uvedení na pravou míru

Dnes jsem se rozhodla reagovat na vaše krásné komentáře o naší svěží zahradě. Co se týká keřů v zemi, všechny keře růží drží a krásné byly i ibišky, které už pomalu odkvétají. Ale všechno, co máme v květináčích a těch opravdu velkých máme hodně asi okolo osmi, kolik malých přesně nevím, závěsné tři, tak tam už je to letos podstatně horší. Vůbec nevím, kolikrát jsme letos osazovali květináče znovu a znovu kupovali nové kytky, když ty minulé za chvíli odešly. Je to pravděpodobně víc než prstů na jedné ruce. Ani si všechny druhy vůbec nepamatuju. Bylo to opravdu mnohokrát, protože jsme se nechtěli dívat na ty smutné nebo na prázdné květináče. V minulosti se nám to stalo opravdu tak jedenkrát za sezónu, kdy jsme museli měnit osazení závěsných květináčů. Takže o svěží zahradě i my víme své. Tak dnes opět nové osazení velkých květináčů. Jediné, kde neproběhla výměna, jsou truhlíky, které máme letos stejné díky nákupu dcery, která nám je věnovala. Většinu kytek dáváme do květináčů a ne do země. Tohle už je naše několikátá zahrada a kdysi jsme pěstovali kvůli dětem úplně všechno. A tak si říkáme, že už máme odpracováno. Na téhle poslední zahradě jsme se rozhodli, že se bude sekat jen tráva a zbytek času pít káva, proto máme tolik květináčů. Ty jsou přece jen na údržbu jednodušší. 

Tak mějte pohodovou a klidnou neděli.