hrát fair play

No není to úplně samozřejmé a spíš je teď viditelnější to nefér jednání, takže psát o férovém jednání šestnáctiletého studenta je radost. 

Bez ohledu na to, že původně jsem chtěla psát jen o úspěších Vojty. 

Rozhovor s ním už tady na blogu byl a pokud si vzpomínáte, je to syn mojí kamarádky Báry, spisovatelky a znám jej od mala. 

Je neuvěřitelně chytrý, je to malý, no teď už velký genius, a ještě sbírá medaile ve sportu, což se mi zdá celkem ojedinělé.

Tentokrát jsem s ním dělala menší rozhovor jen na téma mistrovství ve Francii, kde mu přiřkli rozhodčí celkové vítězství ve finále a on upozornil na to, že mu nepatří. 

Jak i píšu v článku, zasloužil by si cenu fair play a tohle jeho jednání se mi zdá důležitější než samotná zlatá medaile. Dnes velmi pozitivní článek. A mám i povolení na zveřejnění fotek.

Pěknou neděli.

Zachovat se fair play je víc než medaile a Vojta si zaslouží velké uznání

Marta Dušková

Na začátku července se ve Francii na okraji Paříže uskutečnilo otevřené mistrovství Francie, kterého se zúčastnili Italové, Francouzi, Finové, Japonci a Češi. Soutěžilo se v japonském bojovém sportu chanbara, kde soupeři proti sobě bojují pěnovými meči, které imitují reálné zbraně a úkolem je zasáhnout soupeře rychleji, než on zasáhne sám.

V mistrovství ve Francii uspěl šestnáctiletý Vojtěch Beneš, student mělnického gymnázia, který si přivezl ze dvou disciplín zlatou a stříbrnou medaili. V souboji Grandmaster, což je souboj nejlepších z nejlepších, se Vojta probojoval do finále a rozhodčí mu přiznali vítězství. Byl by tedy nejlepší se zlatou medailí.

Vojtěch Beneš však oznámil, že zásah soupeře byl dřív a první místo mu tedy nepatří. Vojtovo férové jednání, které je dnes spíše ojedinělé, si vysloužilo uznání soutěžících i rozhodčích.

Vojto, jaké bylo mistrovství ve Francii a v čem se soutěžilo?

V bojovém umění chanbara se soutěží s měkkým mečem, krátkým i dlouhým, a soutěžilo se i s kopím. Byl jsem nominovaný na základě vítězství v Mistrovství České republiky. Ve Francii jsem uspěl a získal jsem jednu zlatou medaili v boji s krátkým mečem, stříbrnou v boji s krátkým mečem a se štítem, a stříbrnou v kategorii Grandmaster, kde vítězové všech disciplín bojují proti sobě, a tam jsem byl druhý.

Jak jsem slyšela, rozhodčí ti nejdříve přiřkli první místo. Ale ty jsi uvedl, že ti první místo nenáleží. Měl bys dostat cenu fair play, a to se mi možná zdá ještě důležitější než zlatá medaile. To rozhodnutí odmítnout první místo přišlo hned?

Ve finálovém zápase si rozhodčí mysleli, že jsem soupeře trefil jako první, takže zvedli pro mě vlaječky, ale já jsem upozornil, že soupeř mě mečem trefil jako první a měl to být bod pro něj a on tedy vyhrál.

Nebyla to pro tebe nakonec větší radost, než kdybys to nechal být? Možná bys z té zlaté, která ti nepatřila, nakonec neměl ani radost, ne?

Asi jo, moc jsem o tom nepřemýšlel, prostě jsem to udělal, bylo to jasné a pak mi gratulovali i rozhodčí za fair play jednání.

Co ti přineslo tohle mistrovství kromě medailí?

Byly to moje první velké závody v chanbaře v zahraničí a byla to dobrá zkušenost. Byl jsem zařazen do kategorie kadeti, ale byly tam v podstatě všechny kategorie, byla to celková soutěž, takže tam byli i junioři i dospělí. Nedávno jsem skládal v chanbaře třetí zkoušky a mám oranžový pásek. Ve Francii jsou ale hodně dobří, takže i v mém věku mají většinou už černý pásek, tak jsem na mistrovství ve Francii většinou bojoval proti černým páskům.

A jak to je? Po oranžovém pásku je černý?

Ne, po oranžovém pásku je zelený, modrý, hnědý a pak je teprve černý.

I tak jsi zvítězil, to je úžasné. Vojto, jsi členem sportovního klubu Hansoo Taekwondo Mělník. Jak dlouho se věnuješ chanbaře?

Chanbaru trénuju asi tři roky a taekwondo už devět let, takže v taekwondu jsem už mezinárodní závody zažil a i zvítězil, v chanbaře to bylo pro mě poprvé.

Vojta Beneš je úspěšný nejen ve sportu, ale i ve studiu na osmiletém gymnáziu v Mělníku, v různých olympiádách a v další mimoškolní činnosti. Po maturitě uvažuje pokračovat ve studiu na matematickofyzikální fakultě na vysoké škole. Matematika jej baví a věnuje se jí i ve svém volném čase.

Závěrem jen zbývá gratulovat Vojtovi k medailím, vyjádřit obdiv k jeho férovému jednání a popřát mu další úspěchy ve sportu, ve škole i v životě. A poděkovat za rozhovor.