ti namalovala omalovánky. Vybarvíš je?

Tady maloval Alan. 

Tak a to je dnes vše. Mějte pěkný den.