na druhý pohled

Minulý týden mi můj muž vyprávěl o zvláštní situaci, kterou zažil během pracovního dne. Spěchá z ordinace ke svojí zaparkované sanitce a už chce nasednout, když se před ním objeví chlap jako hora zvící Ramba, celý potetovaný, holá hlava a vypadá, že by nešel pro ránu daleko a hrubým hlasem dí: Už jedete pryč? .....Proboha já jsem parkoval před nějakým vjezdem nebo co? Aha. před garáží, ale jen pár minut.  Nebo mě chce okrást a teď mě tady zmlátí...... Ano, už odjíždím, překážel jsem Vám? Ne, já jsem Vás chtěl jen o něco poprosit. Jdu k paní doktorce na vstupní prohlídku, protože nastupuji do nového zaměstnání a jdu pozdě, tak jestli byste prosím nemohl počkat a odvézt do laboratoře ještě moji krev? Můj muž je příjemný a vstřícný člověk. Vrátil se tedy zpět i  s tou "horou plnou kérek", já vidím Davida a Goliáše, a požádal v ordinaci, ať toho chlapíka ještě naberou, že počká. Potetovaný Goliáš vzápětí prohlásil, že je moc rád, že existují ještě lidé, kteří se snaží pomoct a s radostí se setkal s člověkem, ze kterého vyzařuje pozitivní energie:-)). A to je ten druhý pohled. Obal vždy nemusí být reklamou pro obsah, i když věřím, že do 30ti let za svůj "ksicht" nemůžeme, potom už je to jen na nás.
Všichni dáme na první pohled a podle toho soudíme. Snažím se většinou svoje soudy odkládat až na ten druhý. Naše prostřední ratolest v pubertě střídala barvu vlasů od modré přes zelenou a červenou, dalším jejím rozhodnutím byly dredy či holá hlava. Mimochodem, má hezký tvar hlavy, takže tento antiúčes jí velmi slušel. Také ona pro mnohé byla na první pohled feťačka a bylo jí přisuzováno spoustu špatných vlastností, které neměla. Je to hodná dcera a přes její pubertu jsem se naučila být tolerantní k ostatním, protože já jsem s barvou jejich vlasů problém neměla a vzezřením se moc nezabývám, pokud dotyčný působí upraveně. Je to pro mě jediné kritérium pro první pohled. Ostatní není pro první chvíli podstatné..
V neděli, pár dní po události, kterou mi vyprávěl můj muž, jsme si naladili televizi a čirou náhodou bez nějakého zvláštního důvodu či čtení recenzí jsme shlédli velmi zajímavý český film. Vidíš, to jsem zažil a  to je ten můj člověk - holá hlava, potetovaný "Rambo", sdělil mi můj muž. Film se jmenoval Na druhý pohled.