hledání radosti

Dnes jsem radost nehledala..
Dnešní odpoledne s Lolinkou a Alánkem byla čistá radost sama :-)

Ne tak včera při čekání na dovoz balíku, panebože nesnáším poštu, nesnáším balíky do ruky..
Včera jsem velmi potřebovala hledat radost. Můžete mi někdo říct, proč musíte na doručení balíků zadávat telefon? Vlastně vím. Pošlou vám sms, že vám dnes bude doručován balík. Ráno sms ovšem bez nějakého časového ohraničení.
Normálně na balík do ruky doma nečekám, ale včera jsem kvůli ohlášené výměně elektroměru pracovala z domova, takže jsem si to fakt užila.
A tak celý den čekáte a čekáte, nemůžete nikam.
Do krámu pro "čočkolit", který zrovna došel a to naše zvíře se venku většinou nevyčurá, pokud není vhodný terén (spadané listí už není a sníh ještě není), takže nervozně přešlapuje.
Nemůžete ani na poštu, kde máte další balík do ruky z minulého dne.
Čekáte celý den a navečer hurá, je to tady. Justýnka má mezitím už překřížené nohy, protože její záchůdek neodpovídá standardu, už nemůžete ani na poštu, protože je zavřená.
Jsem založením optimista, ale miluji teplo a slunce V létě se hledáním radosti nezdržuji, ta je všude kolem, ale v zimě - tato se mi zdá velmi podivná- je mlha a pošmourno a já hledám radosti.
A některé dny je toto hledání povinností jako zrovna včera.
Konečně mi zase kvete fialka, aspoň jedna. Nevím, proč přestaly kvést, i když je hnojíme, ale je pravda, že jinak se k pokojovým květinám chováme jako barbaři. Staráme se o ně méně než o zahradu a nebýt jedné, která funguje jako indikátor sucha, je to tedy takový záchranář, tak nám pravděpodobně všechny uhynou. Ranní pohled oknem mi přinese radost v podobě v dálce pobíhajících koní.
Okno v kuchyni skýtá hezký výhled na zahradu nyní trochu smutnou bez kvetoucích keřů, ale vidím na naše apartní skleněné krmítko a pozoruji "čekárnu", páč všichni ptáčci se do krmítka nevejdou. Ve větvích třešně je tedy čekárna jako u zubaře: další prosím!.
Ještě si vzpomenu na častou radost při cestě z práce, kdy řidič autobusu po pozdravu okamžitě hlásí: jednou domů, aniž já musím sdělovat cíl své cesty.

Radostí je pohled na vánoční hvězdu, i když tuto zprofanovanou kytku v podstatě nemám ráda a červenou nesnesu, ale tato béžová barva se mi líbí. Na něčím blogu jsem viděla bílou vánoční hvězdu a ta mě uchvátila. Ještě jsem ji nikdy neviděla.
No našla jsem těch radostí docela dost ne?
Je tolik každodenních krásných maličkostí, ze kterých se skládá život, jen si je v tomto ročním období musím více uvědomovat a hledat.