Už jsem psala, že Sára nesnáší zimu. V pátek udělala pár krůčků a zůstala stát. Rozhlédla se a zjistila, že to pro ni není a vrátila se na čistý chodník. Říkám, tak se běž proběhnout. Podívala se na mě, jako že jsem se zbláznila. Občas se ve sněhu projde a dovádí mě k smíchu, když zvedne jednu zadní pacičku, oklepe ji od sněhu, aby ji zas do sněhu vrátila a tak to dělá opakovaně. Obě si už svorně říkáme, kde je to jaro. Je pravda, že dnes už tolik sněhu není. V pátek přišel můj muž z venku a poznamenal: tam je teda krásná zimní pohádka. Kdy už to panebože skončí?! Zasmála jsem se.
Chudák Sára :o)
OdpovědětVymazatJá jsem ráda, že je zima teď a ne až v dubnu, jak to poslední roky bývalo...
Marti, měj příjemný den. Helena
To kocour od syna je odolný. Ten si ve sněhu vykračuje v pohodě. Ale je pravda, že na teplém místě je raději. Už máme únor a to je v jeho konci už začínám ve vzduchu cítit jaro, takže se už těším.
OdpovědětVymazatPěkný den, Marti !
Hanka