rychlý pohled do živočišné říše

Po dlouhé době si na blogu usnadním práci a dám sem článek, který jsem psala pro deník. A myslím si, že i trochu přesahuje hranice našeho regionu, páč přírodovědný monitoring pravděpodobně provádí všechna muzea. 

Napsat článek na tohle téma byl můj nápad, když jsem viděla zveřejněný malý příspěvek i s fotkami na facebooku a zaujal mě natolik, že jsem se s muzejní přírodovědkyní spojila.

A tohle z toho vzniklo. Dovoluji si sem dát i fotky, které patří muzeu, i když celý článek i s fotkami najdete tady. 
Ty dvě fotky na úvod jsou z mého archivu, z místa, kde se muzeum nachází a přiznávám, že jsou trochu zavádějící vzhledem k názvu příspěvku.

Tak třeba vás dnes trochu jiné téma zaujme. Mějte pěkný den.

čolek obecný

snůšky ropucha

snůška skokan

ropucha obecná

hlaváček jarní

Jaro vstoupilo i do živočišné mělnické říše

Marta Dušková

Velikonoce jsou pryč a jaro nastoupilo v plné síle a vstoupilo i do živočišné mělnické říše. Přírodovědkyně Regionálního muzea Mělník Marcela Holubová provedla touto říší i v době karantény návštěvníky muzea prostřednictvím on-line příspěvku.

V tůních už jsou vidět čolci obecní i horský, různé druhy skokanů a ropuch. Jejich vajíčka jsou ve vodě rozpoznatelné. Skokani je kladou do kulovitých rosolovitých útvarů a ropuchy zase do provazců. Zato čolčí vajíčka není možné jen tak objevit na první pohled. Čolci je pečlivě lepí na stébla vodních rostlin, kolem kterých ještě vajíčka ohnou. Zárodky jsou tak lépe chráněny a mohou se vyvíjet v bezpečí.

Krásné fotografie z přírody pořídila Marcela Holubová při své pravidelném monitoringu. „Práce muzejního přírodovědce je velmi pestrá a v každém ročním období je potřeba provádět terénní monitoring a zaznamenávat zjištěné druhy rostlin a živočichů“, vysvětluje muzejní přírodovědkyně. „V současné době probíhá mapování a monitoring jarních druhů. Na známých lokalitách se zjišťuje početnost zvláště chráněných rostlin, např. koniklece lučního nebo hlaváčku jarního. Sleduje se nyní i výskyt a početnost živočichů, kteří nebyli přes zimu aktivní (obojživelníci, plazi, někteří savci) nebo ji trávili v oblastech pro ně příznivějších jako ptáci“, doplňuje Marcela Holubová.

Veškerý monitoring a mapování doprovází pořizování obrazové dokumentace. Pořizování fotografií není nijak náročné, náročné je rostliny nalézt. U živočichů je to ovšem těžší a občas hraje roli náhoda, kdy pozorovatel přijde na místo, kde by se živočich mohl vyskytovat a rovnou na něj narazí. Jindy je to dlouhé čekání v úkrytu.

Takto posbíraná data jsou ukládána do Nálezové databáze ochrany přírody, do které má v omezené míře přístup i veřejnost, ale především odborníci. Svou činnost přírodovědec prezentuje formou přednášek, exkurzí a výstav. Vzhledem k současné situaci bylo konání některých tradičních akcí, které souvisí s přírodovědou, zrušeno. „Doufejme, že příští rok už bude situace pro přírodovědné akce příznivější a podaří se uskutečnit třeba exkurzi za bobrem, soví noc nebo výstavu Jedu v jedu o rostlinných a živočišných jedech v přírodě“, přeje si Marcela Holubová.