kultura online aneb pozvánka na výstavu

foto zdroj muzeum

Kdo máte chuť na trochu výtvarného umění, tak vás zvu na zítřejší online výstavu obrazů Jaroslava Mokrého s názvem Léta s paletou. Kdo nechcete čekat, některé obrazy si můžete prohlédnout na webových stránkách muzea. Navíc je zde popsán přímo autorem příběh k obrazu, který je tam nově, takže v mém článku, který vyšel o víkendu, jej nenajdete. 

Tak dnes trochu kultury třeba pro hezčí den anebo abychom nezakrněli z nedostatku kulturních zážitků.

Online výstava obrazů Jaroslava Mokrého Léta s paletou

Marta Dušková

Regionální muzeum Mělník zve na online výstavu Léta s paletou ve středu 24. března a ve čtvrtek 25. března portrétisty a krajináře z Lysé nad Labem Jaroslava Mokrého, který maluje od 16 let a mimo jiné zhotovil kopie obrazů křížové cesty pro kostel sv. Jana Křtitele v Lysé a maloval i kopie obrazů Petra Brandla v Národní galerii. Bližší podrobnosti k akci https://www.facebook.com/events/4141951139148382/ .

Sám autor o své tvorbě říká:

„Moje touha malovat se objevila již v mých školních letech, ale doopravdy jsem začal malovat v šestnácti letech. V době, kdy jsem byl v Písku na vojně, dověděl jsem se, že tam žije akademický malíř F. R. Dragoun a že je to žák Maxe Švabinského. Vzal jsem několik svých kreseb a když jsem vypátral, kde bydlí, troufnul jsem si u něj zazvonit. Od té doby jsem se stal jeho žákem. Bylo to v r. 1975. Našel jsem v něm spřízněnou duši.

V letech 1978 - 1983 jsem večerně studoval Střední odbornou školu výtvarnou, tedy Hollarku. Bez studijního volna. Vyučil jsem se v Nymburce elektromechanikem a v této profesi jsem pracoval až do r. 1992. Odešel jsem z ČKD, udělal si malířské léto, ale zakrátko jsem si musel hledat jiné zaměstnání. Také jsem požádal v pražské Národní galerii o možnost udělat si několik kopií barokních obrazů Petra Brandla. Velice moc mi to pomohlo při práci na mých vlastních portrétech.

Pracovně jsem zakotvil u ČD. Považuji to za velmi důležité. Režijní výhody mi umožnily jezdit za krásami přírody nejen po Čechách, Slovensku, ale posledních dvacet let, jsem mohl malovat přímořskou krajinu, hlavně v Itálii. Maluji v plenéru. Snad ještě jedna věc. Půl života jsem se v duchu zlobil na mého tátu, že mě nechal vyučit, namísto nějaké výtvarné školy. Druhou půlku života jsem rád. Mohu malovat co chci a jak chci. Tedy realisticky. V tom nalézám radost, o kterou se s vámi mohu podělit“.

Jaroslav Mokrý

Malířovy obrazy je možné si již dnes prohlédnout na www.muzeum-melnik.cz . Fotografie použité u článku jsou z archivu muzea.