tajemství...

Kdo čekáte, že prozradím nějaké další tajemství ze svého života, budete zklamaní. 

Nakonec ve zralém věku toho moc neskrývám, takže ani není co prozrazovat. 

Pro dnešní název příspěvku jsem si dovolila použít název lodi Divadla bratří Formanů. 

Právě jsem dopsala článek a vytřídila fotky a co mi zbyly, jsou na blogu. 

O lodi Tajemství si přečtete opět v konceptu článku, který snad vyjde během víkendu.

Loď Tajemství bratří Formanů připlula do Mělníka
Marta Dušková

Mělnická náplavka před vinařstvím Bettiny Lobkowitz se v pátek 10. července zaplnila desítkami lidí převážně v námořnickém oblečení, kteří čekali na připlouvající loď Tajemství, která byla úvodem do projektu Imaginárium bratří Formanů. Imaginárium rozkrývá tajuplný divadelní a výtvarný svět přátel Divadla bratří Formanů.

Řada dospělých a dětí na nábřeží vítala loď mávajíc modrými šátky pod taktovkou Matěje Formana a jeho loutky policisty a volala námořnickým Ahoj na posádku lodi, která odpovídala stejným pozdravem. Všichni společně si zazpívali stylově píseň Kocábka, která doplnila krásnou a radostnou atmosféru.

Po přivítání lodi vyrazil veselý průvod v čele s Matějem Formanem za doprovodu hudby přes Aušperk nahoru k muzeu, kde byla výstava zahájena. Po přivítání průvodu ředitelkou muzea Miloslavou Havlíčkovou a jejími spolupracovnicemi v nezbytném námořnickém oděvu se ujal slova Matěj Forman a představil svoje přátele, kteří se na projektu Imaginárium podíleli. Poté byli návštěvníci pozváni do tajuplného divadelního světa.

„Loď Tajemství souvisí s výstavou tak, že imaginární výstava sdružuje spolupracovníky Divadla bratří Formanů a nemálo z nich spolupracovalo i na vzniku lodi Tajemství před dvaceti lety. A pro nás Mělník je místo, kam můžeme doplout a město Mělník a regionální muzeum se daly dohromady a spolu s námi, řekl bych velkoryse, vymysleli širší zahájení výstavy“, doplňuje Matěj Forman. Páteční večer na lodi Tajemství patřil loutkovému rodinnému představení Aladin, které vzniklo před pár lety v produkci Divadla bratří Formanů.

„Loď Tajemství vznikla v roce 2000 a pro nás je to taková symbolická radostná událost vyplout z Prahy a udělat si umělecké kolečko, což neděláme každý rok. A přivést k výstavě ještě živou divadelní produkci se nám zdálo jako dobrý nápad“, vysvětluje výtvarník a loutkař Matěj Forman.
Divadlo bratří Formanů nemá kamenné divadlo. Je kočovným divadlem, a právě v létě provozuje loď Tajemství jako plovoucí scénu a se svými představeními putují nejen po Čechách, ale hlavně v zahraničí.

Výstava Imaginárium je instalována ve dvou výstavních sálech Regionálního muzea Mělník a přináší malým i velkým návštěvníkům radost z objevování krásy dnes opomíjených věcí, hraček, obrázků, objektů, artefaktů a připomene trvalou hodnotu již téměř zapomenutých řemesel. Je možné ji shlédnout až do 4. října. „Náš projekt není úplně jednoduché představit. Snažili jsme se, aby Imaginárium inspirovalo návštěvníky k hravosti, objevování, vynalézavosti a vzbudilo v nich touhu odkrýt nějaká tajemství. Výstavu je nutné prožít“, říká výtvarník a loutkař Matěj Forman.

V sobotu 11. července ožila náplavka doprovodným river food festivalem s názvem Moře u Mělníka, který je součástí celého projektu. K výstavě se ještě uskuteční ve čtvrtek 30. července tvořivá muzejní dílnička se dřevem.

 Babi, proč taky nemáváš?Protože fotím?!

Z davu se ozvalo: babička může mávat jen foťákem.

Tyhle fotky jsou vlastně jen pro rodiče Alana a Loly. 

Čekali jsme na průvod, my jsme přijeli autem, na prvotním místě určení na radničním dvoře. 

Mezitím se to změnilo a nebýt kývnutí Kristýnky z muzea, čekáme tam dodnes. 

Mám špatné svědomí, že jsme tam zanechali televizi Praha, páč nebyl čas, ale snad si poradili. Kameraman byl s námi.

Pěknou sobotu všem. 

Děti neplánovaně odjely včera večer místo dnes ráno kvůli jinému programu, tak já si jdu dát nohy nahoru.

Dnes mám odpracováno.

Babi, my chceme do stínu. Je nám vedro!!!

jak se zachraňují varhany

Včera jsme byli s dětmi na flétnovém koncertu v kostele. Zpočátku jsem si myslela, že děti tu hodinu nevydrží a musím říct, že to tak i vypadalo, ale nakonec svůj první koncert vážné hudby zvládly a i jsme přispěli na záchranu varhan. Pan mistr střídal spoustu zobcových fléten, bylo jich víc než deset různých velikostí a zvuků a u některých skladeb děti v sedě v kostelní lavici tančily k mému pobavení i pobavení ostatních návštěvníků koncertu.

Protože jsem právě dopsala a odeslala článek, nemám už invenci na psaní na blog. Kopíruji sem tedy, co jsem už napsala.

V kostele tentokrát nesvítila světla, takže focení byl teda velký oprus, páč blesk nesnáším a vypadá to nepřirozeně. Navíc blesk ruší, takže jsem fotila mnohem míň, ale pár fotek k článku je.

 A děti mají další neobvyklý zážitek. Ředitel sdružení je po koncertu vzal podívat se na varhany bez píšťal, prostě částečně rozložené varhany. Lákal je na to, že mají možnost vidět něco, co se jen tak běžně nepoštěstí a pro mě to mělo být jako malé poděkování, že jsem na pozvání dorazila a budu akci prezentovat. Tento týden máme štěstí na neobvyklé zážitky.

A ještě přidávám naši dopolední včerejší tvorbu a malování svíčkami. 
A protože jsem si to vymyslela, musela jsem také malovat, ale myslím, že dětem to šlo o hodně líp. 

Ale nejdříve vkládám ten slíbený článek, třeba bude zajímavý i pro vás, i když nepřesahuje tentokrát náš region. 

Jakub Kydlíček hraje pro záchranu varhan
Marta Dušková

Kostel sv. Linharta v Cítově se rozezněl ve čtvrtek 9. července dalším z řady charitativních koncertů, které jsou pořádány na podporu obnovy varhan. Koncert s názvem Sola Musica – Antologia v podání Jakuba Kydlíčka mapoval zobcovou flétnu v hudbě od roku 1300 až do současnosti. Jakub Kydlíček je hráč na zobcovou flétnu a dirigent, který patří k vyhledávaným osobnostem scény staré hudby. V kostele sv. Linharta zaznělo devět skladeb od pozdního středověku přes renesanci a baroko až po současnost.

Čtvrteční koncert je letos druhou akcí věnovanou obnově cítovských varhan. Pořadatelem je Sdružení pro obnovu varhan. Aktuálně probíhá 1. etapa oprav a výtěžek koncertů napomáhá, i když cesta k záchraně cítovských varhan zdaleka ještě nekončí. „Ani v době karantény jsme nezaháleli. Došlo k připojení nového ventilátoru k varhanám, byl vyplynován červotoč a probíhá čištění nástroje. Mám radost, že rok po první benefiční akci jsme výrazně v obnově pokročili, i když cesta k záchraně tohoto unikátního hudebního nástroje bude ještě dlouhá“, doplnil Bohuslav Šámal, ředitel Sdružení pro obnovu varhan.

Původně románský kostel sv. Linharta v Cítově byl vystavěn v druhém desetiletí 13. století a v roce 1753 byl přestavěn na barokní. Stávající varhany pocházejí z roku 1877, které vystřídaly během staletí jiné varhanní nástroje. Krásné dvou manuálové varhany nebyly v posledních letech příliš používány a postupně došlo k jejich chátrání. Právě absence hry na varhany způsobila jejich napadení červotočem, a pokud by nedošlo k opravě, nebylo by brzy možné na ně vůbec hrát.

Varhany slouží nejen k doprovodu bohoslužeb, ale i při svatbách, pohřbech a v neposlední řadě i koncertech. Obec Cítov má dlouholetou hudební tradici a zaslouží si kvalitní interpretaci varhanní hudby, která do kostelního prostoru určitě patří.

A tady je naše tvorba. Děti tohle tvoření hodně bavilo, protože nevěděly, co v konečném fázi vyleze, páč malba svíčkou na papíru nebyla samozřejmě vidět. Překvapení doprovázel jejich radostný výskot.
Mějte pěkný pátek. Nás dnes čeká poslední akce tohoto týdne Loď Tajemství. Bohužel se děti tentokrát sešly hodně i s mojí prací. Anebo někde bohudík.

děti v muzeu aneb nezvyklý zážitek

Včera jsme strávili nějaký čas v mělnickém muzeu, které děti už dokonale znají, protože jsme tam byli za poslední roky mockrát. 

Já jsem tam měla především pracovní setkání k výstavě Imaginárium bratří Formanů, která se právě stavěla. Na přání Matěje Formana jsme si dali schůzku, abychom si o výstavě popovídali, protože v pátek už na to nebude čas. 

Povídali jsme si v kavárně muzea a Lola i Alan poslouchaly napjatě, protože divadlo milují a vyprávění bylo rozhodně zajímavé. 

Až přepíšu z diktafonu a napíšu slíbené dva články, do jednoho by se tak rozsáhlá akce nevešla, můžete si taky přečíst. 

Po skončení je vzal pan Forman do ještě rozestavěné výstavy, která bude ve dvou sálech muzea a já si dopíjela kafe: já je přivedu v pořádku zpátky. 

Nafotila jsem kousek fotografické výstavy v kavárně a vyrazila za dětmi. 

Fotit se ještě moc nedalo, sály jsou plné kulis, ale už tak to ukazovalo, že výstava bude nádherná a interaktivní, tak jen malá ochutnávka na prvních dvou fotografiích. 

Tak kde mám děti? No ona je kolegyně odvedla do druhého sálu do divadelní dílničky.

Děti díky ochotnému Matěji Formanovi měly zážitek, který jen tak někdo nezažije. Prolézaly kulisy rozestavěné výstavy ve dvou sálech a ještě si vyzkoušely dávno zapomenuté techniky kinematografie.

Ve vstupních prostorách je výstava Svět zvířat. Babi, vyfoť mě u všech fotek! 

Takže Alánek tisíckrát jinak.

A i u vstupu to dýchalo atmosférou připravované výstavy.

V muzeu si děti nakoupily nějaké dárečky. Lola skleněný přívěšek a králíčka a Alan dvě zvířátka a ještě to měly i s přednáškou. 

Babi, víš, že ta zvířátka jsou plněná pískem?

Jsou krásná, a tak mi bylo odpuštěno, že jsem nechtěla v pondělí v zooparku zaplatit za příšerného plyšáka 210 korun!

Babi, nafoť nám je. 

A protože ráno si většinou vzpomenou, tedy Lola si vzpomene, a probíhá kontrola blogu, co tam je za fotky, musí tady být i prezentace nákupu😀

Mějte pěkný den. Teď jsem se musela zamyslet, co je vlastně za den. 

Při nabitých dnech se mi zdá, že se mi prodlužuje život a s dětmi jsem už dva týdny. A ono to bude teprve týden. Já nemám pocit, že to rychle utíká. 

Naopak, jako by se do jednoho dne vešly dva, ráno bylo už tak dávno.