malá zahradní slavnost

No, vlastně to žádná opravdická slavnost nebyla, jen jsem si to tak nazvala. 

Budu ráda, když se budeme moct sejít všichni koncem května aspoň na narozeniny mého muže. Všechny naše děti i s rodinami žijí v Praze, takže nás nechtějí ohrožovat, nakonec jsme už ohrožený druh😁, takže se opravdu nestýkáme.

Tak jsem si slavností nazvala aspoň svoji malou zahradní reportáž. 

Bože, jakou reportáž?! 
To je profesní deformace. Sice jsem v dubnu napsala pět článků do novin, ale reportáž bych tomu teda neříkala. 
Všechno od stolu, bez vlastního zažití a bez vlastních fotek. 
Sice důležitá témata, prý řemeslně dobře zvládnutá, ale trochu okleštěná. 

Takže dnes žádná reportáž, jen malé zahradní kochání. 

Tenhle malý stromeček měl vloni několikakilovou úrodu hrušek. 
Pod tíhou se lámaly větve, které jsme museli podepírat odloženou berlí. 
Na podzim vznikl naprosto divný patvar, tak jsem udělala rázný řez. 

Asi jako když teď stříhám v karanténě mého muže. Zub sem zub tam.😅 

Vypadá to, že můj radikální zásah naprostého amatéra stromeček přežil a hurá! kvete...

Hrušeň rozkvetla a třešeň odkvétá a sněží z ní. 

Jen se mi zdálo, že včely málo bzučely, tak uvidíme, jak velká bude úroda.

A ještě přidávám tulipány posledních dnů. Byly jen na facebooku, na blogu ne. 

Když rozkvetly první čtyři, měla jsem radost, jako by jich byl lán. 

Teď už je máme rozeseté po celé zahradě a už se všem zabarvují poupata.

Na zahradě miluju píseň vody. 
Tenhle malý vodotrysk je slyšet celé dny po celé zahradě a krásně se v něm odráží slunce. 

Jen koukám, že je pramínek nějak malý, asi se ucpala tryska. 
Bude zapotřebí vyčistit. No furt je co dělat. 
Včera jsme půl dne řešili markýzu nad velkým sezením na zahradě. 
Tedy novou plachtu na markýzu. Po sedmi letech to již byla hrůza. 
A vzhledem k cenám náhradních plachet jsme řešili, zda nekoupit celou novou. 
Navíc jsme na délku nemohli najít stejný rozměr, aby na naši stávají konstrukci padl. 
Nakonec jsme se rozhodli pro udržitelnost světa a nebude se vyhazovat to, co ještě funguje. 
Pokud bude toho půl metru navíc vadit, tak to prostě ustřihnu a začistím na šicím stroji.
Můj muž byl nejdřív skeptický, ale já jsem v tom neviděla problém.
Navíc vybraná plachta byla o tolik kvalitnější než na nových markýzách.
A nechat si udělat markýzu na míru na to fakt prachy nejsou.
Už jsem ji objednala se slovy, hrdinka, to zvládnu!!! 
A přesvědčila jsem i svého nerozhodného muže. 
No, jo jsem celý život trochu bohém a riskuji v daleko důležitějších věcech.
Nakonec o co tady v případě neúspěchu jde?! Jen o prachy, o nic většího.

Tak si pusťte nějakou píseň pro hezký den.