kedlubny v utajení

Moc často sem recepty nedávám.
Je to ze dvou důvodů.
Jednak po 30-35 letech vaření a pečení pro pětičlenou rodinu už není tato činnost úplně moje hobby.
Pryč je doba, kdy jsem laskala právě koupené maso a přemýšlela, co úžasného z něj uvařím.
Měla jsem tu čest díky mému partnerovi a jeho aktivitám vyzkoušet recepty ze srnčího, kančího a jiné zvěřiny (můj muž sám neloví, ale dostával jako dárek za jinou práci).
Srnčí na víně je úžasné.
Měli jsme toho plný mrazák a rozdávala jsem všem návštěvám se slovy: chcete srnčí a podváděla svoje děti: mami, to je zase srnčí, že jo?
Nene, to je guláš z vepřového.
Nepřipomíná vám to něco?
A zase králík?!!
Druhak vařím jídla, která jsou klasická a vaříte je pravděpodobně také a pokud ne, najdete je na internetu, tak proč vás poučovat?
Možná to umíte líp než já.
Vařím guláš, kuře na paprice, vepřové závitky, kachnu, ptáčky, svíčkovou ...
Prý jsem výborná kuchařka a moje svíčková je excelentní, taky proč by nebyla proboha, když ji vařím tři dny?!
Ale tak jednou za rok či dva. Tedy tu svíčkovou.
Jídla s fantazií vařím jen málo, a když mi můj partner jídlo pochválí, říkám, tak si to užij, páč nevím, jak jsem to udělala.
Podruhé už to nebude.
Je to naprostý originál
Podlila jsem vínem či pivem?
Jaké koření?
No, už to asi nikdy nezopakuji, páč nevím.
Jediná jistota je, že minutky nejen solím, ale i cukruji, protože zkaramelizovaný cukr dodá pokrmu šmrc a pak další jistota barevný pepř, jinak nevím.
A barevný pepř čerstvě namletý.hodně na minutky používám
Když vaří můj muž, je velmi kreativní, ostatně jako každý chlap v kuchyni a ten používá k masu ještě kapku octa. A když jsou v mrazáku třešně, hodí k masu i ty. A přiznávám, bylo to úžasné.
Takže na blog dávám jen recepty, které pravděpodobně na netu nenajdete.
No, možná jo, ale jsou originální.
Maso v kedlubnách považuji za svůj originální recept a prosím, nechte mi tuto iluzi..

tady se mi povedl včerejší oběd zachytit ještě horký a kouřící

Musím přiznat, že jsem jen aplikovala recept tety mého muže na vepřové v mrkvi, které dělám často a začala dělat vepřové v kedlubnách s tím rozdílem, že mrkev je nakrouhaná na nudličky a kedlubna na plátky.
Vím, že existují recepty na kedlubnové zelí, ale mě to trošku irituje.
Zelí má být zelí, ale proti gustu žádný dišputát.

Takže vepřové maso v kedlubnách.
V kastrolu na  oleji a kousku másla zpěním celou velkou cibuli.
Přidám tak 30-50 dkg vepřového masa nakrájeného na větší kostičky (je to na čtyři porce, pokud nejíte jako já, jako dřevorubec a nesníte tohoto úžasného jídla  dvě porce).
Přidám kmín a sůl, kmín dávám mletý, ale může být jakýkoliv.
Maso podlévám po troškách horkou vodou a dusím do poloměkka.
Po té přidám jednu střední kedlubnu nakrájenou či nakrouhanou na plátky.
Opět podleji a dusím do měkka.
Vydusím vodu a na závěr přidám ještě do hotového pokrmu kousek másla.
Nezahušťuji, stejně jako nezahušťuji vepřové v mrkvi.
Je to úžasná dobrota a zdravá.
Podávám s brambory.
A kedlubna asi této velikosti viz foto níže..
Možná by se recept měl jmenovat Ztracené kedlubny, protože není poznat, že jsou to kedlubny.
Pokud někdo z vás vyzkouší a případně zařadí do pravidelného jídelníčku, dejte mi prosím vědět.
Budu mít radost.
Maso v kedlubnách dělám až na jaře, ne z kedluben ze skleníku.
Takže dobrou chuť.