podzimní výzva - díl čtvrtý

Díl čtvrtý a poslední zajímavé výzvy - volné téma, kterou vyhlásila Jaruška. Já jsem to pojala tak, jako co ve mně evokuje podzim, co mám spojené s podzimem. Listí, barevné stromy, ale i kouřící komín, spadlá růže v trávě po čtvrtečním velkém vichru, který mi vlastně pomohl a ostříhal některé uvadlé růže, patří sem i poupata a rozkvetlé růže, protože to u nás pořád ještě je. 

A naše malá hrušeň, která letos hodně onemocněla a urodily se dvě hruštičky svící velikosti pingpongového míčku, které shnily ještě na stromě. Ta dělá parádu svým zbarvením a vlastně i skvrnami své nemoci. A i třešeň už hlásí, že je podzim a po vichru je země plná spadaného listí, kterému vichr pomohl.

Fotím na poslední chvíli včera a tak brzy, že je ještě vidět měsíc, slunce ještě nevyšlo.

Na konec pár fotek, které už byly u příspěvku venkovní výstavy, protože i ty jsou pro mě ve znamení podzimu.

Na závěr děkuji moc Jarušce za vyhlášení čtyřdílné výzvy. Odpoutalo mě to trochu jiným směrem a na chvíli jsem nefotila jen pracovně. A bavilo mě to lovit záběry na celkem malém prostoru vzhledem k mému handicapu.

Při výzvách mám vždycky pocit ještě větší sounáležitosti k našemu malému blogovému společenství. 

A že těch výzev už bylo. Já jsem si nevzpomněla ani na všechny výzvy, které jsem vyhlásila já. 

Mějte pěknou neděli a já jdu ještě přemýšlet o včerejší premiéře hry Pig Boy, které jsem ještě pořád plná. Alternativní divadlo vás vtáhne, a když odejdete s divadla, ještě se představením zaobíráte pár dalších dní a s mým mužem je rozbíráme. Mám tenhle druh divadla ráda, nic nedostanete naservírované na tácu a musíte přemýšlet o hře, o scéně, o všech výrazových prostředcích, které se v představení objevily.

P.S. Nestíhám vůbec odpovídat na vaše milé komentáře, čtu je okamžitě, ale to už delší dobu, takže za všechny moc děkuji a i za vaše přání k narozeninám. Vždy mě moc potěší, když napíšete.