nákupy šup šup podruhé

Už jsem vícekrát psala, že nákupy nesnáším a víc než deset let, pokud to jde a co dnes nejde, nakupuji přes internet. V podstatě i víkendové nákupy na zaplnění ledničky a spíže jsem přenechala mému muži. Po těch letech, kdy byl nucen vzhledem k mé velké pracovní vytíženosti, čekat na mě v Praze několik hodin a aby zabil čas, nakupoval, už umí nakupovat mnohem líp a nákupům rozumí. Dokonce mě nerad na nákupy bere, protože říká, že za pět minut stojím u pokladny  a nervózně poklepávám nožkou a je mi úplně jedno, že nemám ani chleba ( to ale není vůbec pravda :-)).
A když už někdy na nákupy smím, tak mě neustále napomíná, to nekupuj, to je drahý, to není dobrý apod. Je pravda, že po těch letech, co je tahle činnost doménou mého muže, a on nakupuje rád (ne vždy, ale většinou ano), ani nevím, kolik co stojí. Je však dobře, že máme neomezený tarif na volání, páč při každém nákupu volá "příteli na telefonu" :-) a to by se nám nákup z větší části  v akci značně prodražil. Většinou se to však týká spíše vína či šampáňa, protože jako správný Moravák tomu rozumím líp.
Ale farmářské trhy jsou něco jiného. Mají svoje kouzlo. Náš dnešní nákup však úplně neodpovídal běžné praxi a ani plánu. Původní plán byl nákup zeleniny, ovoce apod.
Koupila jsem si nové náušnice, růžovohnědou plechovou dózu na kafe (ta stávající už mě nebaví a navíc stála úplně nová pouhých deset korun??!, no nechte ji tam), nádherné pomněnky , které ladí s barvou truhlíků. Vloni jsem jim dala nový kabát (můj muž je někde našel, psala jsem, že je sběratel, vyhozené).
A k jídlu? No to jsme koupili jen zelenou petrželku :-)
Jo, zapomněla jsem. Ještě jsem si po cestě z trhů stihla koupit nové boty, páč měli 50% slevu a toho si můj muž všimne hned. Slevy totiž miluje :-)
Ano, rychlé nákupy mám ráda, zkrátka nákupy šup šup.