opovrhování etiketou?

aneb když je laskavé gesto označováno téměř za útok. Na tohle téma jsem narazila náhodou a musela jsem se jím zabývat. Takové chování neznám a nikdy jsem se s tím nesetkala. Bylo to pro mě překvapení a nechápu, proč vadí laskavost. Vše ostatní je v článku.

Ať je váš dnešní den plný laskavosti.

Opravdu ženám vadí chování mužů podle etikety?

Marta Dušková

Když mi cizí muž otevře dveře, pomůže do kabátu, beru to jako projev pozornosti a úcty. Kytky dostávám jen tak bez důvodu a mám z nich radost, nakonec k tomu jsou určeny, ne? 

Překvapilo mě, že některým ženám gentlemanské chování mužů vadí a vnímají to jako podceňování žen a snižování jejich vlastních schopností se o sebe postarat. Místo poděkování se proti takovým gestům ohrazují. Pro mě překvapivý názor zazněl v článku viz odkaz, který asi vysvětluje vše: „V momentě, kdy mi kluk otevírá dveře nebo mi chce oblíkat bundu, dává najevo, že potřebuju jeho pomoc, že jsem tak neschopná, že se ani neumím obléknout a vejít do dveří. Na tohle nehraju.“ Tak to já na tohle „hraju“ ráda.

Mám dojem, že dnes je trend rozebírat pořád naprosto nepodstatné věci, rozpitvávat nedůležité maličkosti a řešit naprosté nesmysly. Zrovna tento nový trend mi připadá jako naprosté potlačování slušného chování, slušných gest, které jsou zdvořilé a nic jiného neznamenají. Když žena odmítne takové základy slušnosti, musí naprosto otrávit muže, který příště už nic tak zdvořilého neudělá. A myslet si, že to muž dělá s úmyslem nás ponížit, je hloupost. Ale já už jsem ledacos prožila a třeba proto mám lepší srovnání pro věci důležité a nedůležité. A myslím si, že tahle malá gesta slušnosti nás na chvíli spojí, přinutí k úsměvu, což už dnes vůbec není běžné. Nechápu, proč mají ženy potřebu v takovéto marginální záležitosti dokazovat, že jsou silné a soběstačné stejně jako muži a nepotřebují s ničím pomáhat. Tady se zaměňuje zdvořilost, slušnost a úcta za gesto pomoci. Ne, nejsem silná jako muž a ani bych nechtěla. Tady fakt nepotřebuju dokazovat, že se mužům vyrovnám a neslušně odmítnout projev pozornosti. Jsou jiné oblasti, kde mohu dokázat nebo jsem dokazovala, že se mužům vyrovnám a dokázala jsem například řídit podřízené stejně nebo lépe než muž. To je jen jeden z příkladů, každého jistě napadne spoustu dalších.

Bylo naprosto běžné, že mi můj nadřízený podržel dveře a dal mi ve dveřích přednost a já mu s úsměvem poděkovala. A jednalo se o muže o generaci mladšího, než jsem já. Zdvořilé chování nesouvisí s věkem. Mnoho žen si ztěžuje, že jsou muži málo galantní. Pokud je ale zkušenost mužů taková, jak popisuji a gesto je nezdvořile odmítnuto, nelze se jim divit. Nakonec se dostanou do fáze, že nevědí, co mají dělat a snaží se v sobě vžitý zvyk být galantní potlačit.

Jako příklad vyjádření mladého muže: „Jedné holce jsem donesl na první schůzku kytku a chtěl jsem jí v kavárně odebrat kabát. Dívala se na mě jako na kreténa, kytku mrskla do tašky a kabát si nechala na sobě. Tak jsem pak příště nevěděl, jestli to dělat stejně nebo ne. Myslím jako u druhé holky. Ale ta naopak vypadala, že jí kytka udělala radost.“

Vyjádření odborníka Daniela Šmída, který přednáší etiketu a napsal na toto téma několik knih: „Představte si situaci: žena jde ke dveřím. Ruce plné tašek, kabelka přes rameno. Muž před ní se otočí, uchopí kliku, otevře a čeká: „Až po vás, prosím.“ Její reakce může být neznatelný úklon hlavy a krátké: „Děkuji,“ nebo (a to se stává překvapivě stále častěji) lehce opovržlivý úsměv a věta „To fakt nemusíte“. Jeho vzkaz ženám: „Někdo věnoval pozornost vaší přítomnosti. Otevřel dveře, pomohl do kabátu, uvolnil místo. Ne proto, že věří, že bez jeho pomoci nepřežijete, ale proto, že v té chvíli myslel na vás. Je to galantní gesto jako výraz pozornosti. Neznamená, že jako žena jste neschopná.“ Přesně takhle to chápu já, jen expert to lépe vyjádřil. Některé ženy dávají v takové situaci najevo nelibost, jiné mlčí. Daniel Šmíd mlčení označuje za tichou sabotáž a vysvětluje: „Žena přijme gesto za naprostého mlčení, bez jakékoliv reakce. I to je přešlap. Ve společnosti je mlčení často vnímáno jako přehlížení, nikoliv jako emancipace.“ Moje poděkování a úsměv vylepší den nejen mně, ale i gentlemanovi a oba máme pocit, že svět je ještě v pořádku a stačí tak málo.

Na závěr ještě jeden názor Daniela Šmída, který mluví za vše: „Galantní gesto je dar pozornosti. A jako každý dar si zaslouží přijetí s vděčností. Případně laskavé odmítnutí. Nikoli s komentářem, který sice neprozradí váš postoj k rovnosti pohlaví, ale prozradí něco jiného: že nedáváte prostor zdvořilosti druhého.“

Dokazování emancipace či rovnost pohlaví je tady naprosto zbytečné a místo nějakého dokazování dokážete jen svoji nezdvořilost a já doufám, že je to spíše výjimka. Nebo ne? U nás v rodině se tohle vůbec neřeší, bere se to automaticky, bez přemýšlení a rozebírání. Prostě to neznamená nic jiného, než co to znamenat má.

Neotevírejte mi dveře, pane! Chovat se podle etikety je někdy těžké | i60.cz

kvetoucí hruška a malé třešničky

Hruška už pár dní nekvete, takže tyhle fotky už jsou minulostí. Nějak nestíhám dávat včas aktuální fotky. Čekala jsem, až pořádně rozkvete a ani jsem si nevšimla, jakou chvíli její kvetení trvalo a včera jsem si teprve všimla, že je bez květů. Byla jsem ráda, že jsem ji stačila zachytit na fotkách.

Dnes opět malé nahlédnutí do naší zahrady. Teď je zahradní téma u mě časté jako každý rok.

Mějte pohodový den.

větrník za našimi humny?

Dnes téma, kterému jsem se doposud při psaní vyhýbala. Ráda píšu o tématech, kterým dobře rozumím nebo na které mám nějaký názor či potřebu se vyjádřit. Teď je to především politika. Co se děje kolem nás, mě zajímalo vždycky, ale dřív jsem neměla potřebu o tom psát. Akceleračním zónám, tedy tomu tématu jsem se donedávna vyhýbala a nechtělo se mi ani se více vzdělávat v tomto oboru. Co mě donutilo ke změně, jsem napsala v článku. V ochranném pásmu Národní kulturní památky Říp budou stát zřejmě větrníky. 

Mějte klidný den.

P.S. Pokud budete chtít znát zdroje, ze kterým jsem čerpala, najdete je u mého článku  a teprve teď jsem si všimla, že jsem jej psala na 1. máje. Nebyl to úmysl, jen mi to tak vyšlo.

Pod Řípem se budou stavět větrníky? Akcelerační zóna za našimi humny

Marta Dušková

Při návratu domů z jakékoliv strany na nás vykoukne Říp, dominanta, která nejde přehlédnout. Pro nás je to takový maják, už víme, že jsme skoro doma. 

Zajímám se o politiku a píšu o ní. Některým tématům moc nerozumím, tak se jim vyhýbám. Díky mému muži už studuju i téma akceleračních zón, kterým jsem se dosud s úspěchem vyhnula. „Víš, že budeme mít u nás za humny taky akcelerační zónu? Viděl jsem mapu“. Možná pohled na Říp budu mít i s překážkami. Už i nyní jsou v blízkosti vidět komíny mělnické elektrárny, stát zde určil strategické místo pro těžbu štěrkopísku a v blízkosti výhledově vznikne spalovna. A nyní tedy v blízkosti vesnice ještě větrné elektrárny, proti kterým se bouří většina regionů, kde jsou akcelerační zóny plánovány.

Je bezesporu, že větrné elektrárny naruší ráz krajiny, plaší zvířata a způsobují hluk. Nechci polemizovat o užitečnosti akceleračních zón. Zřizují se na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, tak snad odborníci vědí, co činí. Ne o každém rozhodnutí EU se to dá říct, ale tady nejsem natolik erudovaná, abych se k tomu mohla vyjádřit. Amatérů, co vědí všechno, je v tomto státě dost. Nelíbí se mi, že takové velké a hlučné monstrum vznikne tak blízko našich obydlí a možná změní i kvalitu našeho života.

Mýty a fakty se ve svém dokumentu zabývá ČEZ, který uvádí, že elektrárny jsou zasazovány do krajiny s ohledem na obyvatele a přírodu: „Myslíme na jejich zasazení do okolní krajiny již při projektování. Od začátku vedeme jednání s obcí a definujeme nejvhodnější lokality s ohledem na život v obci a její případný rozvoj. Každý záměr na instalaci VTE je přísně posuzován také z hlediska jejího vlivu na přírodu, zejména tzv. ornitofaunu, tedy ptáky a netopýry. Výsledky těchto zjištění mohou významně ovlivnit podobu projektu tak, aby jeho vliv na živočichy byl minimální“. To zní celkem zodpovědně, je otázka, zda se k tomu bude takto i přistupovat.

V dubnu zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Předpokládám, že je to mapa zatím jen orientační. Jde o 94 oblastí, o 16 méně oproti původnímu plánu a podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost. Snad to není zase jen planý slib, který současná vláda jako spoustu dalších slibů a vyjádření nedodrží. Doufám tedy, že mapa neznamená hned rychlou výstavbu, ale je to jen nástřel v souvislosti se získáním dotací od Evropské unie právě na akcelerační zóny. Připomínky budou moci kraje, obce i veřejnost uplatnit do 1. června včetně. Na veřejném projednání zástupců vlády 15. května budou představeny všechny konkrétní lokality. Termín připomínek se mi tedy zdá dost šibeniční. V dubnu jsme se teprve dozvěděli, že u nás v Cítově bude něco stát. Ještě jsme si to nedokázali ani pořádně uvědomit.

K záměru se vyjádřil pro Seznam.cz i náš starosta Pavel Gerberg: „Nevím, čím jsme si to zasloužili, ale poslední kroky jakékoliv vlády jsou prezentovány o nás bez nás“. Podle starosty Gerberga chce ale obec argumentovat třeba narušením krajinného rázu krajiny pod Řípem. „Elektrárna Mělník se přestavuje, několik komínů půjde dolů. Byli jsme tak rádi, že se krajinný ráz zlepší, a z druhé strany kopce nám do budoucna mají vyrůst větrné elektrárny, sloupy a lopatky… to není něco, co by náš občan chtěl slyšet.“ Starosta bude také požadovat záruky, že občany nebude nijak rušit hluk z elektrárny, nebo že budou případně stát v dostatečné vzdálenosti od zástavby. Míní také, že oblast není zvláště větrná. S argumenty starosty lze jen souhlasit a já doufám, že i do budoucna budeme spát snad bez hluku.

první májové červánky pro Jiřinku

Jiřinku z Neratovic jsem znala osobně, několikrát jsme se setkaly, no letos už jí třešně nedovezu. Moc mi chybí. Naposledy jsme si psaly přes časem s tím, že mi Jiřinka napíše, až jí bude líp. Čekala ji nová léčba. K poslední odpovědi jsem jí přiložila i fotku Sáry, často se na ni ptala. Jsem ráda, že jsem jí poslala i vzkaz od mého muže, který ji také znal. 

Měla ráda moje fotky svítání, tak jí je dnes nahoru posílám a přidávám se k Vendy. 

Jiřinko, jednou jsi řekla k mé fotce západu, že to vypadá, jako když hoří. Možná bys to řekla i dnes na svítání na 1. máje. Pořád čekám každý den na zprávu od tebe, než si uvědomím, že už mi nenapíšeš. Pořád budu vzpomínat. Mám vystavený dárek od tebe šálek s podšálkem, který mi připomíná tvé laskavé gesto. Koupila jsi mi dárek v Mělníku a nechala jsi ho pro mě v prodejně s porcelánem. Mně si jen napsala zprávu, ať si tam dárek vyzvednu. Už je to několik let a já na to překvapení pořád vzpomínám. Šálek jsem dosud nepoužila, bála jsem se, že jej rozbiju. Teď se z něj stala památka na tebe.

Jiřinko, dnes vzpomínka na tebe a pro tebe.

P.S.

Vzpomínám pořád i na Růženku s panenkami a Slovenku Lauru, jejichž odchody mě hodně zasáhly, i když jsem je neznala osobně. Chybí mi Růženčiny každodenní zprávy, které mi ráno psala. 

růžová alej

Tak letos v neděli se mi to povedlo cestou do Prahy a z Prahy. Vloni jsem kvetoucí alej prošvihla. 

Touto cestou jezdíme jen do Prahy za dětmi, jinak jezdíme přes Mělník a přes centrum a vloni to prostě v době kvetení nevyšlo. 

Alej máme přímo za humny, ale vloni jsem si nevzpomněla. Letos jsem si alej užila celou. 

Růžová na mě působí pozitivně.

Mějte dneska hezký den a třeba růžový.

motýlí hotel

Tak ještě jeden domeček pro motýly a musím přiznat, že malování s těmi speciálními barvami byl fakt oprus. A to jsem ještě ke všemu zvyklá malovat. Špatně se s nimi malovalo a s výsledkem nejsem moc spokojená, i když mému muži se to moc líbí. Původně jsem si myslela, že to nechám na dětech, no ještě že jsem to neudělala. Ti by se chudáci nadřeli. Domeček ještě není na značce, ještě chybí větvičky.

Nakoupila jsem opět na Mega knihy, kde se objevil domeček jako novinka.

Pěknou neděli všem. My cestujeme do Prahy za dětmi, tak pěkná neděle bude.

nabízíme pronájem

pro broučky a motýly. Udělali jsme si radost a koupili hmyzí domek, těch je na netu všude hodně, ale motýlí jsem hledala hůř. Tak doufám, že budou domečky využity a nájemníci přiběhnou a přiletí. Už je motýly víc vidět i na naší zahradě, trochu se vracejí. Hmyzí domečky najdete na webu Mega knihy a přibyl tam i hezký motýlí hotel, který jsem si objednala ještě dodatečně, mají ho tam teď jako novinku a je na cestě. Motýlí domeček, který je na fotce jsem zakoupila tady. Do domečku pro motýly je třeba dát malé větvičky pro větší pohodlí motýlů.

Pěkný den.