naše rána se Sárou

Vstáváme časně a při dodržení našich ranních rituálů jako papání Sáře a kafe pro mě začínáme brzy pracovat. Teda já píšu a Sára se mi válí po pracovním stole, sleduje, jak píšu na počítači, shazuje mi neustále ze stolu propisky, tedy už tam mám jen jednu a jak tak koukám, už nemám dnes ráno zase žádnou, okusuje štětce, shazuje papíry, prostě taky pracuje.

Nesnáším blesk, ale kdybych čekala na denní světlo, tak ji nevyfotím nikdy. 

Jinak nás Sárinka udivuje každý boží den, je chytrá jak opice, všemu rozumí. 

Každé ráno čeká nedočkavě na páníčka, protože páníček vstane a jde se na chvíli ven. Kdyby ji ven nevzal, bude i půl hodiny fňukat za dveřmi, není to mňoukání, to ona neumí. 

Na třešeň leze i přes deštníky, které zpočátku byly překážkou, teď jsou odrazovým můstkem. Už se ale naučila sama slézat dolů, je prostě vytrvalá, zkoušela to tak dlouho a otravovalo ji, že ji musíme sundávat ze stromu, až se to naučila sama.

Po zahradě už ji nenaháníme, jakmile odejdeme domů, necháme malinko otevřené dveře, do pěti minut je doma sama s výrazem: 

no, kde jste?! Já tam sama nebudu...

Je velmi akční, pořád potřebuje nějakou zábavu, takže vše musí dělat s námi. Stačí říct, Sárinko, jdu se sprchovat a už letí přede mnou nahoru do patra a čeká před sprchou, pak mě sleduje pozorně při čištění zubů, čištění obličeje a moje natírání krémem. Každý den mě to znovu a znovu rozesměje, protože sleduje každý můj pohyb jako malé dítě a vůbec jí nevadí, že je to každý den stejný rituál. Pořád ji to zajímá.

Včera jsem se zase nasmála, ale byla jsem líná jít pro foťák. Já neumím pracovat v tichu, a tak ráno zapínám televizi, většinou Óčko. To má ráda i Sára, usadí se před televizi a chvíli to sleduje. 

Ale nevydrží u toho jako u reklamy. Nechápu, co ji na tom baví.

Vyskočí si úplně k televizi, a protože je televize celkem velká, je jak na tenise. Kroutí hlavičkou a včera sledovala, jak se krájí zelenina v nějakém přístroji a koukala pod televizi, máme ji na stěně, kam ta nakrájená zelenina padá a vydržela až do konce. Smála jsem se celou dobu, ale potichu, protože jí vadí, když se jí řehtám nahlas, protože tomu nerozumí. 

Snad se mi naši divačku reklam někdy povede zachytit.

Je u toho kouzelná. Tak dnes jen Sára. 

Mějte pěkný den. No my máme o zábavu postaráno. 

Já jdu hledat po domě nějakou propisku, abych si zapsala do sešitku články, které jsem dnes napsala.

Líp se mi to kontroluje na papíru, abych nezapomněli něco zveřejnit.