autogramiáda bez podpisů

V některých rodinách se stávají věci, které nejsou úplně běžné. Různé divné příhody při cestování, nezvyklé objektivní příčiny nezdarů, které nelze ovlivnit, zapomenuté plavky při cestě do zahraničí, spláchnuté mobily, malé i velké průšvihy. To je přesně naše rodina.

O té psát ale dnes nechci.

Velmi podobné to je i v rodině mojí kamarádky Báry. Na dovolené zjistí, že děti sbalila třikrát, ale pro sebe nemá nic. Omlouvá ji to, že balí tři děti.

Bára je všestranná osoba, už jsem tady o ní psala. Nevím, v jakém pořadí jmenovat, ale je to matka, šéfredaktorka, farmářka a v neposlední řadě spisovatelka. A už dost známá spisovatelka, takže si děláme srandu s mým mužem, jestli jí nezačneme vykat.

Minulý čtvrtek jí vyšla třetí kniha, ještě teplá z tiskárny. 
Na trailer se můžete podívat na začátku příspěvku.

Bára byla v pondělí pozvána do Karlových Varů v rámci filmového festivalu na besedu o knize a i jako protagonistka staršího televizního pořadu České televize Cesta ze dna. 
Naštěstí to neměla být jen autogramiáda.

Když jsme řešily knihy při naší pravidelné společné snídani, aby se to do pondělí stihlo, říkaly jsme si, že se musí poslat rovnou do KV. 
A tak se také stalo. Bára si nevzala s sebou ani jednu ze dvou svých knih, které už vyšly. Proč taky? Má doma jen po jednom výtisku a jsou k dostání ve všech možných knihkupectvích. 
Ostatně v to pondělí už byla na pultech i ta právě upečená.

Bára v pondělí dopoledne dorazí na recepci hotelu a knihy nikde. Nepomohlo ani žádné telefonování na všechny strany. Z nakladatelství odešly, na PPL sdělili, že je předali paní na recepci. Po telefonátu paní recepční se Bára dozvěděla, že ano přijala balík od PPL, ale knihy to rozhodně nebyly. Šampony pro kadeřnice na festivalu. Pak už se knihy nedaly najít nikde.

Bára ale vše zvládla bravurně. Odpovídala na otázky, nakonec o blackoutu mluví, co ji znám, tak bylo logické, že napsala knihu právě o tom. 
Ona je na něj i připravena, takže odpovídat na vše pro ni nebyl problém. Mně často klade dotaz, co budu dělat, když nejsem připravena. No, co bych asi dělala?! Přijedu k tobě na farmu.

A na besedě ji ani nezaskočil dotaz, kde jsou její knihy.
No někde tady v Karlových Varech jsou, jen nevím, kde.
A tak se pravděpodobně poprvé v historii uskutečnila autogramiáda knihy bez knih.

Kniha se jmenuje Došel nám čas. Četla jsem jednu kapitolu, když se vymýšlel název knihy.
Tady jsem nafotila dvě její předchozí knihy a při listování jsem objevila krásné věnování, na které už jsem zapomněla. Knihu jsem dostala zrovna, když jsem se rozhodla ukončit práci v redakci.