Dnešní téma by se mohla zdát nezajímavé vzhledem k mému věku, kdy už se mě netýká. Článek, který jsem napsala, vyšel už před týdnem a já jsem zvažovala, zda jej na blog dát či nikoliv.
Téma, o kterém se otevřeně nemluví, téma, které je pořád víceméně tabu. Ženy v těhotenství a po porodu zažívají psychosociální stress, kdo to nezažil, jen těžko uvěří. To je možná důvod, proč se o tom veřejně moc nemluví.
Národní ústav duševního zdraví se věnuje duševnímu zdraví v rámci svých projektů. Jedním z projektů je Perinatal. Perinatální období z psychického pohledu je doba od počátku těhotenství do jednoho roku dítěte. U maminek se objevují ve zvýšené míře psychické potíže, o kterých nehovoří, protože mají dojem, že jsou jediné, kdo situaci nezvládají. Předpokládají, že se jim děje něco ojedinělého a nepatřičného.
V České republice zatím neexistuje systematická péče o ženy s psychickými problémy v těhotenství nebo po porodu, jako je známá například z Velké Británie či Austrálie.
Projekt Národního ústavu duševního zdraví probíhá již ve 20 vybraných gynekologických ordinacích ve třech krajích – v Praze, ve Středočeském a Olomouckém kraji, kde je poskytována prvotní pomoc a poté napojují ženy na další odbornou péči.
Až 75 % žen nevyhledává v případě psychických potíží žádnou pomoc a po dlouhé měsíce strádají a bojí se svěřit se svými pocity. Včasná pomoc může ušetřit stovky hodin trápení, které může matka věnovat dětem pro jejich zdárný duševní vývoj. Psychická pohoda maminky je nepostradatelná pro správný duševní vývoj dítěte.
Nejčastější mateřské psychické obtíže zahrnují úzkost, vtíravé myšlenky, ztráta radosti, vyčerpanost, pochyby. Je nutné vyhledat včas pomoc.
Kde vyhledat pomoc a veškeré informace k projektu Národního ústavu duševního zdraví jsou k dispozici tady Pomáháme ženám, které zažívají psychosociální stres v těhotenství nebo po porodu | Perinatal.
Informace k dalším projektům NUDZ, kam patří například prevence sebevražd, jsou zveřejněny na webových stránkách www.nudz.cz — Národní ústav duševního zdraví. Problematikou se zabývá i nezisková organizace https://www.usmevmamy.cz.
Marti, nikdy nevíš, komu prospěješ, i kdyby to byla jedna osoba. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatMarti, já tohle nezažila. Spíš jsem měla obavy, zda zvládnu porod. První dítě jsem měla když mi bylo 25 pryč (já vím, dnes je to normální). Všechny kamarádky, spolužačky a příbuzné už v tomto věku děti měly. V porodnici jsem byla nejstarší na pokoji a s dcerou, která se narodila o tři roky později, samozřejmě taky. Ano, byla jsem unavená, ale šťastná, že mám zdravé děti.
OdpovědětVymazatPřed lety jedna blogerka popisovala na svém blogu poporodní deprese, kvůli kterým skončila až v Bohnicích. Popisovala své stavy, že to její čtenáři prožívali s ní.
Škoda, že už nepíše.
Měj hezké dny.
Marti, to je velice zajímavé...já jsem ani při jednom problémy neměla, ale v sousedství byla paní. která dokonce skončila v nemocnici, protože to psychicky nezvládala. Museli ji hlídat, protože by byla schopná možná i dítě ti ublížit. Při tom to později byla výborná máma.
OdpovědětVymazatMarti, já si myslím, že celé tohle období... vlastně že ženy to mají náročnější. Už jen ty výkyvy hormonů... a nedá se to ovlivnit. Porod, péče o děti a pak i nástup do zaměstnání - bez podpory je to hodně těžké.
OdpovědětVymazatMarti, ono téma depresí je myslím tak trochu tabu pořád, i když se to lepší. A v mateřství je to ještě horší o to, že se předpokládá, že matka bude automaticky šťastná protože je matka...
OdpovědětVymazatZnám myslím jen dva konkrétní případy, kdy to dopadlo hodně špatně. Je to spousta let, ale pamatuji si to. Nikdo si stavu těch maminek nevšiml, což je hrozné...
OdpovědětVymazatMarti, měj příjemný den. Helena