Možná si někdo z vás pamatuje a sledoval blog Češky žijící v Americe, která psala o svém boji s rakovinou Máma za vodou, o svých pocitech, o průběhu léčby, o klesnutí až na dno a znovu vstání a je to silný příběh, který je zdokumentován i na fotografiích.
Dnes už příspěvky na blog pravidelně nedává, ale já ji mám v přátelích na facebooku, a tak ji sleduju pořád.
Anna je fotografka a už má za sebou i fotografické výstavy.
A ve čtvrtek se u ní objevil zajímavý příspěvek, tak jsem se rozhodla věnovat dnešní psaní na blogu právě jí a dovolím si ji citovat a sdílet. Třeba to pomůže někomu z vás či vašim blízkým.
Každý bojuje s nemocí jinak, každý najde ulehčení v něčem jiném a je důležité, že se s tím pere a není odevzdaný.
Anna si našla cestu přes hledáček svého fotoaparátu.
Ostatně sama vám to poví nejlíp. Sdílím zde pár střípků z jejího života. Je to možná takové malé Annino poselství.
Níže najdete i rozhovor s Annou, nicméně zjistila jsem, že je možné si poslechnout jen část rozhovoru, zbytek je zamčený.
Anna mi psala, že vůbec neví, že je video zamčené a zkusí požádat o odemčení.
Použité fotografie jsou z archivu Anny a dávám je sem s jejím svolením.
Mějte pěknou sobotu.
Vypůjčeno od Anny:
"Ze života jedné z osmi:
Jak asi víte, před pěti lety jsem byla diagnostikovaná s rakovinou prsu. Hned druhý den potom, co jsme slyšeli slovo rakovina, jsme se s Jordanem začali dokumentovat, začali jsme se sledovat přes hledáček foťáku, pomáhalo nám to pochopit, co se děje kolem nás a v nás. Taky nám to oběma pomáhalo dostat se z těch nejhorších momentů, ani nevíte jak moc mi pomohlo přemýšlet nad tím jak říct foťákem, jak se bojím, místo toho, abych přemýšlela nad tím, že jsem zavřená za radiačníma dveřma.
Co jsme nevěděli, bylo, že nám tohle focení pomůže pochopit navzájem čím prochází tím druhý. Netušila jsem, že Jordan se chodí vybrečet do auta, aby doma mohl být ten silný a smát se s Jessem. A to je jedna z věcí na které se zapomíná, na ty druhé, kteří se starají a jsou tu pro nás. Je super, že dnešní segment v good Morning America byl nejen o rakovině, ale hlavně o partnerech, o těch co nemají podpůrné programy a nemají se kam obrátit.
Pokud je někdo z vás zasažený rakovinou, neváhejte a ozvěte se, ono není nic horšího než být sám!
Děkuju DVTV za možnost sdílet svůj příběh.
Pokud máte kolem sebe někoho, kdo prochází těžkým obdobím, ozvěte se jim, dejte jim vědět, že nejsou sami, nebojte se jim přinýst polívku, ta zahřeje někoho kdo je uprostřed rozvodu stejně jako někoho, kdo se zrovna dozvěděl, že bude muset na chemoterapii.
Pamatuju si léčbu rakoviny skrze fotky, na jedné straně to pomáhalo, ale také si pamatuji, že jsem měla nával a zhroutila se, manžela s foťákem jsem nejdřív odstrkovala. Ale z mojí první chemoterapie máme asi tisíc fotek, napadlo nás udělat sérii, říká fotografka Anna Rathkopf, která se svým manželem zdokumentovala svůj příběh s rakovinou prsu, nedávno o projektu mluvili také v americké show Good Morning America. Život, kdy plánujete miminko, se změní na to, že vám začnou počítat procenta přežití, každý den se s tím vyrovnávám, dodává.
Myslíte, že to může fungovat i jako terapie? A co je pro psychiku při léčbě vážné nemoci důležité?
Tady se můžete podívat na video s Annou.
Na příběh Anny si pamatuji. Určitě je dobře, když se člověk nemoci nepoddá a najde si něco, co mu dobu léčby pomůže překonat. Nejdůležitější je to, když má kolem sebe blízké, kteří mu pomáhají tuto nelehkou dobu překonat. Rozhovor si poslechnu.
OdpovědětVymazatMěj pěkný den.
Ahoj Marti,
OdpovědětVymazatAnnu vůbec neznám, ale velmi ráda se na její příběh podívám. Zrovna nám s rakovinou bojuje strejda a je to hodně náročné pro všechny...Díky za tip!
Měj se krásně,
Hanka z ciculka.cz
I já si na Annu pamatuji, ten kousek rozhovoru si ráda poslechnu.
OdpovědětVymazatMarti, měj příjemný večer, Helena
Ahoj Marti. V lázních v Jeseníku jsem se bavila s několika ženami, které si prošly touto nemocí. Jedná mladá maminka mi vyprávěla svůj příběh, jak onemocněla, jak ji v nejhorších chvílích opustil manžel a odešel za její zdravou kamarádkou, zůstala sama s malými dětmi, rodiče už nemá aby pomohli, nemocná a téměř bez peněz, jak jezdila na chemoterapie, do toho chytila v tomto stavu covid... Přesto když jsem jí potkávala, neustále se usmívala. Rozhovor si jdu poslechnout. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz