moje představa podzimu

Venku se mi zdá poslední dva dny opravdu velká zima, takže dnes podzim doma.

Navíc kromě sychravého počasí ten pravý podzim ještě nevidím. 

Naše třešeň nemá ani krásně zbarvené listí, natož spadané, takže brouzdání spadaným listím, které příjemně šustí pod nohama, ještě chvíli nehrozí.

Moje představa podzimu doma jsou voňavé svíčky a praskání v krbu. 

A taky dobrý černý čaj. Jen tak čistý bez dalších přísad.

Miluju přirozené teplo. 

Od ohně je teplo zkrátka jiné a navíc pohled do ohně mě smiřuje se sychravým počasím.

K podzimu ještě neodmyslitelně patří náš "jezevec" ležící na přikrývce u televize, který se konečně vrátil zase domů.
To už je jasné, že podzim je nadobro tady.
. Po létě, kdy Justýna spávala každý den venku pod širákem převážně na naší zahradě a domů se chodila jen najíst, je příjemné mít ji doma.

Nemusím přemýšlet, kde se courá a jestli se jí něco nestalo.
Trochu sobecké, já vím.

S podzimem mám spojenu ještě jednu úžasnou záležitost. 

Vymýšlení dárků.

Nemyslím na vánoce, to je pro mě ještě daleko.

Na podzim se slaví v naší početné rodině v říjnu a v listopadu patery narozeniny.
Brouzdám tedy po netu a vybírám dárky a nakupuji a vyhlížím pošťáka.

A pak se kochám.

A protože mám narozeniny i já, píšu svá přání "ježíškovi"
Tak říkáme v naší rodině každému seznamu přání - zkrátka výzva zní: napiš Ježíškovi,
tudíž i k narozeninám. 

Přání již nepíšeme na papír, ale v tradici pokračujeme neustále.

Papírová měla samozřejmě svoje kouzlo, přes email to není taková romantika.. 

Tuhle jsem něco hledala v krabici s památkami z dětství našich dětí
(dopisy a koresponďáky ze škol v přírodě, malované obrázky jako dárky k narozeninám,
první výtvarná díla) a vypadly na mě také dopisy Ježíškovi.
Trochu s nostalgií jsem se jimi začala probírat.To normálně nedělám.
Nevracím se často do minulosti. A i tady to bylo víceméně náhodou.

A musím říct, že jsem se fakt pobavila.
U některých jsem se nasmála, až mi tekly slzy a jsem moc ráda,
 že jsem všechny tyhle artefakty schovávala.

Některé "ježíškovské" dopisy obsahovaly seznamy opravdu drahých věcí, přání našich tří dětí
- jen malá ukázka.:
 Milý Ježíšku, přeju si novýho mobila, páč nutit mě chodit s tímhle pádlem do třídy odkojené na Nokiích 3310 za osm táců je fakt krutý!...
a na konci bylo napsáno:

No, nebuďme naivní, vím, jak to je a tak se i tak budu těšit na šampon a svetr.
 Mám tě ráda, Ježíšku.....
A kouzelná byla i adresa: 

"Ten, kdo nosí dárky (do dneška si nejsem jistá...)"

A podzim?
 To jsou  ještě poslední slunečnice. Máme jich plný dům.

Nosí mi je můj muž.
Zapomenutá pláňátka z příkopů, ale krásně rozsvítí ten pochmurný den.