malý barevný svět

Zapomínám zalévat.

Ostatně u mě to není nic neobvyklého. Doma zapomínám zalévat neustále. Občas mi to připomene nějaká kytka, jejíž spadlý list volá, zase si nám nedala vodu.

Ale holky jsou silní jedinci a pořád drží. Asi mi tak dlouho ještě ani žádná vánoční hvězda nevydržela.

Možná mi chtějí dokázat navzdory mé nepéči, že ony to zvládnou.

Letos jsem si proti svým zvyklostem ještě nekoupila kytku do vázy.

Pravděpodobně mi stačí tato barevnost.

Vůbec v posledních dnech porušuji svoje zvyklosti.

Přivolám jaro i novými nehty. Většinou je mám v decentních barvách v bílé, růžové, ale tento týden jsem musela udělat změnu k velkému překvapení své dvorní pečovatelky o mou manikúru a rozhodla jsem se pro červenou, i když se jí vždy bráním, páč mám pocit, že mé "staré" ruce vypadají v červené ještě starší.
Tady to trochu strhla ta bílá, návrh manikérky.

Grafiky už visí a zdobí je rámy koupené v Pepco, které je decentně doplňují imitací dřeva. Změnily celou předsíň a nikdy nepochopím, proč ji zvětšily. Už jsem si všimla, že když nějaký prostor rozdělím nebo naruším nějakou dekorací, zcela pro mě nepochopitelně se změní prostor i do velikosti. 
Člověk by řek´, že jej naopak opticky zmenším.
Neustále se kocháme.

A abych si prosvětlila dny, šiju nákupní tašku z patchworku laděnou do žluta. 

Nákupní tašku zdobenou patworkem mám v hlavě už několik týdnů, ale čekalo to na správný impuls.

Včera jsem vybrala látky, nastříhala a zkoušela několik variant, jak sesadit vzory k sobě. Patchwork je jen z přední části, zezadu je ta oranžová látka s puntíky. Není došitá, chybí podšívka a ucha a celkové začištění a přiznávám, že se mi včera večer nakonec vůbec nelíbila. 

Odložila jsem ji s tím, že ji pravděpodobně nedokončím, na párání fakt nemám trpělivost, a zkusím jiné barvy. 

Většina z nás si myslím snaží svým malým počinem vykonat něco pro udržitelnost světa a látkové nákupní tašky k tomu rozhodně patří. Dost bylo igelitek. 

Já už několik let nosím v každé kabelce složenou látkovou tašku.

Včera tašku zahlédl můj muž, páč chlubit se nějak nebylo čím, tak jsem ji ani neukázala, a hned si ji prohlédl a nastartoval mě slovy: ta se ti teda povedla, je moc hezká.

Tobě se líbí?

Tak dobře asi ji dnes dokončím.