trochu umění versus recept na paštiku

Jak jsem slíbila, představím pár dárků, které Ježíšek nadělil. Třeba jako tipy na nákupy či jen tak.

Jo a taky inovovaný recept na paštiku pro Stáňu.

Dárky už pro nás dospělé nejsou tak důležité, důležité je, že společně to rozdávání a rozbalování prožíváme a nejvíc prožíváme děti.

Celá rodina měla radost z dárku pro děti.

O Albi tužce a mluvící knize jsem už psala. Nejdřív si s ní pohrály děti. Nedostaly jen jednu mluvící knihu, ale celkem asi čtyři, a pak se střídali všichni dospělí a moc jsme se u tohoto nasmáli. Možná napíšeme Ježíškovi o Albi tužku do každé rodiny.

Další dárek, který chci přestavit, vysvětlí vlastně nadpis dnešního příspěvku.

O kabelce s designem známé výtvarnice a malířky Dušany Rapošová jsem snila už snad rok. Rozmluvila jsem si ji kvůli ceně, a protože kabelek mám dost a novou nepotřebuji. 
Jen jsem se do ní zamilovala.

Letos se mi počet mojí sbírky kabelek podstatně zúžil, některé jsem již vyřadila, ale pořád žádnou nepotřebuji.

Můj muž mě neustále testoval, co si přeji k vánocům a já jsem odpovídala, že nic nepotřebuji, že se těším na setkání se všemi blízkými.

A začátkem listopadu opět na mě jukla. Ne tedy přímo tato, ale jiná a já se nechala zase oslnit. Nakonec jsme vybírali Dušinku z několika variant společně s mužem 
a po živé debatě jsme se rozhodli pro tuto viz foto. 
Není to jen kabelka, je to výtvarné umění a to mám moc ráda.

Kabelku jsme objednali včas, docela dlouho se na ni čeká, ale já ji naživo viděla opravdu až pod stromečkem.

A od té doby se kochám a těším se, až ji vezmu ven a provětrám.

Jak jsem psala o tom těžkém dárku pro mého muže, vybírala jsem jej na webu s poetickým názvem pivní klenoty a jako poradce jsem si vybrala svého syna, které dokázal lépe vybrat než já a jako obal jsem si zvolila dřevěný krásný nosič. Pro pivaře je tady spoustu zajímavých dárků.

Já jsem tedy nestihla včas vyfotit, tak jsou na fotce i prázdné lahve.

Ovšem největší překvapení pro mého muže byl dárek od dětí - chytrý telefon do extrémních podmínek. Telefon do garáže, na stavbu apod. se spoustou vychytávek právě pro milovníka techniky a vlastníka tohoto druhu inteligence. Já si nechám svůj vintage, i když není tak starý, mám ho tři roky. Není dotykový a nevadí mi, i když možná budu poslední na této planetě, dotykový nechci.

Krásný designový mlýnek na kávu pro nás oba obdivuji velmi já. A ještě má příběh. Mami, já jsem vybíral z mnoha mlýnků a opět jsem vybral ten, který mám já :-) Do naší tajné debaty vstoupila Lolinka a hlásí, jé ten máme taky. No, vždyť to říkám - stejný mlýnek do každé rodiny.

K tomu dva velké pytle brazilské a argentinské kávy přímo z pražírny, kde si odnášíte ještě teplá čerstvě upražená zrna.

Z dalších mnoha dárků ještě zmíním společenskou hru, těším se, že si ji zahrajeme na Silvestra a koukám, že Albi bez mého přičinění se stane naší rodinnou firmou.

A nakonec přidávám svůj inovovaný recept na paštiku na přání Stáni.

Jak jsem psala, prý jsem ji dovedla k dokonalosti a můj bratr ji přirovnal k té, co měl k večeři v Paříži. No asi trochu přehání, ale vzhledem k tomu, že ji chválili všichni, je zřejmě téměř dokonalá. Je pravda, že mě taková pochvala těší, ale zároveň i děsí, páč je dost zavazující. 

Co když se mi příště už tak nepovede.

Recept:

Na vánoční paštiku jsem použila víc než půl kila drůbežích jater, vyjde to na čtyři skleničky.

Do wok pánve jsem dala zpěnit nakrájenou cibuli na oleji, po chvíli jsem přidala špek, už jsem zkoušela anglickou slaninu, ale špek je lepší, má výraznější aroma. Nechala jsem jej trochu opéct a přidala játra nakrájená na kousky. Vše jsem chvíli restovala a po té přidala tymián a pepř a nechala opékat bez přikrytí poklicí, aby se játra nedusila. Zkoušela jsem, zda jsou již hotová vevnitř a teprve po té jsem přidala sůl a zalila sklenkou kvalitního růžového vína. Už jsem dávala i bílé, ale růžové je prostě lepší. Nechala jsem odpařit alkohol a vypnula. Po vychladnutí jsem vše mixovala do hladka,

 přidala jsem máslo, jen tak od oka, nejsem schopná říct kolik a po té ještě moji specialitu :-) bílý jogurt holandského typu, kterou jsem poprvé přidala z nouze, ale nyní již je součástí receptu. Tentokrát jsem jogurtu přidala již o něco víc, aby se paštika naředila a nebyla tuhá, ale zase vše od oka. Ochutnala jsem, jogurt zjemní výraznou chuť jater a vznikne něco dobrého. 
Ve skleničkách jsem paštiku zalila přepuštěným máslem.

Většinou ji nezavařuji, páč ztrácí na chuti a stejně, když ji otevřete, stejně ji musíte sníst brzy. Mám vyzkoušeno, že otevřená vydrží v lednici a chutná skvěle pořád zhruba deset dní.

Tak snad jsem na nic nezapomněla.