zaostřeno...

Před časem jsem narazila na zajímavý rozhovor s oční lékařkou a přišel mi natolik důležitý, že jsem jej zveřejnila v našem magazínu. Občas to dělám, nejsou všechny rozhovory jen moje. 

A protože všichni sedíme často u počítačů, třeba tohle téma Jakými denními činnostmi si zhoršujeme zrak přijde zajímavé i vám. Dnes tedy zase trochu o zdraví.

Rozhovor s oční lékařkou Janou Tomečkovou z neratovické nemocnice je hodně dlouhý a celý si ho můžete přečíst na Jakými denními činnostmi si zhoršujeme zrak? (kanalem.com), já sem dávám jen výběr z rozhovoru, pasáže, které mi přijdou asi nejdůležitější.

Dnes zaostřeno na zrak, neumím se úplně vcítit do toho, kdybych neviděla, nemohla fotit. A na oční prevenci chodím jednou ročně.

Mějte pohodový den.

Co všechno můžeme zjistit pouhým pohledem do lidského oka?

Existuje celá řada onemocnění, které se můžou na oku projevit. U některých chorob je právě oko orgánem, kde se můžou objevit první příznaky, které nás potom vedou k diagnóze celkového onemocnění. Pokleslé oční víčko nebo naopak nemožnost dovřít oko, to jsou příznaky viditelné už na první pohled a můžou nás upozornit například na probíhající neurologické onemocnění. Při běžném očním vyšetření můžeme odhalit změny způsobené cukrovkou, aterosklerózou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou funkcí štítné žlázy, dále sem patří autoimunitní a zánětlivá (revmatologická) onemocnění, roztroušená skleróza. Výjimkou nejsou ani nádorová onemocnění, která se můžou metastaticky projevit na sítnici nebo v očnici (např. leukémie, karcinom prsu, plic a další).

Můžeme se vyhnout vadám/nemocem očí? Pokud ano, jak?

Pokud se jedná o refrakční vady, tzn. krátkozrakost / dalekozrakost / vetchozrakost, těm se vyhnout nelze. Příčinou jsou genetické faktory, růst oka a přibývající věk. Tyto faktory ovlivnit nemůžeme, ale existuje několik věcí, na které je potřeba dbát, abychom očím zbytečně neškodili. Například dodržovat hygienu rukou (přenosem bakterií do očí může vzniknout zánět spojivek), nosit kvalitní sluneční brýle, přestat kouřit (kouření zvyšuje riziko vzniku VPMD – věkem podmíněné makulární degenerace), při dlouhodobé práci s počítačem si pravidelně dělat přestávky, nepoužívat starou kosmetiku, která může způsobit alergickou reakci nebo infekci, nepřesahovat doporučenou dobu pro nošení kontaktních čoček a dodržovat správnou hygienu při jejich aplikaci. Samozřejmě nesmíme zapomenout na zdravou výživu a ochranu očí před UV zářením. Aktuální životní styl nám přináší neustálé namáhání očí, hodiny strávené sledováním televize nebo před obrazovkou počítačů, tabletů nebo telefonů. Proto je důležité očím občas ulevit, pravidelně si dělat přestávky, na chvilku si zavřít oči a střídat pohled na blízko s pohledem do dálky. Když se delší dobu soustředíme, např. při čtení nebo při práci s počítačem, výrazně se snižuje frekvence mrkání, proto je důležité myslet i na pravidelné zvlhčování očí umělými slzami.

Jak moc je důležitá prevence?

Důležité je nepodceňovat žádné oční potíže a dodržovat pravidelné oční prohlídky. Pacienti s refrakční vadou by měli chodit na kontroly aspoň 1x za 2 roky, po 50. roce věku každý rok, případně častěji individuálně podle sledovaného onemocnění. Neměli bychom zapomínat na zdravý životní styl, vyváženou stravu, přísun vitamínů, minerálů, omega mastných kyselin, luteinu a zeaxantinu. Vyhýbat se rizikovým aktivitám, při kterých může dojít k poranění očí (chemikálie, pyrotechnika, ostré předměty). Při rizikové práci nezapomínat nosit ochranné brýle a venku sluneční brýle jako ochranu před UV zářením.

Existují obecné varovné příznaky, na které bychom se měli zaměřit? Kromě zhoršení zraku?

Jakékoliv zhoršení zraku by se nemělo podceňovat. Navštívit očního lékaře byste měli v případě, že máte rozostřené nebo zamlžené vidění nebo pozorujete deformace obrazu či vlnění rovných linií. Při onemocnění jako je např. věkem podmíněná makulární degenerace nebo zelený zákal, je úspěšnost léčby a další prognóza závislá na včasném odhalení daného onemocnění. U makulární degenerace si pacient často všimne zvlnění rovných linií a často to bývá v době, kdy už nález na sítnici vyžaduje léčbu. Co se týče glaukomu (zeleného zákalu), ten je zrádný v tom, že pacient dlouho nemusí mít žádné potíže, a nemusí si všimnout žádné změny ve vidění, proto jsou nezbytné pravidelné preventivní prohlídky, které toto onemocnění mohou včas odhalit. Dalším častým příznakem jsou bolesti hlavy, které můžou v některých případech znamenat nesprávně korigovanou vadu nebo potřebu začít nosit brýlovou korekci nebo kontaktní čočky.

Jakými denními činnosti si zhoršujeme zrak? Zhoršuje zrak světlo z PC, mobilů či TV?

Samotné sledování televize nebo práce na počítači zrak nezhoršuje, ale při větším soustředění na některé činnosti se výrazně snižuje frekvence mrkání, oči se vysušují a dříve se unaví, což se může projevit bolestí hlavy, rozmazaným viděním nebo zhoršeným viděním do dálky. Je rozdíl, jestli pracujeme s počítačem, tabletem nebo s mobilním telefonem. Čím je pracovní vzdálenost menší, tím je to pro naše oko namáhavější. Při pravidelné a dlouhodobé práci s počítačem se doporučuje pravidlo 20/20/20, to znamená, že po každých dvaceti minutách práce s počítačem se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně 20 stop (cca 6 m). Většina elektronických zařízení, která denně používáme, jako jsou chytré telefony, tablety, počítače, LED televizní obrazovky, vyzařují vysokoenergetické modré světlo – HEV (high energy visible light), označované jako modré světlo, které je jednou z příčin vzniku věkem podmíněné makulární degenerace, a kromě toho se udává, že proniká hluboko do pokožky a škodí naší pleti dokonce více než UVA a UVB záření. Minimalizovat škodlivý vliv modrého světla na sítnici lze kromě snížení doby používání těchto přístrojů také pomocí různých filtrů nebo speciálních vrstev na brýlových čočkách.