smysluplný zákaz

foto zdroj Pixabay

Ne vždy souhlasím s tím, co vychází z Evropské unie. Některá nařízení mi přijdou nesmyslná a spíš kritizuju. Tento vydaný zákaz, který platí od neděle, je podle mě opravdu smysluplný. Svůj názor jsem napsala v článku. Tak pokud vás to zajímá, jako to zaujalo mě, dávám sem celý článek.

Pěkný den všem.

Zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi platí od 19. července

Marta Dušková

Proti plýtvání v módním průmyslu se rozhodla zakročit Evropská unie. Právě začal platit pro velké podniky zákaz likvidace a spalování neprodaného oblečení a obuvi. 

Textilní průmysl patří mezi největší znečišťovatele na světě a už při výrobě má vysokou spotřebu vody, chemikálií a produkuje značné množství emisí skleníkových plynů. Cílem nového nařízení je skoncovat s dosavadní praxí, kdy tuny nenošeného zboží končí ve spalovnách jen proto, aby uvolnily místo novým kolekcím.

Pořád se hovoří o udržitelnosti světa. Přiznám se, že tímhle tématem jsem se dosud nějak zásadně nezabývala. Většina z nás se snaží posílat ještě pěkné nošené oblečení k dalšímu použití charitám, červenému kříži či azylovým domům, protože vyhazovat je to škoda a někdo ještě z toho bude mít radost. Aspoň my doma to tak děláme, třídíme oblečení dvakrát do roka a vyřazuje oblečení, ze kterého jsme „vyrostli“ a je nám malé nebo prostě jsme ho dlouho už nevzali na sebe. Vytříděné oblečení většinou odnášíme do místního červeného kříže, kde jej dále třídí a některé prodávají za symbolické částky v charitativním obchodě, kde si je koupí možná i některý z našich sousedů. Nebo v jiném obchodě rozdávají zboží potřebným. Utržené finance pak jdou do fondu, kde jsou využity v případě nenadálých události jako povodně, požáry apod. Mám dobrý pocit, když vím, že třídění má smysl, i když přispěju jen malým dílem. Na druhé straně se likviduje úplně nové zboží bez dalšího využití.

Nyní tedy snad přichází velká změna a zákaz ničení neprodaných oděvů, módních doplňků a obuvi se bude zavádět postupně podle velikosti podniků:

• Velké podniky: Zákaz likvidace neprodaného zboží se jich dotkne nejdříve, a to již od 19. července 2026.
• Střední podniky: Subjekty splňující kritéria středních podniků (do 250 zaměstnanců) mají delší přechodné období; zákaz se na ně začne vztahovat od 19. července 2030.
• Mikro a malé podniky: Z této povinnosti jsou zcela vyjmuty, aby se předešlo jejich nepřiměřené administrativní zátěži.

Kromě samotného zákazu zavádí Komise také přísná pravidla pro transparentnost a firmy budou muset ve svých výročních zprávách o udržitelnosti zveřejňovat:

• Množství a hmotnost neprodaných produktů vyřazených za předchozí rok.
• Důvody, proč bylo zboží vyřazeno.
• Podíl produktů, které byly předány k recyklaci, energetickému využití nebo likvidaci.
• Opatření, která firma podniká, aby k ničení produktů nemuselo docházet.

Nařízení připouští, že v některých případech je likvidace zboží nevyhnutelná a hlavní výjimky jsou:

• Neúspěšné darování: Pokud bylo zboží nabízeno k darování (např. sociálním podnikům) po dobu nejméně osmi týdnů a nebylo přijato.
• Zdraví a bezpečnost: Výrobky, které jsou vyhodnoceny jako nebezpečné nebo nesplňují hygienické normy.
• Poškození a nefunkčnost: Produkty fyzicky poškozené během přepravy, skladování nebo vrácené spotřebiteli, pokud je jejich oprava technicky neproveditelná nebo ekonomicky neúčelná.
• Práva k duševnímu vlastnictví: Zboží, u kterého bylo prokázáno porušení práv k duševnímu vlastnictví (např. padělky), nebo produkty, u nichž smluvní licence zakazuje jejich další distribuci po určitém datu.

Zákaz by měl přinést lepší plánování výroby a snad i vyšší kvalitu zboží. Firmy likvidovaly dosud třetinu nového zboží, jelikož se jim finančně nevyplatilo ho znovu uvést do prodeje. Oděvní společnosti tak budou nyní motivovány k pravidelné kontrole kvality, recyklaci, opravám nebo darování neprodaného zboží.

Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu. Podniky nyní musejí najít způsob, jak se zbožím, které dříve likvidovaly, naložit. Mezi možnosti patří prodej tohoto zboží se slevou či na jiných trzích nebo jeho věnování charitativním organizacím. Firmy poukazují na to, že likvidace je levnější než jeho skladování, oprava či prodej se slevou. Upozorňují na vysoké logistické náklady, nedostatečnou poptávku či nízkou hodnotu produktů. To ale přece nejsou dobré důvody ke znečišťování světa a zvyšování odpadu.

A každá změna přináší i nějaké oběti, ale důležitá je převaha užitku. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v době schválení zákazu odhadovala, že v Evropě se ročně zlikviduje pět až devět procent textilního zboží určeného k prodeji, tedy zhruba 264 tisíc až 594 tisíc tun. Situaci navíc v posledních letech zhoršuje rychlý růst internetových nákupů oblečení, v rámci kterých zákazníci doručené zboží po vyzkoušení často vracejí prodejci. Některým firmám zákaz způsobí pravděpodobně problémy, ale přednost musí mít užitek pro celou společnost obzvlášť, když se to týká přírody a zdraví.