babi, to je emu!

Když jsem vymýšlela nějaký rychlý program na pondělí, řekla jsem zoopark. 

Je nedaleko, ale už jsme tam s dětmi byly třikrát a navíc děti chodí do zoo v Praze pravidelně po celý rok. Mají to kousek a využívají roční permanentku. Přesto děti nadšeně sdělily, že se těší. 

Zoopark Zelčín neoplývá velkým množstvím zvířat a soustřeďuje se hlavně na domácí. Hlavní jsou koně, jízda a výcvik. 

Jen ještě malý popis zooparku pro ty, kdo to mají blízko.

Byli jsme překvapeni, zoopark prošel částečnou rekonstrukcí a i rozšířením plochy. Dá se tam poobědvat a je tam docela velké hřiště pro děti a letos přibyly i nějaké další atrakce jako trampolíny atd. Babi, tam už nejdeme, já chci domů do bazénu.

A měli jsme štěstí opět na malá miminka, tentokrát malá selátka. Emu byl, anebo byli velmi blízko plotu, tak se nedali fotit celí jako vloni. Jeden ke mně neustále natahoval krk, a když jsem jej chtěla pohladit, tak mě v očekávání něčeho k snědku klovl. Nebolelo to, proto vím, že to nebylo odhánění, ale že si chudák myslel, že mu něco dávám. Ale zvířátka se nekrmí.

U vchodu byla výstavka dvou krásných historických kočárů.

A tady Lola předvádí na pódiu svoje taneční vystoupení.

Babi, proč si dala ty fotky tak přes sebe? Myslí koláž. No protože je jich hodně a nevešly by se mi. 

Tak Lola po ukončení představení.

Ještě se vám musím omluvit. Na tento týden jsem vyhlásila kamínkovou výzvu, aniž jsem přemýšlela, že ji taky tento týden nedám, páč na to nemám čas. 
Posouvám tedy termín výzvy na příští týden od 13.7. do neděle 19.7. a ještě jednou se omlouvám. 
Ten další týden pak dám na blog odkazy na vaše výzvy. 
A pokud možno dejte k výzvě prosím jeden příspěvek. Líp pak vaši prezentaci všichni najdou.

 Kopíruji sem znovu text, který už jsem k výzvě napsala. 

Napadla mě kamínková výzva. Ne kameny nebo kamínky nesbíráme, ale když už se octnou v naší blízkosti, nejsme s to je vyhodit. Někdy se octnou čirou náhodou jako minulý týden jeden dvoubarevný a my nevíme, kde se vzal. Občas nás nějaký někde zaujme a my jej přineseme domů. Jako můj muž kamínek, který vypadá jako brambora. Nebo jsme si jej přivezli z nějakých cest. Nebo nějaký dostaneme jako já od Loly.
Myslím, že takhle to má asi většina z nás. Tak jsem si říkala, že by možná bylo hezké některé z nich představit prostřednictvím fotek. Pro mě skrývají kameny tajemství, záhadu vzniku a přiznám se, mám je vlastně ráda. Takový malý kousek přírody.
Co vy na to? Přidáte se?

Mějte se pěkně a pokud to jde, tak prázdninově.