Dnes trochu informací k tématu, kterému se každý z nás trochu vyhýbá, přinejmenším jej určitě nevyhledává. A hlavně si myslíme, že nás se to vůbec netýká. Téma duševní onemocnění nese s sebou určité stigma.
Většina z nás se snaží tímto tématem nezabývat, moc o něm nepřemýšlet a myslet si, že mě se to netýká. Ovšem statistiky mluví jinak. Zvyšuje se počet psychiatrických onemocnění a spotřeba antidepresiv.
Duševní onemocnění nese s sebou určité stigma, a to je horší než samotné onemocnění. Duševních onemocnění přibývá a psychická porucha může zhoršit tělesné onemocnění a naopak. Onemocnění řada lidí podceňuje a jen minimum duševně nemocných v Česku se léčí, i když léčba může zkvalitnit jejich život.
Většina lidí považuje duševní zdraví za důležité, nicméně při obtížích drtivá část pomoc odbornou nevyhledá, i když ji potřebuje. Vinu má určitě malá informovanost v oblasti duševního zdraví, a především stigmatizace lidí s duševním onemocněním a vlastně i samotné psychiatrie.
Počet lidí trpících nějakou formou psychiatrické nemoci vzrostl mezi lety 2010 a 2020 o 22 %, což je celkem varující statistika. Proč tomu tak je, možná odpoví a pomohou informace.
Právě tomuto tématu se věnuje Národní zdravotnický informační portál, který zpracoval přehled všech dostupných dat do interaktivní infografiky pro snadnější orientaci v této problematice. Rozbor duševních onemocnění v Česku je zveřejněn na Infografika: Duševní onemocnění v Česku | NZIP.
Nějakou formou duševního onemocnění trpí téměř 10 % Čechů, ať už se jedná o úzkostné poruchy, deprese, záchvaty paniky, fobie či nutkavé rituály a myšlenky apod., které mají něco společné. Postiženým značně komplikují život.
Důležité je uvědomit si svoje problémy, a pokud ještě nejsou, zaměřit se na prevenci a nevyhýbat se psychologům či psychiatrům. Duševní onemocnění může zasáhnout každého.
Jaké jsou příznaky a možnosti léčby? Odpovědi je možné nalézt i v článku DUŠEVNÍ ZDRAVÍ V ČESKÉ REPUBLICE | info-zdravi.cz.
Marti, nechci to tu rozepisovat, ale přesně vím, o co jde. Sama jsem si tím prošla a kdo to nepocítil na vlastní kůži, tak nikdy nepochopí. Nejhorší na tom je, že se tomu nelze bránit, ani vyhnout. Je to onemocnění jako každé jiné a je třeba ho léčit a svěřit se odborníkům. Přeji ti krásné podzimní dny.
OdpovědětVymazatJaruško, vím, párkrát jsi se zmínila...
VymazatMarti, je pravda, že tenhle typ diagnózy lidi přiznávají neradi. Asi, že to není viděl - narozdíl od zlomené ruky.
OdpovědětVymazatHezký den
Nemoc jako každá jiná, na první pohled není vidět, o to možná nebezpečnější, když se neléčí...
OdpovědětVymazatMarti, přeji příjemný den v klidu a pohodě. Helena