nakouknutí do útulku...

 

Před časem jsem byla v útulku v Mělníku, protože si myslím, že takové instituce se mají podporovat. Tohle téma jsem si vybrala sama, vlastně si většinu témat vybírám sama. Tady je článek, na víc fotek se můžete podívat u článku tady Domácí mazlíček je radost i starost, stává se členem rodiny (kanalem.com).

Třeba vás zaujme, jak to chodí v útulku. Původně byl článek o dost delší, ale občas se stane, že ten, s kým si povídám, má najednou pocit, že něco by být zveřejněno fakt nemělo. A tak není, i když je to pro mě nepochopitelné. Pro mě je to samozřejmě docela oprus, když se pak napsání táhne několik týdnů a to všechny upozorňuju, aby mi hned řekli, pokud se něco nebude zveřejňovat. Mají v poslední době někteří pocit, že když si se mnou povídají, já budu přesně vědět, co může jít ven a co ne. Ne, fakt nevím a někdy se mi důvody proč ne zdají naprosto malicherné a nedůležité a žádný problém nevidím.

Tak jen malá zmínka, co v článku nakonec není. V době covidu si hodně lidé brali mazlíčky z útulků, aby nebyli sami a po skončení této neutěšené doby se mazlíčků zase zbavovali. Vraceli je do útulků a ještě měli pocit, že je povinností útulků, aby si je vzali zpět. Ne povinnost to není a je velmi smutné, když se zvířátko, které si zvyklo na nový domov a novou rodinu, opět odkládá. 

Tenhle pejsek na fotce níže není smutný, i když to tak vypadá. Na úvodní fotografii jej vidíte venku, kde měl prostor na běhání a musím říct, že v tomhle útulku se mají zvířátka opravdu dobře. Ošetřují je, starají se o ně, odváží je na operace, chodí s nimi na rehabilitaci a hlavně jsou milovaná a je to tam všude znát. To ovšem neznamená, že by jim doma v rodině nebylo líp.

Přiznám se, že já jsem až příliš soucitná a nebýt toho, že už máme doma toho "asociála", který před jinými zvířaty utíká a nikoho dalšího by doma nepřežil, hned bych si někoho vzala, což trochu děsí mého muže.

Mějte pohodovou neděli. Já jdu dnes dělat reportáž z hasičských soutěží, které se opět po nucené přestávce vrátily.

Domácí mazlíček je radost i starost, stává se členem rodiny

Marta Dušková

Antoine de Saint-Exupéry z Malého prince: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži…“

Útulek DogPlanet Mělník je neziskovou organizací, kterou jistě není nutné představovat. Zabývá se záslužnou činností, která je spíše posláním než prací a zlepšuje život zatoulaným či odloženým kočkám a psům.

Majitelem útulku je město Mělník a soukromým provozovatelem se v roce 2021 stal právě spolek DogPlanet, z.s., který se přihlásil do výběrového řízení vyhlášeného městem Mělník.

Jak funguje provoz útulku a jaká je kapacita, odpovídá provozovatelka Jitka Kovaříková: „Od začátku roku jsme přijali 41 psů a od začátku roku máme 31 koček. Ale kočičky tady jsou jen ty, které byly nějakým způsobem zraněné nebo jsme je odchytili a vypustili opět ven vykastrované. Část odchycených pejsků se vrací k majiteli. Pejska odchytíme a majitel si zavolá, že se mu ztratil pes a my říkáme, ano máte ho tady, přijďte si pro něj. Většinou je 50procent návratnosti odchycených pejsků“.

Jak přesně probíhá odchyt, vysvětluje provozovatelka útulku: „Obvykle je to tak, že nám někdo zavolá, že pejska odchytil a co s ním má dělat, tak se buď s nálezcem domluvíme, že nám jej přiveze, nebo pro něj jedeme. Ale v případě pejska, z Ukrajiny, který nešťastnou náhodou na Mělníku utekl to byl trošičku běh na delší trať. Vytvořili jsme událost, aby lidé věděli, že se hledá a že je plachý. Bylo zapotřebí abychom věděli, kde se pejsek nachází a pokud možno, aby se naučil chodit na jedno místo (třeba na krmení), je to složité a je to na dlouho, v tomto případě primárně pomohla paní, které osud pejska nebyl lhostejný a aktivně jej několik dní sama hledala, a která ho pak nakonec na oznámení další pozorné paní odchytila. Naštěstí tohle není tak časté, jinak je to, když je pejsek plachý, na dlouhou dobu a je to o klidu, člověk si musí najít čas a čekat třeba na místě. Pamatuji si ještě s mělnickým spolkem, kdy jsme někde u Vojkovic psy odchytávali několik dní v kuse, střídali jsme se tam. Někdo ty psy vyhodil, takže to nebyl případ, kdy by se ztratil pes majiteli. Když známe majitele, je to jednoduché, zavoláme majiteli, když je pejsek plachý a k neznámým lidem nejde. Ostatní jdou obvykle běžně připnout na vodítko, nebo nalákat na pamlsek“.

Se zájemci o zvířátka z útulku je uzavírána adopční smlouva.

Jitka Kovaříková k adopci upřesňuje: „Před uzavřením adopční smlouvy vyžadujeme u psa, který je v útulku už déle, víc návštěv, aby si postupně na sebe zvykali. Když je to pes, který je tady krátce a víme, že tu adopci zvládne v pohodě, tak do adopce může jít třeba už po druhé návštěvě. A pak se jedeme do rodiny podívat. V každém případě uzavíráme adopční smlouvu a vyžadujeme, aby s námi ten člověk zůstal v kontaktu. Anebo kontaktujeme sami, abychom věděli, že je pejsek v pořádku“.

Zvířátka z útulku je možné i venčit. Venčení je zapotřebí předem objednat a zájemci musí být 18 let. O venčení je velký zájem a zpátky se vrací spokojení pejsci.