ježíši, ono to snad nikdy neskončí!!!

A zase budeme bez peněz. Naposledy jsem psala o naší anabázi s molochem sociální správa před rokem. Bláhově jsem si myslela, že je to poslední zmínka na toto téma. Že už nás žádné drama nečeká.
No, drama to samozřejmě není, jiní bojují s molochem v životně důležitých záležitostech.
Není to drama ale jen proto, že jsme to my. Kdyby můj muž žil sám či bychom neměli nějakou rezervu, neměli bychom opět, po kolikáté už?, z čeho platit pravidelné měsíční poplatky.
Můj muž si požádal někdy v květnu, tři měsíce předem tak, jak se to má, o důchod, který měl mít v září. Jde o měsíc dřív. 
Na sociálce mu paní řekla, že mu to neumí přesně na den spočítat! a že se to stejně posílá do Prahy.
Začátkem srpna to přišlo. Můj muž už dávno netrpělivě čekal. No výměr byl v pořádku, hodně velký důchod, víc než je obvyklé, taky má odpracováno mraky let, ale nebylo to pro nás překvapení, to si můj muž spočítal správně. On se v tom hrabe furt a už všechno ví a umí, mohl by už zpracovávat důchody na sociálce a pravděpodobně líp než ta paní.
Po prostudování toho papíru, podobné u nás tvoří již sbírku, přijde rozčileně za mnou.
Ti kreteni mě připravili o 320,- Kč měsíčně! Chybí mi tam dva dny. Stačilo o ty dva dny posunout nástup důchodu. Kdyby to byly týdny, tak se na to vys..u... 
Ale toto jim nenechám. 
Takže já jdu za tou babou a odvolám se.
Panebože, ono je těžké zvednout telefon a zavolat, můžeme vám posunout nástup do důchodu o dva dny??!!!!
Copak odvolání proběhlo v pořádku, na to měl právo a byli bychom v klidu, kdyby se můj muž nedozvěděl, že na řešení mají opět tři měsíce. 
Na řešení čeho, panebože?! Je začátek srpna.
Proboha proč? Vždyť je to chyba jejich. Od čeho tam jsou než od správného vypočítání nástupu do důchodu. A co je na tom za práci opravit datum?!
Je to o lidech. Já jsem měla na sociálce vynikající paní, když se vyřizoval můj důchod. Říkám, jdu od prvního dubna. Paní kouká do počítače a počítá celkem dlouho. 
Proč od prvního dubna? Vy už můžete jít o týden dřív.
No a bilance? Netušíme, kdy nám přijdou nějaké peníze. Částečný invalidní důchod už v září nepřijde, z pracáku taky už nic, a prachy v nedohlednu. Sama to samozřejmě neutáhnu. 
Naše rezerva se otřese. Já jsem zapomněla, že se tohle vlastně řeší, pořád ještě často zapomínám. Můj muž mi to sdělil, až jsem objednala zboží z Bonami a krémy na ksicht. Nákupy bych asi odsunula. No stejně by nás tohle nevytrhlo.
A teď si představte, že je fakt někdo úplně sám, nemá nikoho, kdo by mu pomohl. Nemá rezervu, protože neměl z čeho si ji vytvořit, a takových lidí je hodně, a zůstane tři měsíce bez koruny...
Jak lehké je stát se bezdomovcem.
Už dávno se na ně koukám jinak.
Původně jsem o tom ani psát nechtěla. 
Ale proč ne? Už z principu.
Na sociálce je evidentně málo lidí. Většinou jsou to bezcitní roboti.