příliš mnoho slepiček

Mám ráda vtipné hlášky a vtipné situace a některé stojí opravdu za zaznamenání, i když záleží vždy na úhlu pohledu..U některých hraji hlavní roli. S mojí sestrou bydlíme od sebe daleko, takže se vídáme jen několikrát do roka. Naše setkání vždy však stojí za to. Pravidelně pořádáme alkoholové "turné". Ne, že bychom se nedokázaly bavit i bez toho, ale nám to urychluje mluvené slovo a tolik času nemáme, tak abychom si stihly vše říct. Vše nejde sdělit přes telefon či skype. Chtěla jsem říct, že to urychluje i myšlení, ale to není vždy šťastný účel či cíl našich nočních sezení.Při našem nedávném turné jsme měly jeden večer velmi rychlé myšlení a ještě rychlejší činy.
Panebože, naše máma bude mít narozeniny. Můj nápad se rychle ujal a tak honem objednat kýžený dárek. Obě jsme nadšené a jen chrlíme nápady. Vzpomenu si při vyčítavé poznámce mé sestry, ty vůbec nenosíš ten deštník, co jsem Ti dala, že jsem zapomněla objednat nějaké zboží do našeho eshopu. Musím to udělat okamžitě. Dále popíjíme šampaňské a víno do pozdního večera naprosto bez výčitek a spokojené, kolik práce jsme při tom ještě vykonaly..
Ráno jsme opět čilé, ale s hrůzou, než bude turné pokračovat, jdeme kontrolovat, co jsme večer napáchaly. No, dárek pro mámu se nám líbí, nic se rušit nebude, zboží do našeho eshopu jsme neobjednaly na fakturu firmy, ale jako osobní objednávku, což je trochu problém. Tak rychle napravuji včera zadané. A ještě přemýšlíme, co vše jsme kde objednali. Vím, jak to vždy dopadá. Minule jsme při takové párty nakoupily spoustu zbytečných keramických slepiček jako dekoraci k velikonocům.Jé, podívej, jakou jsem si koupila hezkou slepičku, dí ségra a obě ovíněny se rychle rozhodujeme, tedy já za podpory ségry. Jé to mi kup taky, né počkej..., slepička do každé domácnosti, no hele kup jich aspoň pět. Nutno podotknout, už jsem o tom před časem psala v příspěvku Velká noc, že Velikonoce nesnáším, takže nakoupit velikonoční dekorace v mém případě je fakt úlet. Notabene, když jsem je ještě nakoupila pro celou rodinu, což vůbec není mým zvykem a všechny překvapené obličeje obdarovaných byly velmi čitelné, zda mě náhodou není nutné zbavit svéprávnosti apod.. Když volá moje dcera, která původně měla být na turné s námi a my jí sdělujeme, jak si užíváme, hned hlásí: panebože, obě odevzdejte kreditky, počítače a telefony a pak si teprve otevřete další láhev :-) Víte, jak to dopadlo minule. Všude samé slepice.
Některé hlášky mi připadají vtipné, když se mě netýkají. Když se před pár dny vrátila moje druhá dcera z Ameriky, popisovala mi s velkým smíchem situaci, při které bych já opustila letadlo. Už byli připraveni na vzlétnutí, už byli na runway připraveni ke startu, když najednou pilot hlásí, že je trochu malý problém, který je nutné vyřešit, tedy opravit.Prý snad nějaká porouchaná pumpa. Dobře, že nevím, jak moc důležitá je tato věc. Letadlo se tedy opět vrací po zemi ke gatu a cesta zpět spolu s opravou trvá zhruba dvě hodiny, při kterých jsou cestující po celou dobu v letadle. Po té se ozve opět pilot a s americkým úsměvem sděluje, již jsme to "nějak" opravili a za chvíli odlétáme, jen nám zbývá ještě nějaké papírování :-) Říká to s takovým nadšením, že mu osazenstvo letadla zatleská. Moje dcera mi se smíchem však podotkne, sdělil to tak, že jsem si představila, že budou vymalovávat omalovánky či skládat origami a oprava se konala tak, že někde něco slepovali vteřinovým lepidlem nebo co....
No panebože, já bych s nimi asi už letět nechtěla. Nicméně vyprávění jsem se smála taky, vždyť dcera dolétla v pořádku.
Těším se na další turné se ségrou, sice po našem setkání sto let tráva neroste, slepiček je plný dům, zrodí se nějaký dobrý nápad na drobné úpravy našeho obydlí, kvůli kterým je nutné obrátit celý dům na jih, stačí jedna drobnost a je nutné měnit všechny pokoje :-), ale je to úžasné vyčištění hlavy, ze kterého obě žijeme do dalšího setkání a některým úletům, kterým rozumíme většinou jen my, se smějeme léta.