 |
| ilustrační foto z idnes |
Přiznávám tady nahlas, že Stařec a moře jsem nikdy nedočetla!
Jiného Hemingwaye ano, ale touhle uzoučkou knížkou jsem se neprokousala nikdy a do čtenářského deníku jsem vlastně podváděla. Za to Zolu jsem milovala a jeho Člověk bestie jsem četla ještě na základní škole.
Povinná četba rozhodně ano, ale proč před sebou proboha kulit furt ty samé tituly, které jsme četli před půl stoletím?
Proč nedat dětem na výběr, ať samy rozhodnou, co chtějí číst. Někde už se to děje viz článek.
Vždyť svět se tak mění a číst něco, čemu nerozumím a už pořádně ani nemůžu porozumět, nedává smysl. Stejně si to děti dnes stáhnou z netu a do čtenářského deníku napíší, aniž četly.
Ostatně já jsem to udělala taky, ne? Opsala jsem.
Nesouhlasím s některými komentáři, které se octly na facebooku pod článkem, že v dnešní době děti nečtou a číst nechtějí. Myslím, že to je vždy o příkladu. Všechny děti v mém okolí, které znám, mají knihy rádi.
Jsem ráda, že já dnes už příklad nemusím dávat, protože nemůžu číst. Nakonec už jsem to v minulosti udělala.
U nás se vždy četlo a každý den. Taťka kupoval knihy pořád, i kdyby na chleba nebylo.
My s mým mužem jsme četli každý den, on to má doteď a já lituju, že nemůžu. Naše tři děti četly v dětství a čtou pořád a přenesly to do svých rodin.
Kniha provází vnoučata od malinka a Lolinka má v pěti letech už i průkazku do knihovny. Já jsem s dětmi trávila moc ráda čas v Městské knihovně v Praze.
Takže dnes asi tak. Vím, že jsem slíbila jiné téma, ale můj článek furt nevidím, takže dokud ho neuvidím veřejně, nemůže být ani tady.
Dnes tedy něco jiného, co mě včera zaujalo.
Všem hezký den. My dnes jedeme do Prahy. Ne na výlet, ale po doktorech na kontroly.
Teď to mám furt, tak už jsem zvyklá. Dočtu si v klidu rozečtený Respekt.
P.S. Připomínám, hrajeme do pátku.
Já když přijdu do knihovny a vidím tam kupu dětí, tak s říkám, že to asi tak zlé s tím čtením není. Koho to nebaví, tak prostě číst nebude.
OdpovědětVymazatPovinnou četbu jsme už i my řešili všelijak. Já Starce a moře přečetla do konce :-). Co jsem nikdy nedočetla byly Osudy dobrého vojáka Švejka. Brácha se u toho děsně smál a četl s chutí a užíval si to. U nás se četlo hodně.
Povinnou četbu bych brala spíš jako doporučenou četbu a nechat žáka, aby si vybral knihu i mimo doporučený seznam a hlavně ji počítat. Pro mne ale platí, že dobrá knížka se čte dobře ať byla napsaná třeba před 50léty. Někdy si z knihovny přinesu knížku současnou a říkám si, tak toto snad ani za ten překlad nestálo.
Hezký den, Marti!
Hanka
Hani, já jsem zase četla Švejka. Každý to máme jinak. Měj se krásně a díky za nakouknutí.
VymazatTiež sme a vždy sme boli čitateľská rodina ... môj tato bol náruživý čitateľ a kupoval veľa kníh aj nám, deťom. A teraz aj my doma máme veľkú knižnicu plnú kníh. Ale na druhej strane, čo sa týka povinného čítania, to som nenávidela ... Až teraz viem oceniť niektoré klasické tituly.
OdpovědětVymazatV súčasnej dobe to s čítaním podľa mňa nebude až také zlé ... Vidím čítať školákov na lavičkách. i mamky ktoré sú v parku s kočíkom.
Marti, prajem pekný deň ... L.
Laury, viď? Nemohla jsem souhlasit s názorem, že dnešní děti knihy nesnáší. Posílám ti moc pozdravů.
VymazatMarti, Starce a moře jsem nikdy nečetla, zato se mi líbila Hemingwayova kniha Komu zvoní hrana. Byla jsem velkou čtenářkou, měla jsem příklad v tatínkovi a tuhle vášeň pro knihy zdědila i sestra a myslím,že hodně četl i bratr. Maminka četla jen chvilku před spaním, byli jsme velká rodina a měla hodně práce i doma. Nás holky viděla nerada s knihou v ruce. Maminka měla moc ráda cestopisy, její touhou bylo cestovat, což se jí nesplnilo. Z našich dětí četl hodně starší syn. Jsem moc ráda, že našim vnoučátkům rodiče hodně čtou. Vašík se naučil sám číst a teď už si čte i sám. Včera šel s knížkou dokonce i na záchod.
OdpovědětVymazatPřeji pěkné pondělí. Růža
Růži, ano Komu zvoní hrana a třeba Mít a nemít to jsem přečetla. Měj se krásně.
VymazatMartičko, dodatečně vše nej k narozeninám, doporučuju oslavovat 39 od teď pořád!( dřív jsem neměla čas ).
OdpovědětVymazatO čtení mi povídej, čtu náruživě a moje dcera a její rodina také, ale! - např. slavnou knihu Egypťan Sinuhet jsem nedočetla, snad na něj ještě dojde?
Krásný podzim do C. - pohlaď za mne kočku.
Jiřina z N.
Jiřinko, tak zrovna Egypťana jsem přečetla, četla jsem tedy na etapy, mezitím rozečtené jiné knihy, ale přečetla. Někde ho máme v knihovně, ale už si ho pravděpodobně nepřečtu a nebude to proto, že teď nemůžu číst knihy. Děkuji za přání a Justýnce pohlazení vyřídím.
VymazatMartičko a k těm knížkám ještě:
Vymazatjá vždy ráda čtu nějaké ,,spisovatele,, - snažím se sehnat a přečíst vše, co napsal, někdy to vyjde a někdy ne. Ale pokud se k něčemu vracím a čtu znova, je to výjimka.
MacDonaldová, Remarque, poctivě jsem přečetla Jiráska, Němcovou ( kdysi ) a u Haška jsem se jednou v noci tak smála, že jsem téměř spadla z postele.
A knížky už nepůjčuji, neb je lidi nevracejí a moc mě to pak štve. Půjčují je dále a nepamatují si komu, asi.
( o knížku Kdo chytá v žitě jsem přišla 2x ! )
Pa Jiřina z N.
Marti jsem čtečka. Od 5. třídy ZDŠ. Opravdu. Čtu vše co má písmenka a poslední dobou si u některých nových titulů řeknu, že škoda potiskovat papír. Doma jsme četli, dětem jsme četli, čteme dále a na televizi koukáme minimálně. Jak dcery mají náročné povolání, tak už tak moc po práci večer nečtou. Říkají, že jsou unavené. Kupovali jsme dětem knihy i v němčině, angličtině a francouzštině. A to pokračuje dodnes. Je jedno jaký jazyk to je, hlavně, že je to kniha. Záleží asi opravdu na tom, jak se chovali rodiče těchto dětí. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, ono to podle mě není o tom, jak moc čteme, nemusí to být přece každý den, každý podle svého. Měj se krásně.
VymazatSotva jsem se naučila číst, už mne knihy neopustily a čtu velmi ráda. Nyní to mám sice takové přelétavé, že buď čtu, čtu a čtu nebo mám odloženo a pletu či háčkuji :o). Klukům jsme vždy četli s mužem (on také čte rád), ale bohužel velicí čtenáři z nich nejsou, což mne velmi mrzí. Dětem však čtou také.
OdpovědětVymazatJinak povinnou četbu bych také určitě změnila, přesně jak píšeš, některé tituly jsou možná již za zenitem pro dnešní mladé.
Dneska mi zrovna vnuk hlásil, že mne nepotěší, že dostal pětku z diktátu. Kroutila jsem hlavou a odpověděla, že kdyby víc četl, více by měl slova i vizuálně zafixované jak se píší. A on mi odvětil, že zrovna dneska byl v knihovně a půjčil si Jurský park :o))).
Ála
Alenko, ono to asi není o tom, jak moc jsme velcí čtenáři, já teď vůbec. Je to spíš o tom, jestli ta kniha v životě má nějaké místo. A proč ne Jurský park?
VymazatMarti, souhlasím, je to o vzoru a příkladu. Se čtením u nás nikdy problém nebyl, spíš naopak :o) Knih máme doma tolik, že i v celkem velkém domě zvažujeme nákup každé další.. Nakonec stejně vyhrajou (myslím ty knihy). Jo a s Hemingwayem mám problém - jeho knih y číst neumím...
OdpovědětVymazatPřeji hezký večer, Helena
Helenko, my jsme o dost knížek přišly, syn mi teď zrovna říkal, že jsme knihovnu měli dřív větší. No my rádi půjčujeme a nepíšeme si komu. Už jsme takto o dost knížek přišly a přicházím na to teprve tehdy, když je hledám :-) Měj krásné úterý.
VymazatNepřečetla jsem mnoho knih světových autorů a pane jak jsem vyrostla.
OdpovědětVymazatOvšem mohu říct, že celé své dětství i rané mladí jsem pročetla tak intenzívně, že jsem měla knihu doslova přivázanou na hubě. Myslím, že nejsem jinak ochuzená.
Cítím, že je daleko důležitější mít ke knize kladný vztah, vnímat a cítit jí, to je důležité a co čtu, to je jen můj výběr.
Blondýnko, to vůbec není o světových autorech. Moje mamka četla červenou knihovnu, té jsem nepřišla nikdy na chuť a taťka světové autory. A přesně tak, je to o vztahu ke knize. Měj se krásně.
VymazatMy čteme s manželem oba docela dost, syn byl náruživý čtenář tak do páté třídy. Pak ho to nějak pustilo a teď už čte výrazně míň než my (ale řekla bych, že je pořád v rámci průměru). Jenom příkladem to asi nebude ;-).
OdpovědětVymazatCelkově bych řekla, že v Čechách se čte celkem dost.
Stáni, já si pořád myslím, že to je příkladem. Kdybyste jako rodiče vůbec nečetli, podle mě by kniha pravděpodobně do života vašeho syna vůbec nepatřila. I když samozřejmě výjimka ... atd. Měj se krásně.
Vymazat