neděle 22. února 2026

z vlastní zkušenosti


Dnes reaguji na vaše komentáře u článku týkající se nenávistných komentářů, se kterými naprosto souhlasím, i když jsem se konkrétně nevyjádřila. V minulém roce jsem napsala na toto téma dva články už v květnu a srpnu, které vyšly na seznamu. Zažila jsem to na vlastní kůži, tak sem kopíruju jen část z článků se svým názorem. A od srpna jsem u svých článků vypnula i možnost komentářů jako spoustu jiných autorů.. 
Mějte se hezky. V našem společenství tady se nevytratila slušnost a laskavost a jsem za to vděčná. Jsem tady ráda.

Článek z května, respektive část z článku

Komentáře mě překvapily rychlými úsudky bez snahy si něco ověřit

Asi jsem pořád i ve svém věku naivní a pozitivní, jinak by mě komentáře u mého článku „Dezinformace není jiný názor. Je to vědomě šířená nepravda“ neměly překvapit. 

Nepřekvapily mě tím, že někteří komentující se uchylují okamžitě k urážkám a napadání, to je dnes už standard. Překvapilo mě, že někdo kritizuje bez jakékoliv znalosti věci, a dokonce si ani neověří svoje tvrzení na odkazech, které jsem k článku přiložila. Napadá mě tím, že „mluvit o dezinformacích a ohánět se manipulátorama může jen úplný blázen“. Dávám sem přesný přepis komentáře i s chybami. Tenhle komentář mě přiměl k reakci v podobě tohoto článku.

Komentující si ani neověřil, že web Manipulátoři, jejichž heslem je „na faktech záleží“, se zabývá odhalováním dezinformací a hoaxů a snaží se je uvádět na pravou míru, na základě zjištěných a ověřených faktů. Tento web založili novináři Petr Nutil a Ondřej Fér, aby varovali před hoaxy, lživými zprávami, které se tváří jako pravé.

Podobně funguje Ověřovna Radiožurnálu, která chce konec lží, polopravd a překroucených informací. Dotazuje se všech zúčastněných, hledá písemné důkazy, ověřuje skutečnosti a odhaluje dezinformace. Dokonce nabízí veřejnosti, že v případě pochybností při čtení nějaké zajímavé informace je možné se na ně obrátit.

Takže se dostávám k tomu, co jsem psala ve svém minulém článku. Než vynesete nějaký soud, je lépe si ověřit fakta, v tomto případě se jedná o ověření webu Manipulátoři, čím se vlastně zabývá.
Většina komentářů pod článkem je napadající a útočící a troufám si tvrdit, vyniká neznalostí. Tak ještě jeden komentář, za který autorovi děkuji: „Bohužel se v této diskuzi jasně ukazuje, že článek rozebírá tu krutou pravdu, že v této zemi je cca 30% lidí, kteří dezinformaci nepoznají, neb nemají čím a polovina z nich tyto šíří aniž by je pochopila“.

Tady část z článku ze srpna 2025

Ke komentování rozhodně nestačí přečíst si název článku

Moje dnešní vyjádření patří těm, kteří okamžitě komentují články již po přečtení názvu článku – a je znát, že celý článek nečetli ani náhodou.

A pravděpodobně si nepřečtou ani tento, který je určen právě jim. Komentující zapomínají, že jejich komentáře hodně prozradí ne o autorovi článku, ale právě a jen o nich. Mají pocit, že se mohou vyjadřovat ke všemu, o čem si ani nezjistí žádné podrobnosti či fakta, ale mají potřebu se hned vyjádřit, protože oni přece o věci vědí víc než autor či uvedené zdroje i bez znalosti faktů.

A tenhle způsob komentování se stává, jak se zdá, módním trendem. Přestože na hloupé a zavádějící komentáře nereaguji, po mém posledním článku jsem se rozhodla reagovat. Tyto komentáře, které nikomu nepomohou, možná jen zvýší sebevědomí komentujících, se objevují běžně i u jiných článků, nejen u mých. Někdy se mi chce na ty nesmysly reagovat, ale pak si uvědomím, že to nemá žádný význam, protože se nejedná o konstruktivní kritiku, kde může člověk polemizovat na úrovni, ale že díky mé odpovědi by se rozvinula debata plná nenávisti a urážek a na to fakt nemám čas.

A tenhle způsob komentování se stává, jak se zdá, módním trendem. Přestože na hloupé a zavádějící komentáře nereaguji, po mém posledním článku jsem se rozhodla reagovat. Tyto komentáře, které nikomu nepomohou, možná jen zvýší sebevědomí komentujících, se objevují běžně i u jiných článků, nejen u mých. Někdy se mi chce na ty nesmysly reagovat, ale pak si uvědomím, že to nemá žádný význam, protože se nejedná o konstruktivní kritiku, kde může člověk polemizovat na úrovni, ale že díky mé odpovědi by se rozvinula debata plná nenávisti a urážek a na to fakt nemám čas.

Vím, že většina autorů nereaguje na komentáře u svých článků ze stejného důvodu jako já. Prostě je to ztráta času a nestojí za to jej ztrácet kvůli malichernostem a ještě komentujícím, kteří většinou nemají ani odvahu napsat článek vlastní a na jejich profilu najdete jen databázi komentářů. Jak jsem již psala, komentář nejvíc prozradí o jejich autorovi.

Většina z nás uvádí u svých článků ještě zdroj informací a v některých případech se jedná přímo o ČTK, kterou asi nejde napadnout kvůli tomu, že šíří lži. Ale jelikož komentující nečtou ani ty články, jen těžko si všimnou uvedených zdrojů informací.

Takže posílám do světa svoje vyjádření, protože odpovědi ke komentářům fakt psát nebudu. A pod tímto článkem je zavřena i komunikace, protože nenávisti a urážek je na této platformě víc než dost. A já nechci, abych zavdávala příčinu k vytrácení slušnosti a tolerance v současném světě. A možná přestanu číst komentáře úplně, abych neztratila víru ve slušnost člověka a aby mě pořád bavilo psaní. A už jsem v nějakém příspěvku psala radu. Pokud se vám moje články nelíbí a napadáte mě ze lží, stačí je nečíst. Je to naprosto jednoduché. Ale jak vidím u sebe, články bez kontroverzního tématu vás naprosto nezajímají, tam komentáře nejsou.

A ještě na závěr. Protože nelžu v osobním životě, nepředpokládám ani na první dobrou, že lže někdo jiný. Většinou to bývá tak, že podle sebe soudím tebe. Navíc nařknout veřejně, protože komentáře jsou veřejné, někoho jen tak bez faktů ze lži by podle našeho právního systému mohlo být vnímáno i jako přečin šíření pomluvy. Ale na tohle téma bylo napsáno na této platformě hodně článků od spoustu autorů, které ovšem ti, kterých se to týká, rozhodně nečtou.

pátek 20. února 2026

víkendová výstava maket ruských dronů spojí 17 měst

zdroj Pixabay

Dnes rychlovka, protože je už pátek. Teprve teď zveřejněno. Všechny informace v případě zájmu najdete v článku.
Pohodový pátek všem.

O víkendu se na českých náměstích objeví makety ruských dronů
Marta Dušková

O víkendu se na sedmnácti náměstích českých měst objeví makety iránských dronů Šáhed využívaných Rusy ve válce proti Ukrajině. Makety ve skutečné velikosti nechala vyrobit iniciativa Dárek pro Putina jako připomínku zahájení války na Ukrajině. Tyto drony ničí energetickou infrastrukturu a útočí na civilní obyvatelstvo.

Spoluorganizátor iniciativy Martin Ondráček uvedl, že když poprvé viděl iránský Šáhed v ukrajinské továrně na výrobu dronů, byl šokovaný jeho velikostí. „Šáhed je strašně nebezpečná zbraň, protože je relativně levná, lítá relativně blízko a má dlouhý dolet. Je to zbraň, kterou Rusové primárně používají proti civilním cílům a proti energetické infrastruktuře,“ doplnil Ondráček s tím, že autoři chtějí výstavou upozornit především na nebezpečí ruského režimu a jeho zbraní. A také připomenout důležitost podpory Ukrajiny, když padne Ukrajina, můžeme být cílem my.

Instalace maket doplní grafické vizualizace, které zobrazí dominanty měst, jak by vypadaly po zásahu dronem Šáhed. V Praze se například zobrazí Staroměstský orloj po zásahu. U maket budou nainstalovány vysvětlující panely s popisem fungování dronů a záměrem projektu.
Makety dronů budou umístěny na náměstích v Praze, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Zlíně, Českých Budějovicích, Jihlavě, Ostravě, Karlových Varech, Olomouci, Hradci Králové, Jičíně, České Lípě, Táboře, Mělníku, Opavě a v Liberci. Podle sdělení inciativy opavská radnice výstavu makety dronu nechce a zakázala ji vystavit na Horním náměstí. Instalována tedy bude před kostelem svatých Janů.

Přesná místa výstav
Plzeň Náměstí Republiky
Ústí nad Labem Mírové náměstí
Zlín Náměstí Míru
České Budějovice Náměstí Přemysla Otakara II
Praha Náměstí Kinských
Jihlava Masarykovo náměstí
Ostrava Pustkovec
Karlovy Vary Smetanovy sady
Olomouc Horní náměstí
Hradec Králové Malé náměstí
Brno Náměstí Svobody
Jičín Žižkovo náměstí
Česká Lípa Náměstí TGM
Tábor Náměstí TGM
Mělník Náměstí Karla IV
Opava Horní náměstí
Liberec Náměstí Dr. Edvarda Beneše

Podle komentářů pod různými články je bohužel jasné, že spoustu lidí nechápe, že Rusko je pro nás reálné nebezpečí. Na otázky typu, proč by nás měli napadnout, z jakého důvodu, nestojí za to ani odpovídat. Jedině otázkou a proč nás napadli v roce 1968?

Iniciativa Dárek pro Putina na počátku února dokázala vybrat přes 180 milionů korun na agregáty a záložní baterie, které pomáhají přežít lidem na Ukrajině v situaci, kdy Rusko cíleně likviduje energetickou infrastrukturu. Další sbírky jsou například na strategické drony, sanitky či protidronové sítě. A i akce s výstavou maket je signálem podpory Ukrajiny a především připomínkou, že válka pořád pokračuje, pořád umírají lidé jen kvůli rozpínavosti a snahy Ruska být opět velmocí. Válka trvá déle než válka Rusů proti Němcům ve druhé světové.

Je smutné, že pořád je hodně kritiků, kteří veškeré aktivity v souvislosti s válkou na Ukrajině považují za zbytečné strašení a peníze na zbraně prý jen prodlužují válku. Historie však hovoří jinak, válku vyhrávají zbraně. Je zodpovědné předvídat a být připraveni. To si neuvědomuje ani současná vláda a snižuje finance na obranu, což je nebezpečné. Čekat, jestli to přijde nebo ne, je velká nezodpovědnost.

pondělí 16. února 2026

jaro voní aspoň doma

 

Helenko, k dnešnímu příspěvku jsi mě inspirovala ty svým komentářem, že ti trochu dochází humor. Musím s tebou souhlasit, mně dochází hodně a každý den hledám radost, která dřív přicházela bez hledání. Na blogu se nevyjadřuju k politice, ale odjakživa ji sleduju. Jen jsem o ní dřív nepsala. Ale svět je vzhůru nohama a já o tom i píšu. Z pocitu, že se potřebuju vyjádřit, upozornit ostatní na některé nepravosti a někdy je to pro mě i terapie, že se z toho vypíšu. Chtěla bych být jiná, některé věci se naučit přehlížet, ale nejde to a ve svém věku se jen těžko změním. A vzhledem k dost vysoké čtenosti mých článků, které jsou zveřejňovány na seznamu, je nás víc, kdo potřebujeme nějaký rozbor politické situace doma i ve světě. Někdo má potřebu psát, někdo číst. A kdo nechce číst, může si články poslechnout, což je již delší dobu novinka u článků. A zní to jinak než, když si to čtu kvůli korektuře. Ptám se mého muže, co zajímavého to poslouchá. Odpovídá no tebe. Jak mě? Nepoznala jsem svůj vlastní článek hned na první dobrou a říkala jsem si, kdo tak zajímavě píše 😁
Všem přeju hezký den a tobě Helenko děkuju. Tvůj komentář mě nakopl, abych se po dlouhé době trochu otevřela a je to úlevné. Na závěr dávám jeden citát, který i po staletích je pořád aktuální a v současné době možná víc než jindy.









pátek 13. února 2026

úsměv prosím na dobré ráno

                               

A je tady další díl mého několikaletého projektu posbíraných vtipů, který máte rádi a já pro vás ráda vtipy vybírám. Tato pravidelná sekce vznikla na začátku covidu, kdy jsme si s mojí sestrou začaly posílat přes messenger vtipy a vtipná videa zřejmě z nedostatku jiných zážitků. Po čase jsem vtipy začala dávat i na blog. Se sestrou si přeposíláme vtipy dodnes několikrát týdně, už ne tedy úplně každý den jako za covidu. A některé vtipy jsou jako z našeho života se Sárou.
Tak s úsměvem do nového dne.

















             








pondělí 9. února 2026

krkovička s hlívou ústřičnou

 

Po dlouhé době jsme měli zdravou hlívu ústřičnou s nezdravou krkovičkou. I když i na tu krkovičku se začíná měnit názor a už není považována za takové nebezpečí. My ji jíme docela často. Kvalita chuti masa se hodně změnila a můj muž nakupuje maso už jen u pultu v Tescu a i když nevím, odkud maso je, poznám to. Maso je prostě jiné, chutnější, víc voní masem už při přípravě, je to opravdu dost velký rozdíl. A teď k receptu. 
Trochu oleje do wok pánve, do rozpáleného oleje jen trochu naklepané plátky krkovice, naklepala jsem jen rukou. Zprudka opečeme z obou stran, osolíme, osladíme, často používám trochu cukru pro barvu i chuť, sušený česnek z mlýnku, má jinou chuť než čerstvý a přiměřeně polít balzamikovým octem. Přiklopit pokličku a občas trochu podlít jen troškou horké vody.
Nakrájenou hlívu ústřičnou dát na samostatnou pánev s trochou oleje, osolit, opepřit a dusit do měkka. 
Na hotovou krkovičku dáme hromádku hlívy a nahoru nastrouhaný sýr. Jako přílohu jsem udělala americké brambory. 
Je to moc dobré a příprava není až tak složitá. Dobrá je i varianta se žampiony.
Kdo zkusíte, tak dobrou chuť.
Pohodový vstup do nového týdne.



pátek 6. února 2026

únor patří masopustu


Já vím, že o masopustu jsem tady psala mockrát a taky jsem se mnoha zúčastnila. Tentokrát jsem psala na seznam něco jako pozvánku nebo shrnutí a použila jsem fotografie ze svého archivu. Tak dávám i na blog, třeba vás to zaujme.
Pohodové dny.


Únor patří tradičně maskám, průvodům a masopustnímu veselí
Marta Dušková

Název masopust je možná trochu zavádějící, protože doslovně znamená opustit maso či dokonce půst a přitom je to doba, kdy si i naši předkové dopřávali hojně masa, slavili a hodovali. Byl to čas domácích zabijaček a často i svateb. Dokonce i doslovný překlad slova karneval, který je ekvivalentem slova masopust, znamená maso odlož. Vztah slova masopust k výrazu půst je jen zdánlivý a jedná se o pouhou podobnost.

Představoval vlastně období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Masopust, kterému se v různých místech říká třeba fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny atd., byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo nutné se dosyta najíst, protože pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V dnešní době se slovem masopust označuje období od Tří králů do Popeleční středy, která vychází každý rok na jiné datum. Tak dnes malé nahlédnutí na průvod.




V mělnickém regionu se pořádají masopustní průvody v maskách již tradičně několik let a hodně jsem jich zažila. V galerii najdete fotografie z minulých let, protože akce teprve začínají. V Mělníku se uskuteční Mělnický masopust 15. února od 10.00 do 17.00 hodin, v Nelahozevsi 14.února od 11.00 hodin, ve Veltrusích 14. února od 9.00 hodin, v Lobči rovněž v sobotu 14. února od 13.00 hodin, v Cítově 7. února od 13.00 a to je jen vybraná část z mělnického regionu, kde bývají průvody nejzajímavější. Podrobné informace na odkazech pod článkem. V Mělníku, v Nelahozevsi a Veltrusích je možné navštívit také zámek.

Masopust v mělnickém regionu není jen o průvodu v maskách, ale o kulturním programu, různých scénkách s předáváním žezla, obžalováním viníka za všechno zlé, co se odehrálo v minulém roce, nechybí živá hudba. Na většině místech jsou tradičně zabijačkové hody a další občerstvení. V některých obcích se letos uskuteční desátý ročník, není to tedy žádná novinka. Jen se znovu oživily dávné tradice.




Masopust je znám už od druhé poloviny 9. století a mezi tradiční masky, které mají zajistit anonymitu při nevázaném veselí, patří medvěd, bába s nůší, cikánka, šašek, ras, někde se objevuje smrt, hastrman a další pohádkové postavy například z Mrazíka.

pondělí 2. února 2026

a dál už teda nejdu, na to zapomeň!

 


Už jsem psala, že Sára nesnáší zimu. V pátek udělala pár krůčků a zůstala stát. Rozhlédla se a zjistila, že to pro ni není a vrátila se na čistý chodník. Říkám, tak se běž proběhnout. Podívala se na mě, jako že jsem se zbláznila. Občas se ve sněhu projde a dovádí mě k smíchu, když zvedne jednu zadní pacičku, oklepe ji od sněhu, aby ji zas do sněhu vrátila a tak to dělá opakovaně. Obě si už svorně říkáme, kde je to jaro. Je pravda, že dnes už tolik sněhu není. V pátek přišel můj muž z venku a poznamenal: tam je teda krásná zimní pohádka. Kdy už to panebože skončí?! Zasmála jsem se. 
Mějte pěkný nový týden.