ranní střípky

Dnes jen tak. Letem světem.

Ráno jsem měla čas, tak jsem si fotila, co mi padlo do oka.

Vlastně příspěvek sem dávám, abych nepřerušila kontakt s vámi, se kterými jsem ve spojení. 

Zjistila jsem, že je to pro mě dost důležité.

Už bych si sice možná i našla čas na psaní blogu, ale v hlavě je prázdno. 
Tak fotím jen tak. Kousek zahrady.

Kdo mě čtete delší dobu, víte, že nesnáším kýče. Trpaslík na zahradě je oprus. 

Ale tenhle trpaslík cestovatel má silný příběh, takže už k nám patří. 

Zdevastovaný, polámaný, ale už náš. Někde na blogu jsem o něm psala.

Tulipány ve vázách, které mi trhá můj muž venku před domem, kde nám kvetou taky. Na zahradě se nám trhat nechtějí. Není jich tam zase takový lán, abychom si nevšimli, že tam chybí.

Takže ve váze tentokrát nejsou tulipány z Lidlu jako obvykle. 

Na grafiku, o které jsem psala v předminulém příspěvku už koupil můj muž rám, aby se nekroutila. Je zatím opřena o stěnu v obýváku. Teď nemám moc myšlenky na hledání značky, na které bude trvale.

Krásně kvete hruška. První rok po zasazení měla tři velké hrušky, vloni vůbec ani jedna cvrklá. Letos uvidíme, jestli to zase není jen kamufláž. Tak musím fotit, aby z ní byl nějaký užitek. Kochání květy.

Tyhle mušle sem dávám, protože je dcera už doma a nehrozí tedy obvinění málem z trestného činu. Asi víte, že ze zahraničí se nesmí vyvážet pod pohrůžkou velké pokuty žádné přírodní bohatství, byť by to byla malá mušlička či kamínek. Naše dcera riskovala a přivezla z Kuby tyto krásné mušle. 

Zatím jsou bez ladu a skladu na studni.

A naposledy moje nejmilejší květinka. Sice pohyblivá, ale od jara do podzimu na zahradu patří. Je ještě brzo ráno, tak se trochu choulí zimou. Za chvíli, až to začne hřát, se někde vyvalí.

Pěkný pátek všem.