Jiřinku z Neratovic jsem znala osobně, několikrát jsme se setkaly, no letos už jí třešně nedovezu. Moc mi chybí. Naposledy jsme si psaly přes časem s tím, že mi Jiřinka napíše, až jí bude líp. Čekala ji nová léčba. K poslední odpovědi jsem jí přiložila i fotku Sáry, často se na ni ptala. Jsem ráda, že jsem jí poslala i vzkaz od mého muže, který ji také znal.
Měla ráda moje fotky svítání, tak jí je dnes nahoru posílám a přidávám se k Vendy.
Jiřinko, jednou jsi řekla k mé fotce západu, že to vypadá, jako když hoří. Možná bys to řekla i dnes na svítání na 1. máje. Pořád čekám každý den na zprávu od tebe, než si uvědomím, že už mi nenapíšeš. Pořád budu vzpomínat. Mám vystavený dárek od tebe šálek s podšálkem, který mi připomíná tvé laskavé gesto. Koupila jsi mi dárek v Mělníku a nechala jsi ho pro mě v prodejně s porcelánem. Mně si jen napsala zprávu, ať si tam dárek vyzvednu. Už je to několik let a já na to překvapení pořád vzpomínám. Šálek jsem dosud nepoužila, bála jsem se, že jej rozbiju. Teď se z něj stala památka na tebe.
Jiřinko, dnes vzpomínka na tebe a pro tebe.
P.S.
Vzpomínám pořád i na Růženku s panenkami a Slovenku Lauru, jejichž odchody mě hodně zasáhly, i když jsem je neznala osobně. Chybí mi Růženčiny každodenní zprávy, které mi ráno psala.






Krásné fotky posíláš Jiřince, tam do nebe. Taky na ni pořád myslím. Otevřu počítač, jdu na blog a vzpomínka je tady. A jak píšeš i na Růženku a Lauru vzpomínám.
OdpovědětVymazatKlidnou neděli, Marti !
Hanka