pátek 12. června 2015

o rackovi a jiné

ilustrační foto maska z Itálie z našeho obýváku
O divadle jsem už psala vícekrát a divadlo miluji od nepaměti. Protože původem pocházím z jižní Moravy, s pražskými scénami jsem se setkala až rok před maturitou, před tím jsem navštěvovala divadlo v Brně a samozřejmě i Slovácké divadlo.První setkání s divadlem v Praze si pamatuji dodnes, i když už je to tisíc let. Před maturitou jsme ve čtvrtém ročníku gymnázia strávili v Praze celý kulturní týden. Nepamatuji si vše z tohoto týdne, ale dva zážitky mám vpité do mozku. Setkání se spisovatelem Ladislavem Fuksem v kavárně Slávia - dodnes ho vidím v černém saku s bílou šálou kolem krku a s mladým mužským doprovodem :-), zkrátka bohém. Nebylo by na tom nic divného, kdyby se nepsal rok 1977!
A další zážitek, který se mi vryl do paměti, bylo divadelní představení muzikálu Malované na skle v hlavní roli s mladičkým Miroslavem Donutilem.
Tento návrat do minulosti (já se nikdy moc do minulosti nevracím) má jen ukázat, že od té doby jsem viděla nespočet divadelních představení a s mým mužem, pokud bylo hlídání pro děti, jsme navštěvovali divadla pravidelně jednou měsíčně a posléze jsme brali i děti s sebou. Z výše popsaného vyplývá, že už jsem v divadelním světě toho hodně zažila. Po včerejším představení, na které jsme se velmi těšili, jsme s mužem vzpomínali, že jsme z divadla odešli pouze jednou po prvním dějství, i když už jsme nevydolovali z paměti, jaké představení to bylo.
Včera jsme navštívili divadelní představení Racek v podání úžasného Dejvického divadla. Máme rádi ruské autory a rádi na ně chodíme, tak jsme se opravdu těšili. Také samozřejmě na Ivana Trojana a Miroslava Krobota. První polovina představení byla dynamická a prosta zdlouhavých dialogů z pera Čechova, ty byly nahrazeny bez slovními dialogy, které podtrhovaly komické situace. Ostatně má to být především komedie, i když se chýlí k tragedii. První polovina byla postavena především  na hereckých výkonech již výše jmenovaných a ještě excelentní Lenky Krobotové. Představení nás bavilo, mého muže o něco míň než mě, ale to se někdy stane. Kdybychom však věděli, že druhá polovina představení bude úplně jiná a navíc bude trvat v stejném duchu hodinu a půl, asi bychom odešli z divadla podruhé v životě. Možná to vypadá teď jako rouhání, vždyť se jedná o Dejvické divadlo!!, ale je to jen náš názor, někdo může mít samozřejmě jiný.
Druhá polovina představení byla velmi zdlouhavá, měla plno hluchých míst, dle mého názoru zbytečných, šlo by to vyjádřit zkratkou, chyběly nonverbální dialogy, vše bylo postaveno pouze na slovech a chyběly emoce, které by mě bavily a já jsem již prožívala jen nudu a nemohly to zachránit ani úžasné herecké výkony. Tady jsem pochopila, proč v době Čechova nebyla tato hra přijata a sklidila neúspěch a já jsem druhou část vnímala jen jako kopii či citaci přesně napsaného bez nějaké další invence. Neodešli jsme, protože uprostřed děje na jevišti je to neuctivé.
Přesto dnes s odstupem musím říct, že mě hra přinutila k přemýšlení, takže splnila vlastně svůj účel. Jak jsem se již zmiňovala v jiných příspěvcích, mám ráda divadlo především alternativní, kdy odcházím plná emocí a rozporů a přemýšlím o zhlédnutém ještě několik dní. A tady budu přemýšlet taky jen trochu z jiného důvodu. Zatím jsem psala jen pozitivní "rádoby recenze", tak jednou trochu jinak. Ale nechci vás odradit, určitě, pokud budete mít možnost, na představení běžte, první polovina stojí rozhodně za to, jen se připravte na to, že představení trvá tři a půl hodiny a někdy je to hrozně dlouhá doba jako pro nás v tomto případě. Ještě jsem se zapomněla zmínit o scénografii, ta byla úžasná, ale o té si můžete přečíst ve skutečných recenzích ne v té mojí amatérské.
Předem se omlouvám svým čtenářům, kteří mi přes milé komentáře sdělují, že je baví mě číst a já ráda píšu vtipné příspěvky, no dnes to vtipné není, ale měla jsem potřebu to napsat :-)
Teď dodatečně jsem si přečetla recenze, normálně je čtu jen po představeních mé dcery a hodnocení je na 80%, ale v některých místech jsou zde popsány stejné výhrady, jako mám já a můj muž..

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.