jídelníček v karanténě aneb

jak pejsek a kočička vařili dort.

Ne, že bych nevařila celkem normálně, ale chvílemi si připadám jako v té Čapkově pohádce, jen myši nevařím, i když mi teď jednu po dlouhé době položila Justýna v obýváku jako dárek. To je daň za to, že má svůj samostatný vchod a někdy dokáže courat sem tam tisíckrát za hodinu. 
Stačí, když foukne větříček.

Teď k tomu vaření. Není to teď tak úplně jednoduché. Říkám, udělám gulášovou polévku nebo guláš. Ježíš, my nemáme sladkou papriku. 

No jo já jsem ji spotřeboval vlastně, když jsem vařil ta játra se zeleninou. 
Recept mého muže, tohle já neumím a je to výborné.

Normálně by to nebyl žádný problém. 
Můj muž skočí či vlastně dojede do místního krámku a hned se může vařit. 
Ne tak dnes, do krámku nechodí, páč po vesnici chodí lidé bez roušek, krámek je malý a neplatí se kartou. Navíc už trochu věkově spadáme do rizikové skupiny, tak proč pokoušet osud.

Současná situace, kdy jsme omezili nákupy a je tak snadné na něco zapomenout, mě nutí víc o vaření přemýšlet. Maso v mrazáku vydrží, a tak probírám hlavně lednici, něco co tam zůstává a nevypadá to, že to někdo zkonzumuje. Například si můj muž koupil před dvěma týdny svazek ředkviček, které sice díky naší nové lednici vypadají pořád čerstvě, ale jak dlouho. 
Někdy máte na něco chuť, která vás pak doma ale přejde.

Tak šup, něco z toho musím udělat a vznikne velmi dobré jídlo zapečené brambory s ředkvičkami polité majolkou. Už teda nevím, co jiného jsem tam dala ještě kromě zbylého plátečku moravského uzeného, ale bylo to prý výborné. 
I když hotové na talíři to vypadalo hůř než v přípravě.

Takto jsem po strašně dlouhé době dělala smažený sýr jako vzpomínku na svoje studenská léta, to bylo jediné levné jídlo, které jsme si mohli dovolit. Samozřejmě od té doby jsem jej dělala i našim dětem, ale to bylo ještě v době, kdy to pořád bylo levné. 
Dnes vychází sýr jako flák masa, tak ho máme většinou na přímou konzumaci.

Včera jsem dělala vajíčkový salát s brambory, protože Jakub nám koupil celé plato vajec, páč menší množství neměli a já nepeču. Nejsou kyselé okurky, nevadí, přidám tam poslední velké rajče, jehož koupě se nám nepovedla. Sice jsme je snědli, ale nebylo to bůhví co. 
Brambory jsou tak malé, že by s nimi šly hrát kuličky, tak se taky hodí. Vznikl výborný salát, a protože jsme neměli už dlouho maso, k tomu špíz obalený v těstíčku, a protože zásoby docházejí a nákup dodržujeme jednou týdně, čím myslíte, že jsem špízy proložila kromě cibule? 
No zbylo ještě pár ředkviček.

A tak bych mohla pokračovat. Vedle řízků, játrové omáčky s rejží, rizota, maso na hořčici a podobně si klidně dám jen špagety s nivou či jiným podobným sýrem. Teda jen já, můj muž tohle nemusí, tak si to dělám, když zbyla z minulého dne jen jedna porce jako například vepřové maso v leču.

A jaký je váš jídelníček v karanténě?

Dnes jede můj muž na velký nákup a my od středy zapisujeme, co chybí, to teda není nic nového, to děláme furt. Jen teď víc přemýšlíme dopředu, co se bude vařit. Můj muž má chuť na rajskou, na zelí s knedlíkem, takže nákupy máme teď víc plánované, i když plánování nesnáším, páč nejde si vzpomenout ráno po vytažení masa a zaběhnout do krámu pro chybějící ingredienci.

Něco jako jak naučila nouze Dalibora housti!

Už si dělám i sama manikůru, i když Luci ty to umíš líp. 
Ale 14 dní zpoždění už bylo znát. 
Já vím, nikam nechodím, ale já už jsem se na to taky nemohla dívat.
 Je to teda s chybami, ale o hodně lepší než předtím. 

Nic není úplně jako dřív, takže ani moje nehty v karanténě.

Jo kvůli focení jsem aspoň vyvětrala prsten s pravou říční perlou, který jsem dostala od mého muže teď v březnu k výročí a ještě jsem si ho nestačila užít.
Jo včera jsem ještě přidala do souhrnu sbírek ještě Chudobku a její sovičky. 
Dáši, díky za upozornění, já jsem na tuhle sbírku nenarazila.

Na závěr ještě přidávám něco pro potěchu oka, páč moje nehty to rozhodně nejsou. Přidám i komentář, který jsem dala na facebook, někdo z vás už četl. 

Klidný den nám všem.

Vlastně je to dva v jednom. Mám zlato do vázy, páč kytky by mi chyběly a mám je pořád, a zároveň jsem ostříhala ty divně trčící větve, které mě teda iritovaly. 

Mezi námi je to zřejmě následek mého velmi "odborného" podzimního stříhání😄😅