kapky deště

Blahodárný déšť. 

Po úmorných vedrech a suchu, které občas trochu narušila bouřka, u nás od večera prší. 

Vláha už byla zapotřebí, volám hurá a nic na tom nemění skutečnost, že růže klesají pod tíhou kapek a nám opět zatéká z terasy a máme promáčený strop v kuchyni. 

Částečné opravy mého muže nepomohly k pozitivní změně. Bude nutné provést celou rekonstrukci terasy, která je navíc paradoxně pro nás úplně zbytečná. Je velká asi 50 m2. 

Vůbec ji nevyužíváme, už tam nemáme ani žádné kytky v květináčích, protože tam tak pálí slunce, že tam nic nevydrželo. 

Naše vila, jak se jí tady bůhví proč ve vesnici říká, je stavěna původně jako dvougenerační, i když tohle si fakt neumím představit, protože tady by nikdo neměl žádné soukromí a ještě společná kuchyň, takže je tady terasa, balkón, zahrada, dvůr.  

Během našeho společného života jsme s mým mužem jsme snili a přáli si balkón, terasu, dvůr, garáž. Ale ne najednou. 

V posledním našem domově máme úplně zbytečně vše.

Dům je stavěn velmi variabilně a je to krásné, ale tím pádem náš návrh vytvořit z terasy zimní zahradu není možné realizovat bez architekta a odborníků, páč jinak by vznikl paskvil. 

Finanční prostředky na tuto naši snovou představu však těžko někdy budeme mít. 

Takže terasa slouží pro focení ohňostrojů a pravděpodobně to tak bude i dál. 

Já jsem se nějak rozpovídala a vlastně to měla být jen malá reportáž z deštivé zahrady. 

Tak jsem si ulevila a jdeme dál.

Přeji vám hezký deštivý, ne promáčený den.

Já jdu vytírat kuchyň, páč prší furt. Ale drama vypadá jinak 😅