foto archiv Karel Lojka |
Tenhle příspěvek mám připraven už delší dobu a měl vyjít v pátek 22. prosince. Místo toho jsem bohužel musela dát něco jiného. Tak až dnes.
Jak se tvoří betlémy z mělnických
vystřihovánek
Karla Lojku, mělnického patriota a
fotografa, určitě není třeba představovat. Zabývá se dlouhodobě historií
Mělníka a okolí a proslul mimo jiné svými časosběrnými fotografiemi mizejících
objektů, pořizováním srovnávacích snímků a jejich publikací na sociálních
sítích.
Mezi jeho aktivity patří i sbírka betlémů, a dokonce tvoří
vlastní betlémy. Některé z betlémů Karla Lojky je možné právě teď vidět v Regionálním
muzeu Mělník na výstavě Betlémy letí už osm století. Je jich
zapůjčeno 18 nejrůznějších druhů. Jsou zde k vidění i dva mělnické
betlémy, do kterých byly použity modely mělnických pamětihodností, jejichž
autorem je Martin Klihavec. Jeden je umístěn pod skleněným šturcem a
svatá rodina je umístěna do Pražské brány, druhý je v zasklené skříňce a
betlémská scéna je umístěna do vinného sklepa v podhradí mělnického
chrámu.
„Během let jsem navštívil mnoho výstav betlémů, kde jsem
žasl nad nekonečnou tvořivostí a rozmanitostí tvorby betlémářů z dob
minulých a současných. Docela mně zaujaly betlémy, které jsou umístěny do
reálných míst měst i vesnic. Rozhodl jsem se, že si udělám betlém, který by byl
umístěn do našeho města Mělníka. To znamená vytvořit krajinu a reálné domečky
typické pro Mělník. Inspiroval mě papírový vystřihovací betlém s Mělníkem,
který vytvořila moje kamarádka výtvarnice Aida Legnerová Líhová“, podotýká
k tvorbě betlémů Karel Lojka.
Karel Lojka má ve své sbírce 50 nejrůznějších betlémů,
většinou papírových, vystřihovaných a rozkládacích. Dva nejstarší betlémy
pochází z druhé poloviny 19. století.
„Poprvé jsem se setkal s betlémem ve třech letech u
mojí babičky v Podkrkonoší v roce 1947. Na komodě stál velký betlém
umístěný v biblické krajině s dřevěnými králickými figurkami. Ve
světnici stál na štokrdleti vánoční smrček ozdobený foukanými skleněnými
ozdobami. Když se spustil strojek v podstavci, tak se zazněla melodie
„Narodil se Kristus pán ...“ z hracího strojku a stromek se pomalu otáčel.
Byl jsem jako u vytržení, ten první ohromující dojem si pamatuji dodnes a tam
někde začalo mé budoucí sběratelství. V dospělosti se mně podařilo koupit
od překupníka krásný betlém z konce 19. století, umístěný v zasklené
skříňce, téměř podobný tomu, jaký měla moje babička. Ovšem, byl velice
poničený, některým figurkách chyběly ruce a nohy, polychromie byla opadaná,
krajina zborcená, malované pozadí z větší části chybělo. Naštěstí jsem se
již tehdy vedle hlavní profese věnoval restaurování, tak se mně podařilo po
určitém čase vše zrenovovat, snažil jsem se zachovat tradiční řemeslné postupy.
Jak se mně to podařilo, můžete posoudit na výstavě betlémů v mělnickém
Regionálním muzeu“, vysvětluje Karel Lojka.
K tvorbě betlémů využívá Karel Lojka kopií figurek
z umělé hmoty, které si sám vytvořil podle zakoupené sady miniaturních
stříbrných betlémových figurek.
„Miniaturní figurky svaté rodiny jsem umístil do vlašského
ořechu, jehož část je otevírací. Povedlo se, ale myslím, že své nervy a
trpělivost více zkoušet nebudu. Pak jsem sestavil papírový prostorový betlém do
zaskleného obrázku z ražených reliéfních drobných papírových částí
z konce 19. století, které jsem před časem koupil v antikvariátu.
Nejsložitější je restaurování voskových figurek, trvalo dlouho, než jsem si
práci s voskem osvojil. Aby se nepoškodily, bývají vždy umístěny pod vzduchotěsným
skleněným šturcem (poklopem). Na výstavě je vystaven malý betlém z vosku“,
dodává Karel Lojka.
V muzeu je také k vidění hrací prostorový obraz
pocházející z konce 19. století s novogotickým dekorem, který Karel
Lojka zrestauroval a doplnil porcelánovými postavičkami. Podobné obrazy se daly
koupit na církevních poutích. V obrazu je umístěn hrací válečkový strojek,
který rovněž prošel opravou.
Na závěr ještě příběh jednoho betlému: „Nakonec jsem
zhotovil velký skříňový betlém (který na výstavě není) zasazený do idealizované
podkrkonošské krajiny. Vyrobil jsem reálný dřevěný model roubené chalupy mé
milé babičky v měřítku 1:20, doplnil modelem vesnické barokní kapličky a
modelem brány Dlaskova statku v Přepeřích u Turnova. Na pozadí jsou Trosky
a zámeček Humprecht u Sobotky.
V chalupě je světnice, kterou jsem vybavil miniaturním malovaným
nábytkem, kachlovými kamny, kolovratem. Tak jak jsem si to pamatoval, když tam
žila babička. Pan František Purš mně kdysi věnoval soubor starých dřevěných
betlémových králických figurek, kterými jsem mohl krajinu oživit. Jen s opravou
figurek jsem strávil mnoho času. Svatá rodina spočívá ve světnici nad kolébkou.
Přední stěna chalupy je otevírací, aby bylo vše vidět. Přípravě a realizaci
jsem věnoval několik let, mohl jsem to dělat jen po chvílích. Moje maminka
říkala, Bože, toho já se už nedožiji. Bohužel měla pravdu, dožila se
třiadevadesáti let, betlém jsem dokončil teprve nedávno“.
Použité foto archiv Karla Lojky
Betlémy mám ráda. Babička měla taky pěkný vyřezávaný, kde je mu konec, nevím.
OdpovědětVymazatMarti, hezký sváteční den Vánoc !
Hanka
Marti, doma betlém nemáme a nikdy jsme neměli, ale ráda se na ně chodím dívat na výstavy. Už jsme jich viděly s kamarádkou tady i v cizině hodně. Do Prahy jsem za tím účelem brávala i vnučky. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za vánoční povídání a přeji příjemný sváteční den. Helena
OdpovědětVymazatMarti, hezký článek.
OdpovědětVymazatPřeju hezký poslední sváteční den
Marti, poslouchám koledy a čtu si o betlémech. Tak ve mně pomalu doznívají sváteční dny. Děkuji za článek. Obdivuji zručnost pana Lojky, jak si poradí s každým materiálem.
OdpovědětVymazat