úterý 28. prosince 2021

být fér...

Téma dnešního příspěvku a i článku, který už byl zveřejněn, mě potkalo náhodou. Sice jej sleduju z dálky a vím o něm, ale nějak mě nenapadlo se mu věnovat. Až přišel impulz v podobě dvou dívek, které se tématu Manželství pro všechny věnují. A mě zaujalo, takže jsem se jím začala zabývat. 
A vidím a i slyším, že se článek líbí a mělo smysl jej psát, mám radost. Článek jsem pojala spíše jako informativní, i když je předpoklad, že jako autorka mám názor stejný. Ale můj názor tam nezazní, byl by to jako červený hadr pro odpůrce a to jsem nechtěla. Nechtěla jsem žádným způsobem vyvolat nějakou diskuzi plnou nenávisti a zášti, jak se to dnes děje pod články, které se věnují kontroverzním tématům.
Ale blog je můj deník, tak tady moje subjektivní vyjádření patří.
Je ale tohle vůbec kontroverzní téma?!
Důvody odpůrců manželství pro všechny mi někdy přijdou hrozně směšné. Poukazují na to, že manželství bylo vždy svazkem pouze muže a ženy a tak to má i zůstat. 
Pokud se ale podíváme do historie, není to vůbec pravda. V řadě starověkých kultur se fandilo polygamii a manželství rozhodně nebylo jen jeden muž a jedna žena, svazky stejnopohlavních párů se v historii objevovaly od Ameriky až po Asii a už v Mezopotámii měly požehnání od církve stejné jako svazky muže a ženy. Slovo manželství se pro ně používalo už ve Starém Římě a dokonce i císař Nero si vzal muže.
Naopak důvody proč ano mají svoji logiku bezesporu. 
Na fotografie k článku se můžete podívat na Kanálu eM
A protože obě milé holky jsou zajímavé nejen svojí angažovaností v projektu Manželství pro všechny, v dohledné době budou zveřejněny i rozhovory s nimi. 
Mějte pohodový a klidný den.

Manželství pro všechny…
Marta Dušková

V poslanecké sněmovně leží již delší dobu dva protichůdné návrhy zákonů o manželství. Otevřít manželství všem a manželství výlučně jako svazek muže a ženy. Sňatky gayů a leseb jsou uzákoněny ve spoustě zemích EU, v roce 2019 to bylo 14 zemí a ve světě z demokratických zemí je jich 30. Česká republika se tak stává jednou z posledních demokratických zemí, kde ještě manželství pro všechny není uzákoněno.

Novela prošla letos v dubnu teprve prvním čtením a spolu s ní je ale schválen poslanci i návrh, podle kterého by byla definice manželství jako svazek muže a ženy zakotvena v zákoně.

Tímto tématem se zabývají nejen lidé, kterých se téma přímo dotýká. Někdo podporuje projekt Manželství pro všechny nejen online peticí jako třeba Jsme fér (jsmefer.cz), někdo filmem a někdo třeba písní.

Studentky Terezie Vránová a Adéla Líbalová pracují na písni, jejíž poslední verzi dokončily po více než roce a natočily i videoklip, který veřejně spatří světlo světa začátkem příštího roku. Na písni spolupracuje i skladatelka Tanita Yanková.

Na otázku, co bylo prvotním impulsem věnovat se tomu tématu a složit píseň, odpovídá Terezka Vránová: „Hlavním impulsem bylo asi to, že jsem byla pozvaná kamarádce na svatbu, bylo to moc krásný a mně došlo, že v Česku já svatbu mít nemůžu, jelikož jsem na holky. Znám organizaci Jsme fér, která pro tohle dělá hodně, ale zabývají se problémem spíše z politického hlediska. Tak mě napadlo, že takový milejší způsob je hudba, kterou se dá hodně sdělit. Rozhodla jsem se, že to zkusím napsat a složit a vytvořila jsem první verzi písně. Ale neměla jsem na dokončení finanční prostředky. Spojila jsem se s kamarádem, který z té mojí verze udělal elektronickou a od té doby bylo už několik verzí“.
Adéla Líbalová, která začala spolupracovat na písni o něco později, dodává: „Uvědomily jsme si, že by to měla být píseň i pro starší generaci, pro naše rodiče a prarodiče, a nakonec vznikla čtvrtá verze, na které jsem spolupracovala. Změnily jsme celý text i hudbu a zůstal jen původní refrén, který složila Terka a ten je v té písni stěžejní. Demo ukázka je zveřejněna na našich webových stránkách, kde si ji můžete poslechnout Projekt Manželství pro všechny :: Terezie Vránová & Adéla Líbalová (webnode.cz). Konečná verze teprve finišuje. Tvorba je prostě dlouhý proces“.
„V létě jsme k písni natočily i videoklip, aby to nebylo jen audio. Teď je právě v procesu výroby “, doplňuje Terezie Vránová.

Terezie a Adéla jsou v kontaktu s organizací Jsme fér a organizace bude pomáhat i s propagací písně a videoklipu, aby se dostala píseň k lidem a pomohla s informovaností o projektu Manželství pro všechny. Organizace od počátku vnímala projekt studentek velmi pozitivně, jedná se o ojedinělý počin z veřejnosti, který tady chybí. Okolí a rodina vnímá inciativu Adély a Terezy pozitivně a většinou ji podporuje. Samozřejmě se ale potýkají i s negativními reakcemi a komentáři, jako je to i u jiných „kontroverzních“ témat.

Režisérka Barbora Chalupová, autorka celovečerního debutu V síti, natočila časosběrný dokument Zákon lásky:
„Mojí ambicí bylo především to, aby se o tématu mluvilo. Zjistila jsem, že registrované partnerství neznamená vlastně skoro nic. Já to beru jako potvrzení společnosti, že spolu lidé mohou žít, zároveň ale nemají práva, která mezi sebou mají manželé – ať už je to nárok na vdovský důchod nebo stejné příjmení. Naprosto zásadní je pak skutečnost, že jeden z rodičů nemá rodičovská práva ke svým dětem. V případě, že se tomu druhému z rodičů něco stane, o dětem budou rozhodovat prarodiče nebo soud. Což je šílená nejistota, ve které ty rodiny žijí“.
Režisérka dokumentu Zákon lásky chtěla především oslovit lidi, kterých se téma vůbec netýká a ani jej nesledují, protože největším problémem je neinformovanost. Sama netušila, že gayové a lesby nemají stejná práva. Plné znění rozhovoru je zde Manželství pro všechny není konec civilizace, říká režisérka V síti o svém novém dokumentu (forbes.cz).

Mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existuje více než sto rozdílů, nehledě na to, že registraci je možné uzavřít jen na 14 matrikách v republice. Neexistuje společné jmění a partneři po sobě nemohou automaticky dědit a v neposlední řadě komplikuje registrované partnerství život dětem, protože zákonným zástupcem smí být pouze jeden z partnerů.

Foto archiv Terezie Vránová a Adéla Líbalová

4 komentáře:

  1. Zajímavý článek. Já jsem sice za "staré školy", ale osobně si myslím, že pro dítě je lepší když má dvě mámy nebo dva táty, než aby vyrůstalo někde v ústavu jen pod dozorem sociálních pracovnic, které se sice snaží, ale asi to není pro pravé, protože samy doma mívají svoje rodiny, svoje starosti a svoje problémy...Měj krásné poslední dyn tohoto roku a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  2. Já s tímhle nemám žádný problém, být to na mě, odsouhlasím to hned. Právě že se málo díváme do historie a nejsme schopní v ní hledat a poučit se. Či si z ní vzít dobré věci. Místo abychom byli stále otevřenější a přístupní určitým novým věcem, stáváme se prudérnějšími, farizejštějšími a zpátečničtějšími. Ovšem na druhou stranu mi silně začíná vadit až agresivní prosazování se těchto skupin na úkor heterosexuálních lidí. A neskutečně trapná korektnost. Pozor, abychom jim nešlápli na kuří oko nevhodným slovem, gestem .... to mi vadí mnohem víc než to, jestli dítě vychovávají dvě žena nebo dva muži, či jestli jsou manželé jen muž a žena nebo dva jedinci stejného pohlaví. Ona ta korektnost se netýká jen LGBT komunity, ale i menšin. Nesmíme říct veřejně svůj názor, nesmí se říct co si o tom kdo myslí, nesmí se vtipkovat. Trapnost této korektnosti se třeba ukazuje v tom, že někdo, kdo se postaral o fenomém Harry Potter který vydělal studiím i hercům hodně velké peníze se nesmí zúčastnit pro svůj názor vzpomínkového pořadu. A že ani sami herci nemají odvahu prosadit aby se autorka účastnila. Proč? No protože by byli obviněni stejně a už by si ani neškrtli jak ve filmu tak na divadle. A tohle mi připadá mnohem mnohem nebezpečnější než manželství stejnopohlavních párů.

    OdpovědětVymazat
  3. Já mám jasno v tom, že ze svazků LGBT osob by měla vyplývat stejná práva a povinnosti (včetně možnosti adoptovat děti). Nejsem přesvědčená, že je smysluplné bojovat za to, aby tyto svazky označovaly jako manželství. Ten pojem dlouhou dobu (minimálně po dobu křesťanství) v našich zeměpisných šířkách nějak vnímám a nemyslím si, že je smysluplné to lámat přes koleno - protože to je jen skořápka (řečeno se Shakesperem "co je jméně, co růží zvou, zváno jinak, vonělo by stejně"). Toť můj pohled zvenčí...

    OdpovědětVymazat
  4. Souhlasím, ta práva a povinnosti jsou hodně důležité. V naprosto obyčejných situacích, které nám ani nepřijdou tyhle páry narazí a hodně.
    Marti, měj pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.