něco prostě uniká mému chápání

Ne, nebojte se, nebude to dnes zase o růžích, jen jsem nechtěla použít fotku z Pixabay, jako jsem použila k tomuto článku, který byl schválen na seznam.cz. Chtěla jsem, aby na blogu byla moje fotka a k tématu žádnou nemám, tak dnes růže z naší zahrady. Fotek téhle růže mám víc, tak je dám někdy příště. 

A vzhledem k tomu, že se zabývám v článku koncem školního roku, možná není růže tak úplně od věci. K tématu jsem vše napsala v článku, který byl zveřejněn ve středu a dnes jej dávám i na blog. 

Mějte pěkný čtvrtek.

Vysvědčení by nemělo být pro rodiče překvapením

Přiznám se, že moc nechápu velké emoce, které vysvědčení vyvolává.  Proč ty obavy, ten strach, přece rodiče znají svoje dítě.

Za necelé tři dny přinesou děti domů vysvědčení a už několik dní jsou média plná rad pro rodiče, aby se uklidnili, netrestali, nenadávali, nevyhrožovali apod. Ale je tomu opravdu tak, že se rodiče bojí vysvědčení? Nechce se tomu věřit. Vysvědčení je přece výsledkem celoroční práce, úsilí a snahy dítěte, a pokud se mu věnujeme po celý rok, víme přece, co máme očekávat. Máme se tedy společně s dětmi těšit na prázdniny, protože i my si od školy odpočineme, nejen děti.

A ať už se to dítěti někde nepovedlo, není to přece konec světa, prostě se na ten malý neúspěch po prázdninovém odpočinku více soustředíme. U nás v rodině jsme tomu nekladli tak velkou důležitost, jako slýchám dnes a není to ani v rodinách našich tří dětí. Vlastně žádné takové rodiče, kteří by se nepřiměřeně soustřeďovali na vysvědčení a měli to jako téma, ani neznám.

Pokud dítě sleduju a pomáhám mu celý školní rok, nemůže být vysvědčení překvapením. Vím zhruba, jak bude přece vypadat a lišit se může snad jen v tom, že konečně budeme vědět známku, která vyhrála, pokud to bylo něco mezi. U nás nervozita z vysvědčení ani u dospělých ani u dětí nikdy nepanovala. Nakonec jsou to jenom známky a život jde dál. Důležitější je spokojené dítě a s tím souvisí i spokojený rodič.

Jak říkají psychologové, vysvědčení není vizitkou dítěte a prázdniny nejsou na doučování. Prázdniny jsou svoboda po roční práci nejen pro děti, ale i rodiče, kteří se školou zabývají každý den. A mám zkušenost, že je s dětmi nutné mluvit každý den či každý večer.

Když byly naše tři děti školou povinné, jednou jedinkrát jsem toto pravidelné povídání vynechala kvůli pozdnímu příchodu z práce po řešení nějakého velkého problému a můj muž tohle nedělal, byla to moje tradice. Druhý den při povídání jsem se velmi divila, co proboha se všechno událo, a to jsem přeskočila jen jeden den a svět dětí byl najednou úplně jiný. Tohle pravidlo jsem se snažila vždy dodržovat, a protože jsem poslouchala, děti byly zvyklé se svěřovat, někdy možná víc, než po čem bych toužila, takže na konci roku jsem nemohla být a ani nebyla překvapená.

Podle průzkumu UNICEF Mladé hlasy školní výkony z loňského roku je třetina dětí nešťastná, když se jim nedaří. Jejich pocity, a i výkony ve škole souvisí do velké míry s podporou rodičů a prostředím. Vysvědčení je ve skutečnosti hodnocení aktuální snahy a úsilí, život na tom nestojí.

Je mi líto dětí, které se bojí kvůli vysvědčení jít domů, protože jim rodiče už předem za vysvědčení vyhrožují. Já jsem si vždycky přála, aby moje děti byly hlavně šťastné jak v jejich dětství, tak v dospělosti. A je dobré se jim věnovat celý rok nejen před vysvědčením, to už je pozdě. A tvrzení, že známky vyvíjejí tlak na děti, je dost scestné. Spíše vyvíjejí tlak na děti rodiče a vyvolávají v dětech pocit velké důležitosti dobrých známek.

růže, Sára na grilu a jiná květena

Tak dnes zase něco ze zahrady, co se týká časového ohraničení fotek, je to trochu pelmel. Z více dní, možná i týdnů.

Nejkrásnější kytička Sára vloni spávala často pod grilem. Můj muž tam letos naskládal dřevo na gril, protože zapomněl. Po pár dnech jsem si všimla, jak Sára chodí pořád okolo a je nespokojená. Můj muž tedy ustoupil nátlaku a dříví přestěhoval. Sára tam ale nešla hned, to ona nedělá, musí se k tomu rozhodnout sama. Po pár dnech se pod gril vrátila a vůbec jí nevadí, že se tam sotva vejde a občas jí přepadává zadek ven. Je taky kouzelné, že než si tam vleze, tak se někdy hodinu meje a pak se uloží do prachu.

Rozkvetl poslední pátý keř růží, vrbka čeká na letní střih, hodně vyrostla. Řekla bych, že roste jako z vody a není to jen deštěm. Můj muž ji opečovává.

Mějte hezký den.

třešňové šílenství

Přiznávám, že teď nestíhám, nestačím... Nestihla jsem vůbec nafotit pivoňky, na které jsem tak dlouho čekala, až rozkvetou. Ve foťáku mám spoustu fotek ze zahrady, které jsou z posledních týdnů, které jsem nestihla zveřejnit a možná už ani některé světlo světa nespatří. Ale občas sem něco dám. Psaní mi zabírá hodně času.

Poslední týdny bylo téma třešně a že jich letos bylo. Já je hodně jím, tak dvě kila denně, udělala jsem džem, který už rozdávám, máme třešně v mrazáku, bylo tady několik sousedů na třešně, kamarádka, minulou neděli jsme vezli dětem víc než osm kilo, třešně už přestali bavit i špačky, které jsme místo odhánění začali zvát. Třešně už zůstaly jen na vrcholku stromu, kam se nikdo nedostane a už tam hnijí. Vím, že vzhledem k loňské neúrodě je to rouhání, ale jsme rádi, že třešňové období skončilo. Jen můj muž musí každý den ještě čistit bazén plný už nepoužitelných třešní. 

Naše děti tady byly před měsícem a už si třešně trhaly, ale ještě nebyly moc zralé. Měly radost, když jsme jim jedny z posledních minulou neděli přivezli. Všechna vnoučata byla za chvíli namalovaná...

No po pár dnech mi na jídlo třešně už chybí, protože je fakt miluju a když si představím, kolik kilo jsem za poslední týdny snědla a kolik stojí dnes na trhu... No užila jsem si je.

Mějte pohodovou neděli.

střídavá péče mazlíčků

Vůbec jsem netušila, že už několik let rozhodují soudy i o střídavé péči mazlíčků, ale téma mě zaujalo. Článek sem dnes dávám i s odkazy, kdo by měl zájem se dozvědět více informací. Na fotografii je starší fotka Bedřišky, mazlíčka naší dcery. Zrovna do včera jsme ji několik dní hlídali, ale neměla jsem ani čas ji vyfotit. Takže foto, které jsem fotila snad před dvěma lety.

Mějte pohodový pátek.

Po rozchodu partnerů řeší soudy i střídavou péči mazlíčků 

Pes není jen zvíře. Je to společník, přítel a v neposlední řadě člen rodiny. Není to věc, která by mohla připadnout jen jednomu z partnerů po rozchodu. 

Partneři se přou o někoho, kdo má rád ale oba. I v případě, že jeden z partnerů má na pejska kupní smlouvu, neznamená to, že zvíře připadne právě jemu. A sporů o mazlíčky přibývá a řeší je právě soudy. Střídavou péči máme spojenou s dětmi, aby mělo dítě možnost udržovat vztah s oběma rodiči.

V současnosti se stejný model začíná uplatňovat i u domácích zvířat, kde soudy zohledňují nejen právo, ale i city zvířete. Většina mazlíčků jsou velmi inteligentní tvorové, ať už si myslíme, co chceme. Dokáží nás neustále překvapovat svojí inteligencí a tím, čemu všemu dokáží rozumět a co umí pochopit. Kdo má mazlíčka, zná, jak umí tesknit po svých páníčcích, pokud je nevidí dlouhou dobu, jak dokáží komunikovat, a i odpovídat na otázky. Já musím našemu kočičímu mazlíčkovi Sáře sdělovat, že odcházím a brzy přijdu, jinak se bude ptát, aniž promluvila, kam jdu. Pokud to řeknu sama, uklidní se a jde si lehnout a čeká.

České soudy mají na svém kontě již několik rozhodnutí o střídavé péči mazlíčků, čtyřnohých členů rodiny, pokud se mezi sebou partneři sami nemohou dohodnout. Právní řad neklasifikuje zvíře na pouhou věc a není s ním možné ani tak zacházet. Specifické postavení mají domácí mazlíčci i například v insolvenčních a exekučních řízeních. Domácí mazlíčci se nesmějí prodávat za účelem plnění závazků vůči věřitelům.

Pokud bydlí partneři spolu v jednom prostoru a mazlíček s nimi, nelze předpokládat, že zvíře snad rozdělí přízeň mezi oba. Pokud zvíře milují oba stejně, zvíře miluje oba bezpodmínečně.

Soudy jej tedy svěřují do péče obou pánů a je tady střídačka. V jednom případě jeden z partnerů nesouhlasil s rozhodnutím soudu a vzhledem k vlastnictví kupní smlouvy se domníval, že má na pejska výhradní právo. Obrátil se tedy s ústavní stížností na Ústavní soud, ale ten se ztotožnil s rozhodnutím krajského soudu a ústavní stížnost zamítl. Buldoček miloval i svou paničku a to se bere v potaz.

Pes na střídačku. Soudy řeší péči o mazlíčky po rozchodu, roli hrají i jejich city | Peníze.cz

I u psa může být střídavá péče - eHutník

Psi ve střídavé péči. Vždy je třeba vnímat, co se nám zvíře snaží říct, říká odbornice | Radio Wave

aktuálně

V posledních dnech se toho u nás i ve světě tolik děje, že nestíhám nic jiného, než ty informace zpracovávat v sobě. Ne o všem píšu, ale je toho i tak hodně. Na dnes jsem pro vybrala téma, které není až tak negativní. Vybrala jsem jej kvůli vysokému zájmu čtenářů a většímu počtu komentářů. I když se téma většiny z nás už přímo netýká, doufám, že vás zaujme stejně jako mě. Jedná se vlastně o můj názor.

Mějte pohodovou neděli. My dnes jedeme do Prahy na další rodinnou sešlost s další oslavou narozenin. Máme to teď na husto, od dubna slavíme, květen jedny narozeniny, červen dvoje, červenec dvoje. Srpen a září máme přestávku a na podzim to zase začíná.

Hodnocení známkami zůstává. Senát slovní hodnocení odmítl

Nahrazení známkování výsledků vzdělávání v prvních a druhých třídách slovním ohodnocením Senát odmítl ve středu 12. června. 

Návrh počítal s nahrazením známkování slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, pro druhou v roce 2028. Poslaneckou novelu bude muset znovu projednávat Sněmovna.

Z novely by měla být rovněž odstraněna pasáž, podle níž by žáci nemohli opakovat první třídu a bez ohledu na prospěch by postupovali do druhého ročníku. Senát nesouhlasil ani se záměrem zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než 15 žáky.

Návrh novely by měl i posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna opět na 15. leden až 15. únor. V návaznosti na to by měl být změněn i termín zápisu do mateřských škol na 15. březen až 15. duben z nynějšího termínu poloviny května.

Co se týká slovního hodnocení, důvodem je prý, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli dovednostem a má zároveň oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu. Myslím si, že chtít po tak malých dětech, pro které je známkování či hodnocení hvězdičkami naprosto srozumitelné a přináší jim radost, aby porozuměli slovního hodnocení, je příliš. Naopak se domnívám, že se vytratí radost se učit, když děti neuvidí konkrétní výsledek svého snažení a slovní hodnocení není totéž jako hvězdička či jednička. V první a druhé třídě jsou děti na slovní hodnocení ještě malé a podle mě se tímto kýženého cíle nedosáhne.

Mám tři děti, dnes už dospělé, a vzpomněla jsem si, když naše třetí dítě šlo do první třídy. Vyhýbala jsem se tomu, aby byly děti příliš vepředu, když nastupovaly do školy. U třetího dítěte se mi to nepovedlo. Dcera měla příklad u starších sourozenců a už ve čtyřech letech četla slabikář. Nejdřív jsem si myslela, že si text zapamatovala nazpaměť, když z něj četla starší dcera, a tak jsem otočila slabikář na konec. Byla jsem v šoku, neuměla sice slabikovat, ale po písmenkách si skládala slova a přečetla vše. Byla hodně zvídavá a my jsme na její dotazy samozřejmě odpovídali, takže už uměla i počítat. Místo radosti jsem měla obavy, co bude dělat ve škole. A ještě nám navrhovali odklad, protože byla malinká a narozená konec července. To jsme samozřejmě vzhledem k jejím neobvyklým schopnostem zamítli.

Začala tedy chodit do školy a po čase ze školy s pláčem. Brečela doma, že ona nedostává žádné hvězdičky jako ostatní děti a ani ve škole nemůže číst. Vypravila jsem se tedy vše řešit s třídní učitelkou. Pamatuji si to jako dnes, i když je to víc než třicet let. Třídní učitelka mi sdělila, že dceru nevyvolává, protože umí perfektně číst a nepotřebuje se to tedy učit, a tak dává přednost dětem, které to neumí. Tím pádem ani dcera nedostane hvězdičku. Učitelka si chybu uvědomila a po mé intervenci začala dceru vyvolávat, aby přečetla aspoň jednu větu. Ta chodila domů s radostí a chlubila se samými hvězdičkami. Neumím si představit, zda by se chlubila slovním hodnocením, které pro tyhle malé děti nemá žádnou hodnotu. Hvězdičky a známky jsou jasným signálem úspěchu, kterému děti rozumí.

Upřímně mě překvapuje, že takový návrh vůbec někdo vznesl, a zajímalo by mě, kolik procent rodičů by s tímto rozhodnutím u mrňavých dětí, které sotva opustily školku, souhlasilo. Kdo děti má a rozumí jim, by spíše nesouhlasil. A obavy rodičů? Když přece zjistím, že dítě na něco nestačí, budu se mu věnovat a nebudu spoléhat jen na školu. A slovní hodnocení podle mě vůbec ničemu nepomůže. Nějak žádný efekt či pozitivum nevidím.

proměnlivá růže - časosběrné snímky

Když jsem před lety koupila tuhle růži, byla označená jako růžová, proto jsem si ji koupila. Po čase mě čekalo překvapení, růže rozkvetla a byla žlutá a já na blog napsala článek, jak se dá reklamovat žlutá růže. Ale další dny se začala měnit a po čase byla růžová. Naše proměnlivá růže. 

Tolik barev na jednom keři. Dokumentovala jsem její proměnu posledních několik dní. Každý den byl keř jiný. Ta úvodní fotka patří mezi ty poslední ze včera. Pak jsem se snažila dávat proměnu, tak jak probíhala. 

Tak hezký třeba růžový dnešní den.

úsměv prosím

Tak je čas na moji pravidelnou rubriku a tentokrát to vyšlo na neděli. Teď nějak nestíhám, ale na tohle sbírání humoru si najdu čas vždycky. Humoru není nikdy dost.

Tak hurá do neděle s úsměvem.