malé velké proměny

Život se mění pořád, každý den je jiný. 
Já mám dnes na mysli ale jiné proměny. 
Pampelišková žlutá se na naší zahradě změnila během dvou dnů na bílé chmýří a já jsem si vzpomněla, jak jsme jako děti s radostí chmýří rozfoukávaly. 

Dnes bych rozfoukáním na naší ne moc velké zahradě pravděpodobně vytvořila žlutou louku.

On to za mě udělá vítr.

Tohle je taky proměna, ne přirozená, ale umělá úprava fotek.

Níže pampelišky v terénu.
Včera odpoledne se mě můj muž ptal, zda jsem si nafotila odkvétající pampelišky.
Jo už ráno, proč?
No jdu posekat trávu, už se na to nedá dívat. 
Jo nedalo, teď je zahrada opět krásně upravená, na chvíli a zdá se opticky větší.
Máme ten pocit po každém sekání trávy. Je najednou uklizená. 
Já vždycky říkám, že je to jako s podlahou. 
Můžete mít, nevím jak uklizeno, ale teprve s čistou podlahou je to vidět. 
A naopak. 
I pokud není precizně uklizeno, umytá podlaha udělá své.
A stejné je to se zahradou.

Další přirozená proměna je odkvétající třešeň, která tedy není už tak krásná jako v květu, nicméně začínají se zelenat první třešinky.

A další proměna ranní v neděli během jedné hodiny. 
Nebe moje věčné a vděčné téma.
A dům souseda neustále v hlavní roli.
Pěkné vykročení do nového týdne přeji nám všem.