sobota 30. ledna 2016

zakázané území podruhé

Věta Děti do kavárny nepatří, která proběhla v uplynulých dnech médii, mě přinutila se k tématu zakázané území opět vrátit, přestože mám pocit, že svůj názor jsem již napsala.
Spoustu kaváren ruší dětské koutky, protože prý děti do kaváren nepatří a ruší ostatní hosty. Samozřejmě rozhodnutí instalování dětského koutku v kavárně je na rozhodnutí majitele kavárny a těžko někdo může chtít něco jiného.
Jen se mi najednou zdá, že po zavedení dětských koutků v kavárnách se zvedá vlna nevysvětlitelného odporu, jako kdyby děti byly něco zvláštního, jiný živočišný druh, který snad není součástí našeho života a toto téma se dostalo na žebříček sledovanosti pomalu jako téma uprchlíků.
Říkám si proč.
V poslední době mám pocit, že jsme značně netolerantní a vadí nám téměř vše. Nevěřím, že by platilo obecně, že děti jsou nezvladatelné, jenom vřeští a ruší ostatní. Jistě děti jsou v období vzdoru, začínají si uvědomovat svoji osobnost, takže se může stát, že se některé hodí na zem a vztekají se, ale nevěřím, že by to byl standard a navíc i to je život.
Vyčleňovat pro děti prostředí, ve kterém být mohou a kde ne, si myslím, je krátkozraké. Naopak tím, že se pohybují ve světě dospělých, jim může přinést jen užitek a časem se naučí ve světě dospělých snáze orientovat.
Děti mají prožívat vše s dospělými, aby je svět nezaskočil.
My jsme naše tři děti k údivu našeho okolí neodkládaly ani, když jsme malovali byt. Děti milovaly provizorní obědy na zemi na stupínku, páč jinde se nedalo a byly účastny veškerého dění života a vždy jsme vše zvládli.
Já jsem s dětmi do klasických kaváren nechodila, páč v té době ani moc nebyly. Nahrazovali jsme si to návštěvou cukráren, kam v té době také spíše chodili po nedělním obědě dospělí, protože jim to nahrazovalo ty chybějící kavárny.
Chodili jsme s malými dětmi do galerií, na výstavy a nepamatuji si, že by nám nějaké prostředí připadalo nevhodné. Vše je na rozhodnutí rodičů a dle mého názoru čím dříve se naučí dítě pohybovat v různém prostředí, tím pro něj lépe. Skleníková výchova či určitá sterilnost připraví dítěti krušné chvíle v budoucím životě.
Takže za mě - dítě do kavárny patří.
Dítě samozřejmě nevydrží delší dobu na jednom místě, ale myslím, že na vypití kávy a popovídání to stačí. A většina maminek chce, aby se děti v tomto světě trochu chaotickém vyznaly a k tomu patří i návštěva kavárny či poobědvat v restauraci i s malým dítětem.
Vím, že se mě nyní toto téma už netýká osobně, nicméně mě přinutilo se zamyslet.
Pokud maminka bude chtít dítě do kavárny vzít, nezabrání jí v tom pravděpodobně ani zrušení dětského koutku. Život je dnes někde jinde a myslím, že by se děti měly ve světě dospělých pohybovat od malinka, usnadní jim to později život.
Nehledě na to, že některé maminky a myslím, že jich je velký počet, na mateřské dovolené pracují např. prostřednictvím blogu apod. a je příjemnější si dohodnout schůzky na neutrální půdě než doma, kde je nutné někdy odkopat haldy hraček, kostek, autíček, aby bylo možno otevřít vchodové dveře.
A i kdybyste se snažili nakrásně uklidit, než návštěva dorazí, pořádek neudržíte. Je tedy lépe přijít do příjemného prostředí kavárny, která je přímo k tomuto účelu určená.
Anebo si chcete jen tak s dětmi na chvíli odpočinout po absolvování turné po nákupech nezbytných pro neustálé doplňování garderóby malých dětí a zahřát se teplou kávou. Na chvíli si odskočit do světa dospělých, protože být pořád jen s dětmi není dobré ani pro jednu stranu.
Takže zakončím slovy naší Lolinky. Děti do kavárny "mimoše" patří.
Slovo mimoše znamená vyjímečně ale protože Lolince se to slovo líbí, používá jej v úplně jiném významu. Mimoše chce džus a to desetkrát za den, mimoše se chce dívat na pohádky, opět několikrát za den a mimoše půjčí nějakou hračku Alánkovi.
Takže já se také přidávám a děti do kavárny "mimoše" patří.

11 komentářů:

  1. Martinko, chtěla jsem komentovat i s fotkou, ale nešlo to, a tak reaguji celým článkem:o)..Měj se krásně..Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko, již jsem si Tvůj článek přečetla a i komentovala. Díky. Hezké dny. M.

      Vymazat
  2. Moc pěkně napsané. Pod všechno bych se podepsala. Naopak závidím dnešním maminkám ty dětské koutky a říkám si, jen víc takových přívětivých kavárníků a hospodských. Na druhou stranu, byli jsme na dovolené v hotelu "adults only" a byla to nádhera. A to je to, vždy je možnost volby. Žijeme v krásné době.

    OdpovědětVymazat
  3. Ked boli deti male, tak sme ich zobrali do kaviarne, im sme objednali dzusik a oni pekne sedeli a nacuvali dospelym. Dnes je cela kaviaren ich, behaju, padaju, kricia,surodenci sa mlatia, potom placu. Kazdu chvilu ine dieta. Dnes je ina vychova, deti sa vychovavaju same. Toto chcem, tam chcem ist a nakolko vedia ze im mamky nedaju pred cudzimi na zadok, lebo sa to nesmie, o to si dovoluju viac. Takze hold treba si vybrat taku kaviaren, kde taketo deturence nie su. Co sme cele lietadlo zazili minuly rok na dovolenke, to nikomu neprajem zazit. Jedno dieta nechcelo byt priviazane a vrieskalo bez prestavky 30 minut, pokial ho matka nepustila. Ked si mohol robit co chcel tak bolo dobre, ale ked mu povedali rodicia ze si musi sadnut, tak spustil vreskot. Potom sa pridali dalsie deti. Je to na dlhy komentar.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám většinou z kaváren jiné zkušenosti, ale je pravda, že tam nechodím tak často, většinou na nějaká obchodní jednání a naposledy jsem byla tak před deseti dny. Ale nevychované děti a ba i dospělé najdeme všude nejen v kavárnách, ale i v mhd apod. Takže nechci zevšeobecňovat, a proto jsem příspěvek napsala.

      Vymazat
  4. S dětmi do kavárny chodíme i do restaurací. Je to vždy ale o rodičích, když vidím, že je neúnosné, aby jsme ty naše poplašence zvládli, tak radši odcházíme sami. Posledně jsme byli s malým v restauraci o Pohlreicha a Sebík si lehl na zem pod stůl a něco tam pozoroval. Malování ho nebavilo a jíst s námi nechtěl. Seděli jsme úplně v koutku a nikomu to nevadilo, protože byl klid :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář. O tom jsem právě chtěla napsat, není o dětem, ale o rodičích. M.

      Vymazat
  5. Jsem učitelka. Mám práci s dětmi moc ráda, opravdu mě baví. Děti jsou bezelstné, upřímné, snadno si získáte jejich srdíčko! Nevadí mi děti v cukrárnách a kavárnách, jen se mi zdá, že se pomalu vylidňují dětská hřiště na sídlištích, ta se stávají naopak oázou odpoledního a víkendového klidu, a plní se právě ty dětské koutky různých pohostinství... Maminky píší sms v mobilech nebo pracují na notebooku a dětí, které na ně mluví, si všimnou, až když křičí. Co třeba pohled do očí, to přece děti potřebují!
    Byla jsem dokonce svědkem toho, jak skupinka maminek na zahrádce cukrárny v centru města zabavila své děti tím, že jim daly na hraní místo balónků nafouknuté prezervativy. Velká legrace! V očích těch maminek. Ostatní kroutili nevěřícně hlavami - že by skrytá kamera?
    Můj dospělý syn se jedenkrát vrátil z města, kde něco vyřizoval, sedl si a říkal: ,,Myslel jsem si, že ženy chtěly emancipaci, aby měly možnost pracovat a být placeny jako muži, a ne že chtějí chodit do hospody... Jsou jich plné předzahrádky." Myslel to jako vtip, ale často se mi jeho poznámka vybaví. Cestou z práce těch předzahrádek míjím hodně, a až se oteplí a majitelé vytáhnou plastové domečky a skluzavky... Je to zase jen o rodičích, jak jsi už poznamenala. A snad jsem se nechala i unést, jenže těch nenápadných a hodných neznámých dětí a rodičů si nikdo tolik nevšimne a těch je, věřím tomu, víc! :-)

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář a obzvlášť za poslední větu, pod kterou se podepisuji, a proto jsem příspěvek napsala, Nemám ráda házení do jednoho pytle. Ještě jednou díky. M.

      Vymazat
  6. Nemám nic proti dětem obecně, ani proti dětem v restauračních zařízeních, ale mám toho hodně proti nevychovaným spratkum, kteří lítají po celé kavárně, vresti, pletou se obsluze pod nohy, atd. zatímco maminky krafaji,nevšímají si jich a běda vám, když je napomenute.Sama mám dvě děti a obě jsem je od malička učila, že svým chováním nesmějí rušit ostatní.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.