pátek 12. července 2024

náhrdelníky a zlatý déšť


Možná vám to přijde jako divné spojení, ale vysvětlím. Posledních asi pět let jsme se málo věnovali keři, který nám roste na zahradě u vchodu. Stříhal se málo, už na jaře zasahoval na okno obýváku a už se téměř nedalo projít dál k domu. K narozeninám jsem mému muži koupila elektrické nůžky, který si přál, a tak můj muž je hned vyzkoušel na zlatém dešti. Keř už byl chaos, propletené větve, tak metr od země už holé, tak bylo zapotřebí udělat radikální řez, a tak šel pryč celý, ale už začíná obrůstat. 
Teď se dostanu k těm náhrdelníkům. Můj muž zjistil, že odřezané větve jsou duté a přinesl mi dokonce na rychlo vytvořený náramek, s tím, jestli nechci s dětmi tvořit náhrdelníky. No rozhodně, to je úžasné, ty větve schovej viz fotky níže..
A tak se při prázdninovém pobytu vnoučat tvořilo. Jeden den výlet, druhý den doma tvoření. Tak dnes výstavka tvorby dětí. Lola vytvořila náhrdelník i pro maminku a maminka už ho nosí. Další náhrdelník vytvořila pro svou sestřenici k 15. narozeninám, Alan jí vyřezal ze zlatého deště broučka s kouskem jablka a další výtvory si vytvořily pro sebe. Byla s tím docela práce, nakonec některé namalovaly akrylovými barvami a výsledek posuďte sami. Mně se teda líbily všechny.
Tak to byl náš další úžasný prázdninový den.
Mějte pěkný pátek.









středa 10. července 2024

výlet za loutkami


aneb povídání o marionetách. Náš další prázdninový výlet s dětmi. O muzeu Staré krásnosti jsem už tady psala, děti tam byly poprvé. Bylo zavřeno a my byli v muzeu sami po domluvě, my s mužem jsme tedy byli ve Starých krásnostech již podruhé, a paní majitelka pochválila děti, že jsou moc zvídavé a že ji baví jim o všem povídat a vyprávět. Všechny děti takové nejsou. A protože čteme zrovna pohádky od Jitky Hrdličkové, které jsou postavené na skutečnosti a fotografie jsou tam právě z muzea, tak byly děti provedeny právě po těch pohádkách, tedy loutkách. Pohádky jsem četla celý týden, ještě je nemáme dočtené, a moc nás všechny bavili, jsou opravdu krásné. Těšili jsme se každý večer, až budeme číst. Knihu už jsem tady trochu představila a možná se k ní ještě vrátím.
Fotografií je hodně, tak na blog dávám jen výběr vlastně jen výstavu marionet. Další fotografie, pokud máte zájem, si můžete prohlédnout u článku.
Mějte hezký den.




Výstava marionet je otevřena i v sobotu 13. července
Marta Dušková

Muzeum Staré krásnosti ve Velkém Újezdě pořádalo v sobotu 6. července výstavu Loutky starý Kotoučový – výstava marionet.  Jedná se o muzejní loutkový soubor marionet. S tímto souborem loutek se hraje i divadlo nejen pro děti. Výstava je prodloužena a je možné ji shlédnout ještě v sobotu 13. července v otvírací době muzea od 10.00 do 16.00 hodin.

Majitelka muzea Jitka Hrdličková o výstavě vypravuje: „Na naší výstavě Loutky starý kotoučový je celkově 38 loutek. Ono je někdy těžké počítat, Kašpárek se nám schová a já ho nedopočítám. Jsou to dřevěné loutky, 40 cm velké marionety, které jsou voděny pomocí drátů a vyrábí je řezbář Václav Krčál, a dělá je i se svou paní s Marcelou Krčálovou, která je i obléká. Aby král měl krásné šaty, to je její práce. My jsme se rozhodli u nás v muzeu věnovat výstavu právě loutkám vyrobeným v této dílně. Loutky jsou poschovávané po muzeu, mají různá stanoviště, jak třeba k sobě patří v nějaké pohádce, návštěvníci je hledají a pak si o nich mohou přečíst pár slov“.

Ty loutky si necháváte dělat na zakázku?„Ano, na zakázku. Vždycky. Začali jsme s Kašpárkem, a pak každý správný loutkový soubor musí mít princeznu, prince, krále, draka, pak jsme k tomu přidali černokněžníka. Taky jsem si říkala, že pro nejmenší děti je taková hezká pohádka O pejskovi a kočičce, tak jsme si pořídili pejska a kočičku. Nesmí taky chybět zlý pes, ale já jsem ráda, když vždycky všechno dobře dopadne, tak nakonec ten zlý pes slíbí, že už to neudělá a pejsek s kočičkou se s ním skamarádí. Je to taková odchylka od Čapka. Akorát v pohádce Jak si Anděl Karel chtěl vzít dovolenou, tak máme jednu zlou postavu hostinského Podemíru a ten ukradne malé Helence štěňátko. Za to je potrestaný a čert ho odnese do pekla. A já, když jezdím s divadlem do školek, tak dětem dávám vybrat, jak ten konec pohádky má vypadat, jestli má hostinský v pekle zůstat. Musím říct, že zatím všechny děti odhlasovaly, že v tom pekle má zůstat“.

To je hezké. Při našem minulém setkání jste mi říkala, že se teď pro vás vyrábí nové loutky.

"Teď se vyrábí pro Staré pověsti české, které chci hrát jako představení, musím jej teprve napsat, loutka kněžny Libuše, ta už je hotová, loutky Golem a rabín Löw se zatím tvoří".


V muzeu Staré krásnosti v době prohlídek běží již druhý rok i soutěž pro děti, které hledají po celém muzeu cestu k pokladu a mohou se těšit i na odměnu.

V muzeu je kromě prohlídkového okruhu Staré krásnosti ještě okruh s názvem Krásné pohádkovosti, který je určen pro nejmenší a také pro milovníky pohádek. A kdo se nebojí, může navštívit i strašidelný sklep.

Do Starých krásností je možné nahlédnout prostřednictvím již zveřejněného článku

pondělí 8. července 2024

výlet do pravěku


O Historyparku už byl na blogu příspěvek několikrát, byli jsme tam s vnoučaty už potřetí. Letos to byl náš první prázdninový výlet. Moc jsme si to užili, a protože jsem psala článek, tak bližší informace o tomto úžasném místě si můžete přečíst v něm. Oslovila nás tam paní a vítala nás, že si nás pamatuje, že se tam vracíme. Nakonec jsme zjistili, že je to majitelka (domluvily jsme se i na rozhovoru) a já jí říkám, jak je to úžasné místo apod. a jen jestli by nemohli mít míň stanovišť. Pochopila a zasmála se a já říkám, jsme tu víc než dvě hodiny a máme za sebou pouze dvě stanoviště. Majitelka odpověděla, že ta někteří návštěvníci jsou pouze hodinu... No my jsme byli v parku téměř čtyři hodiny a děti všechna stanoviště neprošly, už byly unaveny.
Fotografií je hodně, tak je tady jen výběr. Ostatní jsou u článku tady , pokud máte zájem si je prohlédnout.
Mějte pohodový vstup do nového týdne.



Jak žili lidé v pravěku či ve středověku aneb zábavná archeologie pro všechny
Marta Dušková

HistoryPark Ledčice je zcela zvláštní místo. Zábavný park nabízí zábavu i vzdělávání. Prožít historii na živo, cesta do pravěku, jaký byl středověk, na chvíli archeologem, hledání pokladů a plno dalších zážitků pro celou rodinu, právě to je HistoryPark plný jedinečných zážitků na jednom místě s pohledem na horu Říp.

Park není jen zábavný, ale především vzdělávací a je zde možné nahlédnout do historie zábavnou formou. Děti si mohou vyzkoušet mletí zrní kamenem a drcení na mouku, uvidí, jak vykřesat oheň z pazourku, venku na ně čeká bludiště a pravěká obydlí. Nebo se mohou jen tak zabavit a protáhnout na prolézačkách či nakrmit roztomilé kozičky. Připraveny jsou i dílničky keramická, cihlářská či mlynářská. Velkou atrakcí je interaktivní pískoviště, kde se děti učí, kde postavit dům, kde je voda, co se stane, když prší.

O děti se stará tým zkušených lektorů, kteří jsou připraveni u každého stanoviště nejen dohlédnout na děti, pomoci, ale podávají dětem i důležité informace srozumitelnou formou. HistoryPark se neustále vyvíjí a každý rok přibude nějaké nové stanoviště a letos je tedy možné vyzkoušet si například dobytí hradu trebuchetem.

Pro veřejnost je otevřeno celé prázdniny každý den a návštěvníci se mohou těšit i na projekt, který již běží třetím rokem Léto s loutkovým divadlem v HistoryParku Ledčice.

Podrobné informace k pravěkému hřišti pro celou rodinu jsou na webu parku HistoryPark Ledčice - výlety a exkurze pro školky a školy (historypk.cz).

Slovo redaktorky
Letos jsme strávili několik hodin v parku s vnoučaty. A přestože jsme se tam vypravili už potřetí a děti už všechno znaly, stejně jsme po dvou hodinách strávených v parku měli za sebou teprve dvě stanoviště. Na tento výlet je tedy zapotřebí udělat si dostatek času, za hodinu ho tak maximálně můžete projít, ale na prožití zážitků to nestačí. O děti se starají lektoři a vy si můžete sednout s kávou a pozorovat Říp a uvidíte i na některá stanoviště z toho místa, tak uvidíte i svoje děti. My se, myslím, vrátíme opět příští rok. A ke vstupence dostanete letos i mapu stanovišť.






sobota 6. července 2024

téma, které vyvolává emoce...

foto zdroj Nemocnice Mělník

Nestíhám samostatné články na blog a ani číst blogy, trávíme prázdniny s dětmi a jezdíme hodně za zážitky. Vybrala jsem tedy článek z Kanálu eM, který jsem psala. K napsání článku jsem se rozhodla na základě velkých emocí a odporu čtenářů po mém zveřejnění informací, že nemocnice Mělník a Neratovice ruší část lůžek akutní péče a přeměňuje je na lůžka dlouhodobé péče. Nelíbilo se snižování lůžek akutní péče a šíří se obavy, že bude nedostatek lůžek, až budou sami potřebovat nemocnici.
Možná tomuto tématu víc rozumím, protože jsem 12 let pracovala ve zdravotní pojišťovně jako vedoucí marketingu a mluvčí pobočky, takže do všech témat jsem vlastně trochu nahlédla. Třeba vás téma zaujme a budete pak vědět, proč se ruší lůžka ve vaší nemocnici a že obavy jsou naprosto zbytečné.
My dnes s dětmi jedeme na rodinnou oslavu narozenin (opět dvoje najednou, protože to jinak prostě nejde) a dnes nám končí společné úžasné prázdniny, které jsme si moc užili.
Mějte pohodový víkend.

Aktuální téma nemocniční lůžka a jejich rušení či transformace

Aktuálně je neustále probírané téma v nemocnicích případné rušení nemocničních lůžek akutní péče či jejich transformace v lůžka dlouhodobé péče.

V současné době je posuzováno, zda je zdravotní péče poskytována efektivně z důvodu, že nemocnice budou uzavírat nové smlouvy s pojišťovnami na další léta.

V současnosti se situace změnila. Doba hospitalizace v nemocnicích se podstatně zkrátila a zkracuje, tak již není zapotřebí tolik lůžek na akutní péči, nejsou všechna využita. Naopak zvyšuje se věk dožití a přibývá starších lidí, kteří potřebují ne akutní ale dlouhodobou péči.

Česká republika je v počtu lůžek na počet obyvatel na šestém místě v rámci Evropy.

Jak se stav změnil za posledních deset let a jak jsou lůžka vytížená, znázorněno v infografice Infografika: Zdravotnická lůžka v datech | NZIP.









středa 3. července 2024

otevřeno ve zkušebním režimu


O rekonstrukci rodného domu Antonína Dvořáka v Nelahozevsi jsem už tady psala. Novou informací je, že byl minulý týden v pátek otevřen veřejnosti. Dávám na blog tedy článek a fotografie. Určitě někoho z vás bude zajímat.
Mějte pohodové dny.

P.S. Teď jezdíme s vnoučaty po výletech a výstavách, něco na blog určitě dám. Příští týden budu mít trochu víc času, tak se konečně podívám, co se děje u vás.
Moc děkuji za vaše návštěvy na blogu.


Rodný dům Antonína Dvořáka byl včera otevřen ve zkušebním provozu
Marta Dušková

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi byl otevřen návštěvníkům poprvé v pátek 28. června zatím ve zkušebním provozu. 
Během letních měsíců bude postupně doplňována expozice, připravován audioprůvodce v angličtině a němčině. Dokončovací práce budou probíhat i na dalších objektech areálu včetně návštěvnického centra.
V rámci testovacího provozu bude otevřeno až do konce léta za zvýhodněné vstupné. Jednotné vstupné je 90 Kč a děti do 6 let zdarma. Zakoupení časové vstupenky je doporučeno on-line.

Tipy pro návštěvníky (zdroj web Rodný dům Antonína Dvořáka)
Informace o přístupnosti: Budova je bezbariérová a je vybavena výtahem. 
Navštěva s dětmi: Prohlídka je přizpůsobena dětem, v nedalekém areálu zámku Nelahozeves je dětské hřiště. 
Toalety: Toalety se nacházejí v přízemí, včetně bezbariérové toalety.
Vstup se zvířaty: Návštěva muzea se psem není možná. Výjimkou jsou asistenční psi pro návštěvníky se zrakovým či jiným omezením. 
Fotografování bez blesku je povoleno. Budeme rádi když, své fotografiez návštěvy označíte na sociálních sítích #RodnyDumAntoninaDvoraka. 
Jídlo a pití: Než otevřeme kavárnu přímo v areálu (otevření plánováno na Q4 2024), doporučujeme navštívit okolní restaurace či bistra. Venkovní bistro Skála se nachází v areálu zámku Nelahozeves nabízí široký výběr občerstvení a teplých i studených nápojů s možností venkovního posezení Z restaurací jsou nejblíže Marina Vltava, Restaurace Vinopalna, neboi Infocentrum Nelahozeves u vlakové zastávky. 
Obchod: Nabízí široký výběr produktů s motivem Antonína Dvořáka.
 
Další informace a zakoupení vstupenek na webu Rodný dům Antonína Dvořáka Prohlídky (lobkowicz.cz)
Aktuální informace budou zveřejňovány na Facebooku Rodný dům Antonína Dvořáka




neděle 30. června 2024

rozhovor o knize


Na blogu jsem o této osobnosti psala několikrát a vždycky si s ním moc ráda povídám. Tentokrát jsme si povídali o nové knize. Všechny fotografie sem nedávám, i když úvodní fotografii pana Lojky jsem fotila já, můžete se na ně podívat tady. Rozhovor se podle reakcí čtenářů hodně líbí, tak snad se bude líbit i vám. 
Dnes začínají prázdniny i u nás, přijedou na týden vnoučata, už se těšíme všichni, oni i my. 
Mějte pohodovou neděli.

Velký Mělník autorů Karla Lojky a Martina Klihavce vychází v červenci
Marta Dušková 

Kniha Velký Mělník autorů Karla Lojky a Martina Klihavce vychází k datu 80. narozenin Karla Lojky, ke 100. výročí vzniku Velkého Mělníka a k výročí 750 let od první písemné zmínky o Mělníku jako městě. Tato kniha je třetím společným dílem obou autorů o Mělníku a celkově je pátou knihou Karla Lojky na téma Mělník.
Tato nová kniha vznikla trochu na přání. A to je moje první otázka, kterou pokládám Karlu Lojkovi při našem povídání.

Pane Lojko, tahle kniha vznikla z trochu jiného důvodu než ty ostatní. Vlastně to byla kniha na přání.
Ano, to je pravda. Já jsem zveřejňoval články o historii Mělníka devět let na facebookové skupině Mělník-historie a současnost a můj kamarád Martin Klihavec přišel s nápadem vydat ty články v knize. Ono na facebooku jen těžko starší článek vyhledáte. Ale nemohlo se do knihy dát všechno, muselo se vybírat. A Martina napadlo, že by se kniha mohla vydat k mým narozeninám, tomu jsem se teda chtěl vyhnout, protože nevím, co bych ještě v 80. letech ještě oslavoval. Jedině, že žiju… Martin Klihavec se toho chopil a začali jsme knihu dávat dohromady. Většina práce jde za Martinem, protože vybíral články a fotografie, všechno editoval, dělal korekturu, a tak jsme to dali dohromady. Já mu poslal texty, které jsem měl uložené a on dával vše dohromady. Já jsem byl tentokrát pasivní.

Žiju na Mělníku 11 let a přiznávám, že mi nějak uniklo, co je Velký Mělník.
Velký Mělník vznikl v roce 1923, kdy byly připojeny, protože Mělník nebyl moc velký, obce Pšovka, Mlazice a Rousovice. V Rousovicích byl tenkrát velice prosperující cukrovar, a protože odváděl nemalé daně, tak to byl pro Mělník zisk, a to samé na Pšovce byla průmyslová zóna, tak tehdejší starosta Tykal přesvědčil starosty těch tří obcí, aby se připojily k Mělníku. To se povedlo a vznikl Velký Mělník. Chtěli tenkrát připojit ještě Velký Borek, ale tam na to nepřistoupili.

Na obale nové knížky je uvedena jednička. To je tedy, předpokládám, myšleno jako první díl.
Záleží na tom, jestli se to vůbec bude prodávat. Dnes jsou knihy dost drahé a tady je navíc specifické téma jen pro Mělník a okolí. Já jsem těch článků napsal asi 250 a tahle kniha bude mít 200 stran, tak se tam samozřejmě všechno nevešlo. S vydavatelem jsme se tedy dohodli, že jestli se to podaří a bude se kniha prodávat, bude to mít nějaký úspěch, tak se vydá příští rok či za dva roky další díl. Já stejně píšu dál a dál, tak uvidíme.

A tahle kniha se týká jen Velkého Mělníka?
No většinou ano. Já jsem se soustředil jen na Mělník a někdy i blízké okolí, jinak by to se pořád rozšiřovalo a byl by to nekonečný příběh.

A je zatím spoustu práce, sesbírat historické informace, sestavit je, napsat, sehnat dobové fotografie, je to úžasná práce.
Já píšu většinou po nocích, televize mě moc neoslovuje. Po večerech mám klid, tak píšu na počítači články. Pak to nechám několik dní odpočinout a znova to přečtu a s hrůzou zjistím, co tam mám chyb.

Tohle moc dobře znám.
V poslední době to posílám Petru Pokornému z knihkupectví Želví doupě a on je tak laskavý, že dělá korekturu. A nejsem v češtině tak spisovatelsky zběhlý, abych tam neudělal spoustu chyb.

Já myslím, že to není jenom o znalosti češtiny, když člověk čte po sobě několikrát ten samý článek, chyby už prostě nevidí. A udělá je každý, soustřeďujete se na obsah a píšete automaticky. Když si to čtete furt dokola, tak tu chybu prostě už neobjevíte.
Prý se tomu říká autorská slepota. Jak vidím tu stránku, tak to čtu už jen tak obrysově a už potom nevnímám detaily. Snažím se psát tak, aby tomu porozuměli všichni. Někteří historici mně vyčítají, že vše píšu populární formou, mělo by to být psáno s větší erudicí, více odborně. A já jsem říkal, ale to nikdo nebude číst.

To je pravda, takový text člověka spíše odradí.
Když už si bude potom někdo chtít zjistit další informace, tak si najde další třeba vědecké články, pokud vůbec existují. Většinou, když píšu o lidech, osobnostech, tak o nich nenapsal ještě nikdo nic. My jsme se snažili, aby kniha byla rozmanitá, aby to nebylo jednostranné, takže je tam historie budov, historie zaniklých budov či podniků, které už neexistují a potom jsem se snažil psát o osobnostech, které tady žili a měli význam ve své době a ovlivňovali dění v regionu ať už politici, umělci nebo literáti. Bohužel ta doba je tak uspěchaná a je tolik informací, že všichni jsou zahlceni a na některé věci se už zapomíná. Já se snažím připomenout, že tady tihle lidé žili a jaký význam měli pro město.

Ještě bychom se měli zmínit, kdy kniha vyjde.
Měla by vyjít 27. července a uvedení knihy se uskuteční v Radničním dvoře. Nerad používám slovo křest, protože to má pro mě význam pouze církevní. Původně měla uvedení knihy uvádět moje kamarádka Jitka Čvančarová, ale v té době bude zrovna v zahraničí. Tak jsem poprosil mého kamaráda Zdeňka Trošku a on mi účast přislíbil.

Kde se bude kniha prodávat?
Knihu vydává vydavatelství Baron a k dispozici bude ve všech knihkupectvích. Na Mělníku se bude prodávat u pana Kubeše v knihkupectví, v Želvě apod.

Bude kniha i v Informačním centru Mělník?
Ano, samozřejmě a bude i k dispozici na zámku. Pan Lobkowicz mi nabídl, že by se mohla kniha prodávat i u nich.

Jak dlouho trvala příprava knihy?
Já myslím, že Martin Klihavec to sestavoval tak tři měsíce.

Opravdu? Tak to klobouk dolů. Já myslela tak rok.
Martin se tomu věnoval velmi intenzivně. Je pravda, že jsme o té knize už dlouho mluvili.

Děkuji za příjemný rozhovor a přeji oběma autorům, ať se kniha kniha líbí a dobře se prodává, aby brzy mohl vyjít další díl Velkého Mělníka.

Martin Klihavec napsal ke knize předmluvu, kde jsou zajímavé informace nejen ke vzniku knihy, ale i ke spolupráci mezi ním a Karlem Lojkou.
Jen malá citace z předmluvy:
„Tato kniha vychází symbolicky přesně v den, kdy se Karel Lojka dožívá významného kulatého životního jubilea. Je to tak náš dárek k jeho 80. narozeninám! Použil jsem množné číslo, protože mluvím nejen za sebe, ale i za Petra Prášila, majitele vydavatelství BARON z Hostivic, díky němuž byl tento můj nápad, vydat knižně články, které Karel Lojka za posledních 9 let napsal a zveřejňoval je právě na internetu ve své facebookové skupině „Mělník – historie a současnost“, realizovaný. Karel píše své články poutavým a srozumitelným způsobem, takže zaujmou širokou veřejnost“.

Doslov, z jehož úvodu cituji, napsal Karel Lojka:
„Vážení čtenáři, vyhověl jsem naléhání přátel, známých a řady členů skupiny s názvem „Mělník – historie a současnost“ na sociální síti Facebook, abychom spolu s mým přítelem Martinem Klihavcem, kronikářem města Mělníka, knižně vydali vybrané články, které jsem během devíti let od roku 2015 do letošního roku 2024 zveřejňoval na sociální síti a někdy v měsíčníku Mělnická radnice. Je jich více než dvě stě…“