Vlastně to začalo už v pátek.
Dům jsme koupili téměř před čtyřmi lety krásně nově zrenovovaný.
Terasa je dlážděná, ale zřejmě to není úplně dobrá práce.
V pátek k večeru mi najednou v kuchyni kápne na hlavu. Nejdřív si myslím, že se mi to zdálo, protože na stropě nic nevidím.
Do půlhodiny teče ze stropu voda čůrkem a utvoří v okruhu dvaceti centimetrů v sádrokartonu divnou mapu.
Panebože, to je z terasy.
Začíná tát sníh a zřejmě je tam nějaká prasklina.
Pozdě večer přijíždí můj unavený muž z práce a já opatrně sděluji problém.
Naprosto zbytečně, páč kýbl uprostřed uklizené kuchyně fakt nejde přehlédnout.
Je však tma, takže těžko dnes něco řešit a hledat příčinu. Nicméně můj muž jde přesto obhlédnout situaci a zhruba odhadne inkriminované místo.
Jediné, co lze ve tmě udělat, odklidí tající sníh.
Kapání přestane a strop vysychá.
Bojím se sdělit, že dnes stávkovala i pračka.
Už, když jsem ji v loni kreativně olepila puntíky, pomyslela jsem si, jak dlouho moje kreativita vydrží.
Naší "stařence" je totiž asi víc než deset let, což je v dnešní době nastavení životnosti na pětiletku docela zázrak.
Občas stávkuje, ale můj šikovný muž si vždy poradí.
Sděluji tedy problém a hned hlásím, že to počká do zítra.
Sobota, která měla být pro mého muže odpočinková, páč dnes, tedy v neděli, je v práci, se nese ve znamení urputné činnosti.
Nejdřív terasa.
Můj muž najde problém a nějak provizorně vyřeší s tím, že budeme muset terasu zřejmě řešit nějak komplexně, až bude teplo.
A hurá na pračku.
Rozebrání je samozřejmě práce na celé odpoledne. Zdá se, že je problém odstraněn.
Ne, není.
Začíná to hlásit jinou chybu. Po dvou stěhováních za těch deset let není možné najít odbornou publikaci, kterou jsme s pračkou obdrželi.
No k čemu je internet.
Bude zapotřebí asi vyměnit nějakou součástku,(pokud ne celou pračku) kterou samozřejmě nemáme.
Oprava se tedy odkládá.
Ještě než zasune můj muž pračku do kuchyňské linky, aktivně vymění starou hadici na vodu za novou, protože se mu zdá, že by časem mohl nastat problém.
Tak abychom prý neměli vytopenou kuchyň.
Ráno vstáváme a děláme si kafe s nohama ve vodě.
Z nějakého důvodu má kuchyň spád do jednoho rohu a nebýt té vody ani bychom to nikdy nezjistili, takže to vypadá, že voda vytéká z myčky.
Omyl.
Aktivně vyměněná hadice netěsní, takže celou noc vytéká voda.
Vypínáme hlavní přívod a můj muž rychle hledá záslepku.
Sundává novou hadici a utěsňuje přívod vody.
Jsem ráda, že našel rychle problém. Být tady totiž celou neděli bez vody by bylo docela drama.
Ovšem nechápe, kde se stala chyba. Novou hadici několikrát kontroloval.
Můj muž odjíždí a říká mi se smíchem: no a máš příběh na blog.
Smějeme se oba.
Já mám promáčené i bačkory pro hosty a postupně likviduji kalamitu v domě. Ještě, že linka je na nožičkách, takže škody veškeré žádné. Jen řádně umyté nebo spíše vymyté dlaždice v kuchyni.
Ještě, že nedělám vánoční úklid. To by mi bylo fakt líto.
A dnešní bilance?
Dnes budu prát firemní košile mého muže v ruce.
Budeme muset asi koupit novou pračku a vymyslet opravu terasy.
No, hlavně, že jsme zdraví.
Před pár dny jsem si pomyslela, že na blogu moc příspěvků v lednu nebude, páč mám v psaní nějaký blok..
Už jsem ale říkala,, že jakmile si něco pomyslím či vyřknu, tak se to stane.
No, to je život.
Nuda u nás tedy fakt nebývá.
Přeji vám lepší neděli, než mám dnes já :-)
