záhada basketbalového míče

Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, neuvěřím, ale po pár dnech to byl pro mě spíše horor než záhada a já dokonce začala pochybovat o svém duševním zdraví. Ale musím začít od začátku.

Chtěla jsem koupit nový míč místo starého, který se rozbil. Dcera nechtěla, abych utrácela, že jich mají doma spoustu, tak mi před časem dala tři, které byly schované v bedně. Minulou sobotu byla oslava a míč se vytáhl, ostatně jako vždy. Nejvíc se s ním hrála Bedřiška, pejsek naší dcery.

Setkání bylo úžasné a povedlo se, abychom se sešli všichni.

Všichni odešli a my odnášeli nádobí ze zahrady a nakládali myčku a tak. Míč zůstal v trávě a hned jsem si toho nevšimla.

Za chvíli povídám mému muži: ten míč byl přece bílý, když jej Bedřiška honila po zahradě.

Ne, prosím tě, byl žlutý!

Sice mi to vrtá hlavou, ale nemám čas se tím zabývat.

A tak to chodí další dny. Brzy ráno je míč bílý, za pár hodin žlutý a tak pořád dokola. Když můj muž vstává, je žlutý. Nevěří, že byl někdy bílý.

Zavolej mě, až bude bílý.

V úterý ráno ještě za tmy venku začínám přemýšlet, co to může způsobovat. Byla jsem na prevenci na očí nedávno a vzpomínám na všechny ty přístroje a na lékařku, u které už jsem byla několikrát. Přece by poznala, že tam něco je, sakra. Přemýšlím, jestli to nesouvisí nějak s mozkem. Nejsem masochista jako můj muž, takže na internetu nehledám, ale už začínám být kapku zoufalá.

Můj muž vstává a míč je opět žlutý a kouká na mě trochu podezíravě s pochybnostmi o mém zdraví. Nic, přestanu se s tím trápit, jdu pracovat. V této chvíli jsem za práci vděčná víc než jindy, i když já se nikdy moc nehroutím, v životě už jsem toho zažila dost.

Odpoledne můj muž přenáší žlutý! míč pod střechu, kde máme sezení. Na chvíli jdu za ním si odpočinout od psaní a vidím vykulené oči: podívej, ten míč je opravdu bílý!!!

To mi stačí. Takže vidíš, že je bílý a předtím byl žlutý. No jsem ráda, že to vidíš taky. Nic mi není, jsem naprosto zdravá, tedy aspoň v této kauze. Sice nevím, jak se to děje, ale kašlu na to.

Můj muž ne, prohlíží míč ze všech stran, hledá ho na internetu, kde je prezentován jako žlutý. Nic nezjistí. Pak ho napadne, nevím proč, kousek míče namočit vodou a už je to jasné. Tedy pořád nevíme proč se mění barva, ale na míč působí rosa, déšť, prostě vlhko.

Včera se mi náhodou povedlo nafotit celý proces, protože začalo pršet. Máte tedy možnost vidět, jak se barva postupně mění. 

Tak mějte klidný den bez záhad. 

Tady jsem zachytila celý proces od bílé do bílé, tohle jsem měla vidět před týdnem. 

P.S. Nicméně záhada není pořád vyřešena. Rozumím tomu, že původní žlutá barva časem vybledne. Ale jak je možné, že po spadnutí rosy je zase míč žlutý?