došel nám čas aneb nekonečné turné

"Jestli se domníváš, že celý svět je špatný,

pak si uvědom,

že se skládá i z lidí, kteří jsou jako ty." 

Mahátma Gándhí

Problémy pokračují. Kniha mojí kamarádky Báry i nadále putuje po vlastech českých. 

Už je z toho turné. Fakt nám už dochází čas.

Ve čtvrtek jsem sice knihu dostala jako dárek, ale podržte se. 
Autorka ji koupila pro mě v knihkupectví, protože knihy z Karlových Varů pořád nedorazily.
Tak už jsem si knihu ošahala, přivoněla, přečetla krásné věnování, přečetla prolog a tím na dlouhou dobu končím. Pořád nemohu knihy číst. Objednala jsem si u Báry povídky, ty bych už zvládla, ale odpověď zněla dost nekompromisně: 
ty neumím!
Bára kvůli mě začíná uvažovat o audio knize, jelikož můj muž odmítl předčítání každý večer. 
Ostatně dětem taky raději pohádky vyprávěl než četl.
Než jsem tenhle příspěvek dopsala, knihy mezitím přišly.

Po týdnu od autogramiády bez podpisu volali z recepce hotelu v KV, že knihy jsou konečně tam a že jí je pošlou, když zaplatí poštovné bratru 250 korun. Knih je třicet kusů. 

Já vím, je to paradox a autorce se knihy teda dost prodraží dřív, než dostane nějaký honorář. 

Kniha Došel nám čas je na pultech od 28. června a 19. července konečně doputovala k autorce. Možná, kdybychom jeli 28. července přímo do tiskárny, knihy by byly, tam kde měly být. 

Ale já nemám ráda slovo kdyby.

Takhle putovaly z Prahy do Karlových Varů, po Varech putovaly několik dní, než dorazily na místo určení v recepci, které ovšem už týden mělo prošlou lhůtu a nakonec nabraly zpátečku a ve čtvrtek kolem oběda dorazily do Jeviněvsi, což původně nebyl vůbec jejich cíl. 
Téměř po měsíci drží Bára konečně svoji vlastní knihu v rukou. 
Všichni její známi už ji vlastní dávno.
Hezkou slunečnou neděli. Tedy u nás svítí slunce.